Ryanair strana 2 z 3

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič se ve čtvrtek objevil ve státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Pratasevičova rodina a opozice jsou přesvědčeny, že rozhovor byl veden pod nátlakem. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované.

V pátek odpoledne odletěl z brněnského letiště první přímý let do Londýna, spoj po uvolnění opatření proti koronaviru obnovila společnost Ryanair. Loni Letiště Brno odbavilo 86 tisíc cestujících, letos jich očekává kolem 250 tisíc, řekl mediální zástupce letiště Jakub Splavec. Z Brna lze pravidelnými sezonními lety zamířit do Bulharska, Egypta a Turecka nebo na ostrovy Zakynthos, Rhodos, Kréta, Kos a Korfu.

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Na berlínském letišti v neděli večer neplánovaně přistálo letadlo společnosti Ryanair, které mířilo z Dublinu do Krakova. Stroj stojí na vzdáleném parkovacím stanovišti, kam přijelo několik policejních vozů. Policisté stroj prohledali za pomoci policejních psů. Okolnosti neplánovaného přistání jsou zatím nejasné, ale některá německá média podle agentury DPA informovala o možné bombě. Pasažéři mohli po několika hodinách pokračovat jiným letadlem v cestě.

USA obnoví příští týden sankce proti devíti firmám, které vlastní běloruský stát. Po konzultaci s Evropskou unií a dalšími partnery také zváží zavedení dalších sankcí proti představitelům běloruské vlády, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. USA Bělorusko vyzvaly, aby umožnilo nezávislé prošetření nuceného přistání letounu společnosti Ryanair, při kterém byli zadrženi opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho přítelkyně.

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

Evropská unie hodlá vytvořit nové sankce vůči Bělorusku. Odklonění letu, původně plánovaného do Litvy, a zadržení opozičníka Prataseviče, odsoudily země G7. Irsko požádalo orgán OSN –⁠ Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, aby okolnosti vynuceného přistání letadla linky Ryanair nezávisle vyšetřila. Ten mu vyhověl a souhlasí s vyšetřováním. Hrozba bombou, kterou Bělorusko vysvětlovalo nedělní nucené přistání letounu, navíc podle tří nezávislých médií byla odeslána až skoro půl hodiny poté, co letadlo dostalo příkaz k přistání.

Bezpečnostní rada státu rozhodla, že pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v Česku. Poslední let bude odbaven ve středu, páteční a nedělní už nebudou. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to oznámili ve středu v návaznosti na nucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku, po němž následovalo zatčení novináře a kritika běloruského režimu Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. České aerolinie (ČSA) ve středu v návaznosti oznámily, že se budou běloruskému vzdušnému prostoru vyhýbat.

Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen novinář Raman Pratasevič, za státem podporované pirátství. Mluvčí běloruského ministerstva vnitra uvedla, že se novinář nyní nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku. Postup běloruských úřadů kritizovala řada zemí včetně Česka, polské úřady spouštějí vyšetřování. Ministerstvo dopravy v Minsku mezitím oznámilo vytvoření komise, která má přistání vyšetřit.

Běloruské úřady v neděli přerušily let z Atén do Vilniusu kvůli údajné bombové hrozbě, hned po přistání nechaly zatknout a vyvést z letadla nezávislého novináře Ramana Prataseviče.„Jedná se o flagrantní porušení systému civilního letectví, který byl zneužit k tomuto aktu,“ říká generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas a událost považuje za zcela neakceptovatelnou.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Americký výrobce Boeing v úterý dodal první stroj 737 MAX od listopadového zrušení zákazu tato letadla provozovat. Podle médií ho převzala společnost United Airlines. Potížím firma čelí i nadále, jiné aerolinky totiž dřívější objednávky dál ruší. Boeingy 737 MAX nemohly do vzduchu od loňského jara, kdy je úřady po celém světě nařídily po dvou tragických nehodách odstavit.

Cestování je oblast, která letos zazanemanala kvůli pandemii koronaviru obrovské propady. Ve většině zemí v podstatě ze dne na den vše skončilo –⁠ hranice se zavřely, letadla dosedla na zem a lidé chtěli za své letenky peníze zpátky. Navzdory součané situaci se však o „osud“ cestování ředitel a zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý neobává. „Poptávka je, čeká se jen, až to bude praktické a bezpečné,“ uvedl v Interview ČT24.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží v meziročním srovnání o 8,1 milionu barelů ropy denně na 91,9 milionu barelů denně. IEA to ve čtvrtek uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Podobně o den dříve Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zhoršila svůj výhled pro letošní rok.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Letecký dopravce Smartwings ve středu obnovuje svou linku do chorvatského Splitu, létat tam bude z počátku až třikrát týdně. Jde o první spoje dopravce po přerušení provozu během koronavirové krize. V červenci by společnost měla začít létat také do Řecka a dalších zemí. Letecké linky z Prahy postupně obnovují i další dopravci – Ryanair například od příštího měsíce obnoví přes dvacet spojů.

Skoro všechny velké cestovní kanceláře potvrzují znovu probuzený zájem o zahraniční zájezdy. Ceny se příliš nezmění. V nabídce také stále zůstávají poukazy na náhradní pobyty v pozdějších termínech.

Šéf firmy Boeing Dave Calhoun předpověděl, že v důsledku pandemie způsobené šířením koronaviru množství cestujících přepravených v září aerolinkami nedosáhne ani čtvrtiny dřívější úrovně. Firmy v Evropě pak už požádaly o kurzarbeit pro 50 milionů lidí.  A česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta, ukazuje průzkum ministrstva financí. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Ryanair chce v červenci obnovit 40 procent svého letového řádu, pasažérům bude měřit teplotu a vyžadovat nošení roušek. Spotřebitelské ceny v USA klesly v dubnu nejvíce od roku 2008.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.