Ceny paliv dál rostou, nafta za týden zdražila téměř o dvě koruny

Nahrávám video

Paliva v Česku opět značně zdražují, nafta dokonce za poslední týden o téměř dvě koruny. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 59 haléřů na 39,24 koruny za litr a nafta o 1,79 koruny na 36,71 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce května. Zdražování nafty výrazně zrychlilo minulý týden, když byla od 1. srpna zvýšena spotřební daň. Podle analytiků bude zdražování paliv pokračovat i v následujících dnech.

Od začátku srpna se spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům.

Od té doby cena nafty stoupá týdně o koruny, zatímco běžně se ceny paliv mění za týden většinou maximálně v řádu desítek haléřů.

Do cen pohonných hmot se podle analytika Purple Trading Petra Lajska v posledních dnech promítly hned tři negativní faktory najednou. „Výrazně začala oslabovat česká koruna, která prodraží dovoz ropy i pohonných hmot. Již šest týdnů navíc roste na trhu cena ropy, což se postupně promítlo i do cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu. Například ceny nafty tam během července vzrostly o několik desítek procent. Do třetice navíc nastalo na začátku srpna zvýšení spotřební daně u nafty, které zvýší průměrnou cenu na litr o 1,80 koruny,“ uvedl Lajsek.

„Musíme si uvědomit, že rostla cena ropy z 70, 72 dolarů za barel na dnešních 87, a koruna nám oslabila z 20,21 korun za dolar na 23,20, což jsou pohyby, které se promítnou jak do ceny nafty, tak do ceny benzinu,“ podotýká také portfolio manažer Amundi Asset Management Petr Zajíc. 

Analytik XTB Jiří Tyleček připomněl také vliv zvýšených marží obchodníků, přestože začaly začátkem srpna klesat. „Nicméně korekce zatím nedosahuje ani čtvrtiny výrazného červencového nárůstu,“ podotkl.  

Ceny budou stoupat

Výhled na další dny přitom není podle analytiků příznivý. „Výraznějším tempem by stále měly růst ceny nafty. V polovině měsíce by se průměrná cena mohla přiblížit 37korunové úrovni. Trh je zatím nastaven také na zdražování benzinu, i když pomalejším tempem. V průběhu dalších týdnů však očekávám prolomení hranice průměrných 40 korun za litr,“ řekl Tyleček.

Další zdražování očekává i Lajsek. Vyšší tempo růstu předpokládá u nafty, jejíž cena by podle něj mohla stoupnout až na 38 korun za litr. U benzinu rovněž očekává, že bude atakovat průměrnou cenu kolem čtyřiceti korun za litr. V delším časovém horizontu však vzhledem k situaci na trhu s ropou nevylučuje i výraznější růst cen.

Navzdory tomuto prudkému růstu u nafty i předchozímu zvyšování cen paliv od května jsou však ceny pohonných hmot v Česku nyní stále výrazně nižší než loni ve stejnou dobu. Podle údajů CCS je teď benzin o 3,14 koruny na litru levnější než před rokem, a za naftu motoristé platí dokonce o zhruba sedm korun méně než loni.

Ceny loni skokově stoupaly po masivním ruském vpádu na Ukrajinu na konci února 2022.

Nejdražší jsou dlouhodobě pohonné hmoty v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,35 koruny a nafta 37,83 koruny. Nejlevněji benzin nadále natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 38,73 koruny. Nafta je nyní nejlevnější v Jihočeském kraji, kde litr prodávají za 36,29 koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 50 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled