Tomáš Prouza strana 3 z 5

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by v nadcházejících měsících mělo dojít k ustálení cen potravin. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle Jana Doležala z Agrární komory se ovšem ještě v únoru ceny potravin budou podílet na dalším růstu inflace. Podle něj jsou to řetězce, kdo o cenách potravin rozhoduje. Situaci vidí podobně i Jindřich Fialka z ministerstva zemědělství. Výrazný tlak na obchody podle něj mohou ale vyvinout samotní spotřebitelé.

„Německo dělá příliš málo, příliš pomalu,“ řekl v pořadu Události, komentáře poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza k dodávkám zbraní na Ukrajinu. O vstupu této země do Evropské unie s ním diskutoval vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ukrajinští představitelé by si to přáli do roku 2026.

Od 6. ledna začíná platit novela zákona o ochraně spotřebitele. Zákazníci by nově měli mít lepší přehled o tom, jak velkou slevu prodejci skutečně nabízejí. Upravuje i další pravidla, například v jakém stavu lze vracet zboží z e-shopů. Na téma v pořadu hovořil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Česko má prvního zástupce mezi šéfy kabinetů v Evropské komisi. Na této úrovni se tvoří klíčová rozhodnutí. Na rozdíl od europoslanců nebo eurokomisařů, kteří mají pevně rozdělené počty mezi státy, má Česko i po 18 letech členství v počtu vysokých úředníků stále rezervy.

Státy Evropské unie se v pátek shodly na tom, že omezí dovoz polovodičů z mimoevropských zemí a zároveň do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na světovém trhu s touto momentálně nedostatkovou komoditou. Hodlají tak získat nejméně 20 procent trhu.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Od poloviny příštího roku bude v nikotinových sáčcích omezen obsah nikotinu a budou mít upravené obaly, které nebudou tolik lákat děti. Vyplývá to z vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška sama ovšem nereguluje přístup dětem k nikotinovým sáčkům. K zákazu je potřeba zákon, který momentálně je v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo ale očekává, že bude schválen tak, že začne platit nejpozději zároveň s vyhláškou.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

Ve dvanácti zemích Evropské unie se povinně zálohují PET lahve a plechovky od nápojů. V Česku se ročně dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, zálohování však zde povinné není, ačkoli čtyři z pěti Čechů by podle průzkumu pro Iniciativu pro zálohování byli pro. Zájem o zavedení povinných záloh mají i obchodníci. Ministerstvo životního prostředí s nimi, s výrobci nápojů i odpadovými firmami na jaře zahájilo odbornou debatu.

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Odstřihnutí Evropy od ruské ropy musí být provedeno chytře, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. S ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku Janem Švejnarem se v pátečních Událostech, komentářích shodli na tom, že země, které mohou na jiné zdroje přejít ihned, by tak měly učinit.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) chce své programové prohlášení schválit na mimořádném jednání kabinetu ve čtvrtek. V úterý o něm jednala se zástupci odborů a firem a následně se představitelé všech pěti koaličních stran shodli na zhruba první polovině textu. Zbytek projednají ve středu. Příští týden chce kabinet s prohlášením předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Ministři v prohlášení slibují třeba důchodovou reformu, digitalizaci nebo dvě stě kilometrů nových dálnic. Měla by se v něm objevit i konkrétní data, do kdy plánuje koalice své sliby prosadit. Opozice doufá, že půjde o podrobnější text, než jakým byla koaliční smlouva.