Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen novinář Raman Pratasevič, za státem podporované pirátství. Mluvčí běloruského ministerstva vnitra uvedla, že se novinář nyní nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku. Postup běloruských úřadů kritizovala řada zemí včetně Česka, polské úřady spouštějí vyšetřování. Ministerstvo dopravy v Minsku mezitím oznámilo vytvoření komise, která má přistání vyšetřit.
Irové viní v kauze nuceného přistání Bělorusy z pirátství. Černínský palác vyjádřil důrazný protest
Události: Svět reaguje na nucené přistání letadla v Minsku (zdroj: ČT24)
„Bylo to v podstatě letecké pirátství, státem podporované,“ řekl Coveney ve vysílání irského veřejnoprávního rozhlasu RTÉ. Stejná slova použil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Newstalk také šéf aerolinky Ryanair, přičemž hovořil také o „státem podporovaném únosu“.
Bělorusko v neděli donutilo přistát na letišti tamního hlavního města letadlo Ryanair směřující z Atén do Vilniusu, a to i za pomoci vyslání stíhačky. Když po několikahodinové zastávce znovu vzlétlo, mezi cestujícími už nebyl Pratasevič a podle některých médií ani jeho přítelkyně a několik dalších.
„Zdá se, že záměrem úřadů bylo odstranit novináře a jeho doprovod na cestě,“ řekl výkonný ředitel Ryanairu. „Máme za to, že na letišti bylo také vyloženo několik agentů KGB,“ dodal. V nedělním prohlášení přitom aerolinka chybějící pasažéry nezmiňovala a uvedla, že běloruské úřady jejímu letadlu po kontrolách umožnily odletět „spolu s pasažéry a posádkou po přibližně sedmi hodinách na zemi v Minsku“.
Pondělní vyjádření O'Learyho o přítomnosti běloruských agentů podpořil i irský ministr Coveney. „Letadlo opustilo pět nebo šest lidí. Jenom jeden z nich byl zatčen, což naznačuje, že ti ostatní byli lidé z tajné služby,“ citovala jej agentura Reuters.
V Bělorusku vzniká komise, která má vyšetřit okolnosti incidentu. Tamní státní letecká společnost podle agentury Reuters uvedla, že letoví dispečeři jen „doporučili“ posádce letadla Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, ale nenutili je k tomu výhrůžkami.
„Bělorusko minimálně porušilo několik mezinárodních úmluv,“ je přesvědčen odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš, konkrétně zmínil chicagskou úmluvu z roku 1944. Podle něj je postup skandální a souhlasí i s termínem „státní terorismus,“ který použil polský premiér.
Zdůraznil, že i kdyby byly důvody k donucení letadla přistát opodstatněné, nebyl důvod zamířit do Minsku. Stroj byl totiž blíž letišti ve Vilniusu.
Trasa letu přinuceného k přistání v Minsku
Hned věděl
Podle jednoho z cestujících inkriminovaného letu Pratasevič reagoval hned, jak pilot oznámil přistání v Minsku. Vybalil svůj počítač a mobilní telefon a dal ho své přítelkyni. Ta však podle něj také zůstala v Minsku. „Viděl jsem mu do očí a byl velmi smutný,“ popsal agentuře Reuters.
Další pasažér řekl, že šestadvacetiletý Pratasevič si při kontrole sundal respirátor a policistům sdělil, že je mu jasné, že právě on je důvodem celé akce. Pak mu prý zabavili pas.
Ještě před zadržením v Minsku přátelům napsal, že ruský hovořící muž, který stál za ním ve frontě na letišti v Aténách, se snažil s ním navázat rozhovor a také vyfotografovat jeho doklady, a pak odešel. Jeho přátelé to pokládají za důkaz, že Prataseviče sledovali už v Řecku. „Pokud se informace potvrdí, bude to důkaz, že cizí tajní agenti operovali na řeckém letišti,“ napsal řecký portál Ekathimerini.com.
Pratasevič pracoval pro portál Nexta, který informoval o mohutných protestech proti falšování srpnových prezidentských voleb. Ty trvaly několik týdnů a policie je pomocí velmi tvrdých metod nakonec potlačila. Novináře v souvislosti s tím běloruské úřady stíhají na základě paragrafu o extremismu a dalších.
Nyní je ve vazbě
Pratasevič se momentálně nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku, uvedla mluvčí běloruského ministerstva vnitra na sociální síti Telegram. Popřela tak informace o novinářově údajné hospitalizaci.
„Internetem se šíří s odkazem na Pratasevičovu matku informace, že se nachází v jednom ze zdravotnických zařízení v Minsku. Uvedené informace se nezakládají na skutečnosti,“ prohlásila mluvčí s tím, že zatčený novinář se nachází ve vazební věznici v hlavním městě. Správa vězení podle mluvčí od novináře „neobdržela žádné stížnosti na jeho zdravotní stav“.
O možné hospitalizaci zadrženého novináře v pondelí večer informoval na Twitteru šéfredaktor běloruského opozičního portálu Nexta s odvoláním na Pratasevičovu matku. „Podle jeho matky je Raman Pratasevič v nemocnici v kritickém stavu – onemocnění srdce ,“ uvedl Tadeusz Giczan.
