Tanky strana 2 z 3

Nerozhodnost Západu ohledně dodávky tanků Kyjevu stojí Ukrajince životy, uvedl na Twitteru poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Představitele západních zemí, kteří se v pátek sešli na americké letecké základně Ramstein v Německu, pak vyzval, aby si dodávky těžké techniky rozmysleli rychleji. K dodání tanků Ukrajině vyzvali Berlín také ministři zahraničí Polska a pobaltských zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ne všechna domluvená pomoc Ukrajině byla oznámená veřejně.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2, stane se tak v rámci mezinárodní koalice. Na Twitteru to potvrdila kancelář polského prezidenta. Velká Británie se chystá dodat Ukrajině tanky Challenger 2, píše list Financial Times. Má se tak stát rovněž ve spolupráci s partnery. Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval zemi, která se brání ruské ozbrojené agresi, jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze.

Dalším cílem ukrajinské protiofenzivy se zřejmě stane významný dopravní uzel Svatove na severozápadě Luhanské oblasti. V širším okolí okupovaného města se už připravuje 92. samostatná mechanizovaná brigáda, která si vysloužila respekt úspěšnou obranou Charkova. Natáčel s ní reportér ČT Jan Šilhan.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Spojené státy a Nizozemsko společně zaplatí renovaci devadesáti českých tanků T-72B pro ukrajinskou armádu. Oznámila to tisková mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na renovaci českých tanků vydá 45 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun) a Ukrajině navíc poskytne těžkou vojenskou techniku. Americká část výdajů spadá do nově oznámené vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů amerických dolarů (9,8 miliardy korun).

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Neobvyklá výstava je k vidění na Mychajlovském náměstí v Kyjevě. Ukazuje zničenou ruskou vojenskou techniku. Začala již v květnu a exponátů stále přibývá. Kyjevanům připomíná, že se Rusům na počátku války nepodařilo dobýt jejich město, ale také upomíná na nejhorší válečné zločiny. Vraky jsou přivezené například z Buči nebo Hostomelu.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Rusové ztrácejí třikrát až čtyřikrát více techniky než Ukrajinci, uvedl vojenský analytik Jakub Janovský v pořadu Události, komentáře. Opírá se přitom o vyhodnocování fotografií a videí pořízených vojáky i civilisty na frontové linii. Vyvrací také domněnky, že by invazní síly nevyužívaly v bojích nejmodernější techniku.

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.

Ruské jednotky zaměřují svoje útoky stále více na ukrajinská města. Zatím je především ostřelují dělostřelectvem zdálky, ale pokud je chtějí opravdu ovládnout, budou do nich muset proniknout. Zkušenosti z minulých konfliktů ukazují, že k tomu budou zapotřebí tanky –⁠ ale mohou to mít velmi složité.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Modernizované tanky T-72 a T-90 jsou hlavní silou pozemních ruských jednotek. V obou případech jde o pokračování vývoje sovětských lehkých tanků. Navzdory modernizaci ale mají slabá místa.

Na jihovýchodě Ukrajiny zesílily boje o Mariupol na břehu Azovského moře, blíží se k němu ruské tanky. Informuje o tom server RBK Ukrajina s odvoláním na starostu tohoto strategicky důležitého přístavu. Boje mezi ukrajinskou armádou a ruskými vojáky se odehrávají 15 kilometrů od města, řekl jeho starosta Vadym Bojčenko.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

Skoro čtyři sta kusů armádní techniky vystavuje jedno z největších vojenských muzeí na světě ve městě Verchňaja Pyšma na Urale. Zaměřuje se hlavně na zbraňové systémy sovětské a ruské výroby. Je v něm k vidění ale i exponát vyrobený v někdejším Československu.

Před 30 lety se v Sovětském svazu odehrál pokus o státní převrat. Skupina politiků za pomoci armády odstavila od moci prezidenta Gorbačova a vyhlásila výjimečný stav. Do ulic Moskvy vyšly tisíce lidí. Nikdo tehdy nevěděl, co se bude dít a zda nedojde ke krveprolití.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.