Tomáš Prouza strana 3 z 5

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Odstřihnutí Evropy od ruské ropy musí být provedeno chytře, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. S ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku Janem Švejnarem se v pátečních Událostech, komentářích shodli na tom, že země, které mohou na jiné zdroje přejít ihned, by tak měly učinit.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) chce své programové prohlášení schválit na mimořádném jednání kabinetu ve čtvrtek. V úterý o něm jednala se zástupci odborů a firem a následně se představitelé všech pěti koaličních stran shodli na zhruba první polovině textu. Zbytek projednají ve středu. Příští týden chce kabinet s prohlášením předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Ministři v prohlášení slibují třeba důchodovou reformu, digitalizaci nebo dvě stě kilometrů nových dálnic. Měla by se v něm objevit i konkrétní data, do kdy plánuje koalice své sliby prosadit. Opozice doufá, že půjde o podrobnější text, než jakým byla koaliční smlouva.

Vláda chce od 17. ledna zavést povinné celoplošné testování zaměstnanců dvakrát týdně. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh ještě projedná tripartita. Vláda dále rozhodla, že od 4. ledna bude mít po pěti měsících od druhé dávky vakcíny proti covidu-19 nárok na přeočkování každý nad osmnáct let. Zároveň od Nového roku pozastavila vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Čeští obchodníci se už připravují na Vánoce. Kvůli problémům s dopravou i výrobou se jim ale zpožďují dodávky některého zboží a hrozí, že mnohé z nich může chybět. To se zřejmě projeví i na výši slev a celkové ceně. U té sice prodejci oslovení Českou televizí slibují, že ji ještě pro letošní sezonu udrží, avšak od příštího roku by mohla třeba elektronika, hračky nebo knihy zdražovat o jednotky až nižší desítky procent. Očekávají totiž, že potíže v dodavatelském řetězci budou pokračovat.

Ceny energií rostou a experti předpovídají, že se promítnou i do cenového indexu spotřebitelů. Zákazníci si tak připlatí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si nemyslí, že jsou vládní energetické šeky nejlepším řešením současné krize. Lidé musí především šetřit a hledat alternativní zdroje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že si s věcí poradí soukromý sektor sám. Oba byli hosty v pořadu Otázky Václava Moravce.

Od února se mohli senioři začít hlásit na očkování proti covidu-19, zprvu osmdesátníci, později i mladší. Dodnes přesto vakcínu nedostalo více než půl milionu z nich – a častokrát o ni nestojí. Někteří odkazují na dezinformace, které si přečetli na internetu, jiným očkování rozmluvila rodina. Ozývá se proto i kritika na adresu vlády, že mezi seniory začala očkování propagovat pozdě. O tom, jaké důvody proti očkování senioři sami uvádějí, natáčeli pro 168 hodin Jana Gerleová a Martin Mikule.

Hospody a restaurace zdražují, odhady mluví až o deseti procentech. Ceny přitom nerostou jen ve velkých městech a v turistických destinacích. I v menších obcích už není výjimkou polední menu okolo 150 korun. A podražila i jedna z nejčastějších položek jídelních lístků - smažený sýr. Jeho cena se pohybovala od 109 korun v Brně po 215 v Českém Krumlově. Podle restauratérů za tím nestojí jen zdražování vstupů.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Agrární komora zvažuje protestní akce kvůli jednání obchodních řetězců. Zemědělcům vadí, že řetězce prodávají zboží s větší marží. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že čeští zemědělci jsou schopni zajistit do obchodů kvalitní potraviny, obchodníci ale nejsou schopni za ně zaplatit. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že se ale tuzemští farmáři pomalu přizpůsobují požadavkům obchodních řetězců. Podle něj často nejsou schopni produkty kvalitně zpracovat nebo zabalit. O cenách potravin v Česku diskutovali zástupci obou stran v Otázkách Václava Moravce.

Na změny v maloobchodu kvůli koronaviru si lidé podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zvykli, neočekává se tak návrat do doby před pandemií. Lidé stále přicházejí do prodejen méně často, ale dělají větší nákupy. Oblíbené jsou i nadále nákupy na internetu. Obchodníci momentálně bojují se strachem zákazníků z budoucnosti, kteří odkládají nejen velké ale už i malé nákupy. Zásadní tak bude, jak moc budou chtít utrácet. Uvedli to prezident SOCR Tomáš Prouza a za výzkumnou agenturu GfK Ladislav Csengeri.

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

Složenky na necelé tři tisíce korun za zapsání do živnostenského portálu nebo rejstříku obchodu a živností dostávají do svých schránek čerství živnostníci. Ministerstvo průmyslu i Hospodářská komora dlouhodobě upozorňují, že nejde o úřady, ale o soukromé firmy, kterým nikdo nic platit nemusí.