Schůze strana 3 z 3

Horní komora parlamentu schválila ve čtvrtek návrh na vyslání českých vojáků na Slovensko k posílení jednotek NATO kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Senátoři schválili také vládní předlohy, které se týkají pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny po ruské invazi do země. Návrhy, které ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna, zahrnují usnadnění postupů při udělování ubytovacího oprávnění, zaměstnání ukrajinských uprchlíků nebo jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění. České školy také budou moci kvůli dětským běžencům z Ukrajiny zvýšit kapacity. Prezident Zeman trojici zákonů pomáhající ukrajinským uprchlíkům následně podepsal.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek dopoledne jednala o žádosti o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Návrh po přibližně třech hodinách poslanci schválili, Babišovo stíhání tak může pokračovat. Následně zákonodárci rovněž podpořili žádost o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze městské karty Opencard. Odpoledne pak měli poslanci na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli mimořádné schůzi kabinetu byla sněmovna večer přerušena do pátku.

V Česku bude kvůli epidemii covidu-19 znovu platit nouzový stav. Vláda v demisi ho na čtvrtečním jednání vyhlásila na 30 dní s platností od půlnoci ze čtvrtka na pátek, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet se ještě v úterý shodl s hejtmany na tom, že nouzový stav zatím není nutný. Některá plošná opatření by bez nouzového stavu ale nebylo možné vyhlásit. Vláda upravila otevírací dobu restaurací či barů či kapacitu kulturních nebo sportovních událostí.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Poslední řádná schůze sněmovny v tomto složení začne v úterý. Na programu má hlavně zákony vrácené Senátem a taky několik třetích čtení. Projednat by měli politici 196 bodů, a ani tentokrát není jasné, jestli to zvládnou.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

Vládní předloha, která má zrychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury, se po čtvrtečním jednání Senátu podle očekávání vrací do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Senátoři naopak schválili novely zákonů týkajících se silničních dopravců a námořní plavby. Zpřesnit a rozšířit podmínky uplatnění nutné obrany zejména v domácím prostředí má novela senátora Hraby, kterou horní komora v prvním kole rovněž podpořila. Kraje včetně Prahy by měly dostat od státu jednorázový příspěvek pět set korun na obyvatele. Umožněno možná bude také uzákonění České komory porodních asistentek.

Poslanci se ve čtvrtek sešli k debatě o postupu vlády při pandemii. Svolání mimořádné schůze podnítili opoziční Piráti a ODS, podle kterých by se měla například zřídit vyšetřovací komise kvůli nákupům zdravotnického materiálu. Na hlasování nakonec nedošlo, schůze bude pokračovat příští týden.

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Prioritou britské vlády bude opustit Evropskou unii 31. října, uvedla královna Alžběta II. při zahájení nové schůze britského parlamentu. Podle tradice přečetla před oběma komorami řeč, kterou napsala vláda premiéra Borise Johnsona a ve které vytyčila priority na další období. Poslanci následně zahájili pětidenní debatu, kterou ukončí hlasování o programovém prohlášení. Výsledek je pro Johnsona nejistý, protože ve sněmovně nemá jeho kabinet většinu. Lídr opozice žádá, aby poslední slovo ohledně brexitu dostal lid.

Sochu Ivana Koněva v pražské Bubenči polil někdo v srpnu barvou. Nebylo to poprvé, ale to, co následovalo, se od předchozích polití výrazně lišilo. Radnice Prahy 6 dala najevo, že nezaplatí vyčištění, vyzvala ruskou ambasádu k diskusi, co se sochou kontroverzního maršála dál, a začala hovořit o jejím nahrazení novým pomníkem osvoboditelů. Nyní by mělo zaznít konečné slovo – budoucnost Koněvova pomníku bude hlavním bodem čtvrtečního jednání zastupitelstva šesté městské části.