Stavba strana 2 z 5

Stavba Pražského okruhu u Běchovic postupuje. Než bude zhruba dvanáctikilometrový úsek navazující na dálnici D1 dokončený, představuje dočasnou zátěž pro okolí. Starostové východních částí Prahy řeší stížnosti obyvatel, například na znečištěné silnice nebo hluk a vibrace. Ředitelství silnic a dálnic i firmy tvrdí, že se snaží dopady minimalizovat. Práce na silnicích přináší řadu problémů i obyvatelům mimo Prahu.

Na řece Teplé, jednom z hlavních přítoků Ohře u Karlových Varů, staví vodohospodáři nový rybí přechod. Bude dvaapadesát metrů dlouhý, tři metry široký a jeho součástí bude i osmnáct tůní pro snadnější pohyb ryb po i proti proudu řeky. Přechod takto pomůže zejména pstruhům a mníkům, kterým v cestě proti proudu doteď brání jez. Ten budou ryby nově obeplouvat. Projekt vyjde zhruba na dvanáct milionů korun, hotovo by mělo být v listopadu.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybere návrh nového mostu přes Vltavu na úseku Pražském okruhu mezi Suchodolem a Březiněvsí do konce letošního září. Bude volit z pěti variant, které vybrala odborná porota v architektonické soutěži. Silničáři navíc v příštích týdnech spustí soutěž i na most přes Drahanské údolí. Stavba mostu u Suchdolu, která by měla začít v roce 2027, má vyjít na přibližně dvě miliardy korun bez DPH.

Nová Paka na Jičínsku má silniční obchvat. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl ho při otevření označil za jednu z největších silničních staveb v okolí za několik desetiletí. Obchvat dlouhý 8,5 kilometru svede dopravu z frekventované silnice I/16, která je důležitou trasou z Prahy do Krkonoš a spojuje i závody Škody Auto v Mladé Boleslavi a ve Vrchlabí. Denně Novou Pakou projíždělo až dvacet tisíc aut. Stavba stála 1,6 miliardy korun bez DPH, 85 procent nákladů uhradí EU.

V Česku se nachází kolem pěti set rozhleden. Zvyk stavět vyhlídky přišel z Anglie a Německa na konci devatenáctého století, dál pak jejich počet stoupl díky dotacím EU na začátku toho současného. Web ČT24 přináší pohled na jejich rozmístění, výšku a další detaily.

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.

U Bochova na Karlovarsku začala stavba dalšího úseku dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Úsek Žalmanov–Knínice bude téměř sedm kilometrů dlouhý a stát bude přes dvě miliardy korun. Stavba by měla být hotová v listopadu 2027. Do Karlových Varů budou zbývat už jen dva úseky. S jejich dokončením se počítá do roku 2028.

Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) doporučil Praze nebourat železniční most na Výtoni. Varuje také před další výstavbou výškových budov na Pankráci. Vyplývá to z rozhodnutí, které v Paříži výbor přijal na závěr svého 47. zasedání.

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.

Současný systém digitalizace stavebního řízení je stabilizovaný, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Technická část auditu, kterou si ministerstvo nechává vypracovat, bude zveřejněna na konci července. Bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský (Piráti) dodal, že současný audit je právní analýzou. Zopakoval, že chyby v digitalizaci se objevily až po spuštění. Podle poslance Roberta Králíčka (ANO) je systém stále tragédie a nefunguje, jak má.

Začaly prázdniny a s nimi také uzavírky napříč Českem. Letní měsíce využívají silničáři k opravám pravidelně – hlavně proto, že řada lidí odjíždí na dovolenou a ve městech je menší provoz. Třeba v Praze se pracuje naráz na několika místech. A omezení zdrží i ty, kdo cestují hromadnou dopravou.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo stavět půlkilometrový most na chystaném obchvatu Plas na severu Plzeňska. Vítězné sdružení Stavby mostů, EUROVIA CZ a inženýrské firmy SAGASTA ho vybuduje za 571 milionů korun bez DPH, což je o osm procent vyšší cena, než se původně předpokládalo. Bude to nejvyšší silniční most v Česku, 87 metrů nad hladinou řeky Střely, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.

V Lucembursku spustili experiment, který může vyřešit problém s nedostatkem bytů i pracovních sil ve stavebnictví. Projekt domu postaveného pomocí 3D tiskárny realizovala česká firma. Malý domek zahrnuje obývací pokoj s kuchyní, chodbu, koupelnu a ložnici – celkem 56 metrů čtverečních. Stát má v přepočtu kolem osmi milionů korun.

Stavba tří set metrů dlouhého úseku dálnice D11 u Trutnova, kde stavbaři zjistili zvýšenou přírodní radiaci, zatím pokračovat nebude. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí vyřešit, jak naloží s popílkem v trase stavby, který má zvýšenou radioaktivitu. Lidem na místě stavby podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) podle měření nebezpečí nehrozí. Termín dokončení celého úseku dálnice o délce jednadvacet kilometrů podle ŘSD v roce 2028 ohrožený není. Úsek vede z Trutnova na hranici s Polskem.

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.

Architektonickou soutěž na Centrum míčových sportů v Českých Budějovicích vyhrálo britsko-české sdružení Wilkinson Eyre + Boele architekti. Odhadované náklady na stavbu jsou 1,2 miliardy korun. Dalších zhruba 400 milionů korun bude stát stavba vedlejšího parkovacího domu, uvedli zástupci Jihočeského kraje. Architekti Wilkinson Eyre se mimo jiné podíleli na přípravě staveb pro olympijské hry v Londýně nebo Riu de Janeiro.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pozastavilo stavbu asi na 300 metrů dlouhém úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na třech haldách v trase stavby je zvýšená koncentrace přírodní radioaktivity. Mohla by ohrozit zdraví lidí na stavbě. Na síti X to ve čtvrtek odpoledne uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Případ ŘSD ohlásilo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) k odbornému posouzení. Podle úřadu naměřené hodnoty radiace nejsou zdraví nebezpečné.

Sokolské jednoty v řadě malých měst a obcí nemají peníze na provoz nebo případnou rekonstrukci zastaralých budov. Majetek proto často převádějí do vlastnictví radnic. Například Bystřice nad Pernštejnem za pomoci krajské dotace investuje přes sedmdesát milionů korun do výstavby nové budovy. Naopak v Luhačovicích funkcionalistickou budovu město zrekonstruovalo a získalo za to cenu, ale zřídilo v ní základní uměleckou školu.

V Ostravě začala stavba Černé kostky – Centra digitalizace, vědy a inovací. Projekt za 2,6 miliardy korun má být hotov v roce 2027. Stavba, jejíž příprava začala před víc než dvaceti lety, má být symbolem proměny Moravskoslezského kraje. Devítipatrová budova se dvěma podzemními podlažími patří k největším krajským investicím a je financována s pomocí programu Spravedlivá transformace. Bude sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny.

Dělníci v Brně dokončují první etapu protipovodňových opatření na řece Svratce. Upravují břehy i dno koryta řeky. Stavba je zdražila asi o tři sta milionů, nakonec vyjde na 1,5 miliardy korun. Termín dokončení se několikrát odkládal a nestihne se ani dubnový. Hotovo zřejmě bude až v průběhu června. Práce se protáhly i kvůli loňským zářijovým povodním.