Schůze strana 2 z 3

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Bývalý ministr kultury Milan Uhde se stal novým předsedou České národní rady. Česká národní rada si pak schválila čtyři místopředsedy – Jiřího Vlacha z ODS, Jana Kasala z KDU-ČSL, Karla Ledvinku z ODA a Pavla Tollnera z KDS. Hlavním problémem ustavující schůze se ukázalo obsazení zbývajících míst v předsednictvu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení o 30 dní po skoro šestihodinové debatě. Proti bylo opoziční SPD, podle jeho šéfa Tomia Okamury ho vláda zneužívá k posilování své moci. ANO navrhovalo prodloužení pouze o čtrnáct dní. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Opozičnímu hnutí ANO se opět nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně řádnou debatu o svých čtyřech návrzích směřujících proti růstu cen energií a pohonných hmot. Sněmovna po téměř čtyřech hodinách hlasy koaliční většiny neumožnila schválení programu mimořádné schůze, která se proto nakonec nekonala. Předtím se přeli opoziční řečníci s přednostním právem s ministry ohledně energetické bezpečnosti. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) obvinil vládu mimo jiné z brutálních lží. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) mu na oplátku řekl, že jeho projev místy připomínal dadaistický obraz od Šumavy k Tatrám a vysílání rádia Jerevan.

Sněmovna propustila do závěrečného kola vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží stavebního zákona. Schvalovat by ho mohla za dva týdny. Poslanci se o návrh opět přeli. Nynější vláda chce o jeden rok odložit vznik krajských stavebních úřadů zřízených pod Nejvyšším stavebním úřadem, kam mají přejít nynější stavební úřady fungující u měst a obcí. Opoziční ANO vládní návrh kritizuje.

Poslanci na úterní odpolední schůzi po mnohahodinové diskuzi schválili dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,5 koruny na litr od začátku června do konce září. Opoziční ANO neuspělo s požadavkem, aby úleva platila až do konce roku. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Opozice nepokládá opatření kabinetu reagující na zdražení benzinu a nafty za dostatečná. Navzdory tomu je při hlasování podpořila. Zákonodárci se k projednávání opatření dostali až později odpoledne, několik hodin předtím debatovali o pořadu schůze.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Vystoupení Česka ze dvou postsovětských mezinárodních bank, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS), na čtvrteční schůzi odsouhlasil Senát. Podpořil také návrh zákona týkající se panevropského penzijního osobního produktu či daňovou novelu. Horní komora odhlasovala i změny na finančním trhu, které vycházejí z unijních předpisů. Podpořila také ochranu Evropské unie a jejích členů před hospodářským nátlakem třetích zemí.

Mimořádnou schůzi, která se bude zabývat aférou spojenou s europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN), svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na čtvrtek 7. dubna. O svolání schůze požádala opozice, iniciovala ji SPD, k níž se připojili i poslanci ANO.

Horní komora parlamentu schválila ve čtvrtek návrh na vyslání českých vojáků na Slovensko k posílení jednotek NATO kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Senátoři schválili také vládní předlohy, které se týkají pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny po ruské invazi do země. Návrhy, které ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna, zahrnují usnadnění postupů při udělování ubytovacího oprávnění, zaměstnání ukrajinských uprchlíků nebo jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění. České školy také budou moci kvůli dětským běžencům z Ukrajiny zvýšit kapacity. Prezident Zeman trojici zákonů pomáhající ukrajinským uprchlíkům následně podepsal.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek dopoledne jednala o žádosti o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Návrh po přibližně třech hodinách poslanci schválili, Babišovo stíhání tak může pokračovat. Následně zákonodárci rovněž podpořili žádost o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze městské karty Opencard. Odpoledne pak měli poslanci na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli mimořádné schůzi kabinetu byla sněmovna večer přerušena do pátku.

V Česku bude kvůli epidemii covidu-19 znovu platit nouzový stav. Vláda v demisi ho na čtvrtečním jednání vyhlásila na 30 dní s platností od půlnoci ze čtvrtka na pátek, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet se ještě v úterý shodl s hejtmany na tom, že nouzový stav zatím není nutný. Některá plošná opatření by bez nouzového stavu ale nebylo možné vyhlásit. Vláda upravila otevírací dobu restaurací či barů či kapacitu kulturních nebo sportovních událostí.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.