Spotřební daň strana 2 z 5

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Sněmovna ve středu schválila vrácení daně z nafty na úroveň před loňskou úlevou v souvislosti s extrémně vysokými cenami pohonných hmot. Poslanci rovněž schválili další novely, mezi nimi například tu, podle níž bude vláda moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb.

Zvýšením spotřební daně z nafty by se mohli senátoři zabývat 27. července. Zástupci vládních stran chtějí, aby norma celým legislativním procesem prošla do konce měsíce. Státní rozpočet by tím už od srpna každý měsíc získal stovky milionů korun navíc. O změně ale ještě nerozhodli ani poslanci – na programu ji znovu mají příští týden.

Sněmovnu v pátek ovládly spory o český postoj k reformě migračních pravidel Evropské unie. Zástupci vládní koalice odmítli opětovnou kritiku předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Opoziční frakce si nejprve vyžádaly dohromady čtyřhodinovou přestávku. Předseda poslanců ODS Marek Benda tento přístup odmítl. Poté grémium hodinu jednalo a dohodlo se, že schůzi do 12. července přeruší.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Zavedení spotřební daně z tichých vín je znovu ve hře. K debatě o tomto návrhu se chce vrátit většina koaličních stran. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je nepřijatelné, aby vláda prosazovala nepopulární škrty a zároveň ponechala u alkoholického nápoje nulový odvod.

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Je to spíše hon na čarodějnice a stáváme se teď rukojmím veškerého průmyslu, uvedl v pořadu Události, komentáře k diskuzi o spotřební dani na tichá vína prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dodal, že argumenty jsou na straně vinařů a jsou relevantní. Je ale otevřen debatě. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník podotkl, že v alkoholovém průmyslu jsou nerovné podmínky pro podnikání. Diskriminační přístup ke zdanění alkoholu podle něj pokračuje už několik let.

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Zdražení nafty, omezení konkurenceschopnosti a úbytek zakázek – dopravce trápí možné dopady úpravy spotřební daně. Vláda rozhodla o vrácení sazby na původní výši, tedy o korunu padesát na litr víc, než se platí nyní. Pokud parlament změnu schválí, mohla by začít platit od poloviny roku.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda chce zrušit zvýhodněnou sazbu spotřební daně na naftu. Vrátit by se měla na původní hodnotu, tedy zvýšit se o 1,5 koruny na litr, schválit to musí sněmovna. Snížená měla podle plánu být do konce roku, aby české firmy mohly lépe konkurovat zahraničním, hlavně polským.

Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.

Už jedenáct měsíců platí v Česku snížená spotřební daň na naftu o korunu padesát na litr. Opatření je schválené do konce roku. Pohonné hmoty ale zlevňují, a podle ministerstva financí tak pominul důvod této pomoci. Odvody by se tak na původní výši mohly vrátit dřív než v lednu.

Olomoucký vrchní soud potvrdil mnohaleté tresty dvěma mužům obžalovaným z nelegálního obchodu s tabákem, při kterém stát přišel na spotřební dani o 216 milionů korun. Případem se soud zabýval podruhé. Předloni v červnu obžalované odsoudil i za účast na zločinecké organizované skupině a tresty jim výrazně zvýšil. Oba obžalovaní však uspěli s dovoláním u Nejvyššího soudu. Původně sedmičlenná skupina podle obžaloby přivezla z Polska do Česka zhruba 130 tun tabákových listů.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství obžalovalo šest lidí v případu rozsáhlé kauzy týkající se vynášení tajných informací z Celní správy členům lihové mafie kolem Radka Březiny. Čtyři z nich byli v době trestného činu spjati s Celní správou. Kauza policii a žalobce zaměstnává od podzimu 2012. Samotný případ kolem Celní správy odkrývali policisté čtyři roky.

Zavést novou spotřební daň na víno ve výši 10 až 23 korun za litr navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Členové NERV tento plán podle ČT představili ministrům na čtvrtečním společném jednání. Nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu dvě až čtyři a půl miliardy ročně. Zatímco ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh nepodporuje, třeba TOP 09 je o nové spotřební dani ochotná jednat.