Trump chce federální popravu pro teroristu z bostonského maratonu. Málokdo si to zaslouží víc, napsal

Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro to, aby federální vláda znovu usilovala o trest smrti pro atentátníka z bostonského maratonu z roku 2013 Džochara Carnajeva. Odvolací soud v pátek trest zrušil. Současná vláda minulý měsíc federálně popravila prvního vězně po sedmnácti letech.

Trump na Twitteru uvedl, že vláda musí napadnout páteční rozhodnutí odvolacího soudu. „Málokdy si někdo zasloužil trest smrti víc než atentátník z Bostonu Džochar Carnajev,“ napsal šéf Bílého domu. Federální vláda podle něj musí znovu žádat trest smrti.

Odvolací soud sice v pátek potvrdil většinu provinění, z nichž byl Carnajev usvědčen, ale nařídil nový proces ohledně výše trestu za útok, při kterém zemřeli tři lidé a přes 260 dalších bylo zraněno. Vláda nyní rozhodnutí soudu podle agentury Reuters zkoumá. Záležitost by se mohla dostat až k Nejvyššímu soudu USA.

Pomsta za invazi do Afghánistánu a Iráku

Útok v Bostonu připravil Džochar Carnajev spolu se svým starším bratrem Tamerlanem. Sourozenci čečenského původu v USA žili několik let. V cíli mezinárodního bostonského maratonu explodovaly dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v pytlích. V důsledku výbuchů zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno.

Tamerlan byl o několik dní později zabit při přestřelce s policií, Džochar byl těžce zraněn, dopaden a později odsouzen. Carnajev po zatčení prohlásil, že se necítí být vinen a že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku.

V den svého odsouzení však Carnajev přiznal vinu. „Je mi líto životů, které jsem vzal, utrpení, jež jsem vám způsobil, škod, které jsem napáchal, nenapravitelných škod,“ řekl. „Pokud jsou jakékoliv pochybnosti, jsem vinen z toho útoku spolu se svým bratrem,“ řekl.

Trump volá po větším využití trestu smrti

Jak uvádí kanadská televize CTV, Trumpova vláda by mohla rozhodnout o rekordním počtu federálních poprav za jedno volební období. Federální trest smrti je v USA poměrně ojedinělý, minulý měsíc už ho ale americký prezident nařídil vykonat třikrát.

Prvním popraveným federálním vězněm po sedmnácti letech byl Daniel Lewis Lee. Bývalý neonacista zabil v roce 1996 tříčlennou rodinu. Zemřel 14. července poté, co jeho takzvaně „absolutní trest“ stvrdil Nejvyšší soud Spojených států.

Americká společnost v otázce trestu smrti není zdaleka jednotná. Trumpův protikandidát v listopadových volbách, bývalý viceprezident Joe Biden, byl po většinu svojí kariéry na straně nejvyšší formy trestu, ale minulý rok otočil. Vyzval, aby federální vláda od této praktiky upustila a pobídla jednotlivé státy ke stejnému rozhodnutí.

Trump situace využil a Bidena zkritizoval. „On je proti trestu smrti, a to i pro vrahy policistů a dětí,“ řekl na setkání s floridskými šerify. Rovněž také opět nesprávně uvedl, že chce jeho demokratický protějšek defundovat policii. Na to, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, Trumpa před několika týdny v rozhovoru upozornil novinář stanice Fox News Chris Wallace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 6 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 7 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 45 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...