Opoziční kandidátka srpnových voleb Svjatlana Cichanouská ještě před oznámením ministerstva vnitra vyjádřila obavy o Pratasevičův život. „Stále nevíme, kde je, ani v jakém je stavu,“ řekla s tím, že „existuje vysoká pravděpodobnost“, že ho běloruské bezpečnostní složky „právě v tuto chvíli mučí“.
Sofija Sapegaová, která novináře na cestě doprovázela, se nachází ve věznici v běloruské metropoli, dodala Cichanouská s odvoláním na informace příbuzných zadržené ženy. Sapegaová je občankou Ruské federace, ale ruský konzul v Minsku jí podle běloruské opoziční vůdkyně odmítl pomoci.
Reakce
Událost vyvolala ostrou kritiku především západních zemí. Český premiér Andrej Babiš (ANO) označil čin Běloruska za absolutně nepřijatelný a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) podobně jako další evropští představitelé vyzval k propuštění běloruského aktivisty. Jeho náměstek Jan Kohout předal běloruskému velvyslanci důrazný protest. Kritické hlasy se ozvaly i od zástupců české opozice nebo Senátu.
„Pan velvyslanec byl vyzván k tomu, aby běloruské úřady propustily všechny zadržené, zejména běloruského bloggera, a zároveň jsme panu velvyslanci sdělili, že postup Běloruska je naprosto neakceptovatelný. My na něj budeme dále reagovat,“ řekl později Kulhánek. Hovořit o věci chce také tento týden na neformální radě ministrů zahraničí v Lisabonu. „Evropa musí vyslat Bělorusku jasný signál, že tento postup je naprosto nepřijatelný, je v rozporu s mezinárodním právem. Bělorusko si musí uvědomit, že toto chování je naprosto nepřípustné,“ dodal.
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský potvrdil, že i v Bruselu zpráva vyvolala ostré reakce všech unijních institucí, začíná se tím zabývat také NATO. Budou se tím zabývat také lídři unijních států na pondělním mimořádném summitu EU. „Mohou udělat několik věcí. Mluví se o zákazu přeletů nad Běloruskem, mohli by také zakázat přistávání běloruských letadel na území EU. Členské státy by také mohly zakázat pozemní tranzit z Běloruska. To by zemi zasáhlo citelně,“ uvedl.
Mezi další návrhy patří podle diplomatů například rozšíření sankčního seznamu běloruských představitelů, na němž je přes osm desítek jmen včetně prezidenta Alexandra Lukašenka.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell jménem členských zemí běloruský postup odsoudil jako další pokus o umlčení opozice a zároveň ohrožení bezpečnosti stovky pasažérů. Lídři EU podle Borrellova prohlášení zváží „důsledky této akce včetně přijetí opatření vůči odpovědným“ lidem. Unijní diplomacie si také v pondělí předvolala běloruského velvyslance při EU, aby mu dala najevo ostrý nesouhlas.
Agentura EU pro bezpečnost v letectví (EASA) podle agentury AFP oznámila, že situaci monitoruje, a národním leteckým úřadům doporučila zvážit bezpečnost přeletů nad Běloruskem.
Šéf britské diplomacie Dominic Raab vyzval k okamžitému propuštění Prataseviče, jakož i dalších „politických vězňů“ zadržovaných v Bělorusku. Polské úřady spouštějí vyšetřování, letoun byl totiž registrován v Polsku, a tak se tamní úřady domnívají, že případ spadá pod polskou jurisdikci.
Postup běloruského režimu ostře odsoudila i vláda Spojených států. Ministr zahraničí Antony Blinken v neděli vyzval k neprodlenému propuštění Prataseviče a k urychlenému setkání mezinárodní skupiny pro civilní letectví, uvedla agentura Reuters. Ta by podle Balaše mohla i zakázat letecký provoz nad Běloruskem, což by zemi zasáhlo finančně, protože by přišla o tranzitní poplatky. Lotyšský dopravce Air Baltic už přestal nad Běloruskem létat. Letadlům, mířícím do Litvy či opačným směrem, už také zakázaly přelet nad Běloruskem litevské úřady.
Podle Blinkena „šokující čin spáchaný Lukašenkovým režimem ohrozil životy více než 120 pasažérů, včetně občanů USA“. Šéf americké diplomacie dále napsal: „Požadujeme mezinárodní vyšetřování a koordinujeme nejbližší kroky se svými partnery. Spojené státy stojí po boku lidí v Bělorusku.“
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová vyjádřila údiv nad takovými reakcemi Západu. Připomněla incident z roku 2013, kdy západoevropské země zrušily právo průletu pro letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese mířícího z Moskvy domů. Ten tak musel přistát ve Vídni. Existovalo tehdy podezření, že Morales veze na palubě speciálu Edwarda Snowdena.
Politický geograf Michael Romancov varoval, že případ povede k další izolaci Běloruska ze strany Západu, což zemi požene do náruče Ruska. „Každému je jasné, že Lukašenkův režim si dovolil postupovat tímto způsobem jen proto, že má za zády Vladimira Putina,“ řekl v ČT.
Ve videu se doznal k organizování nepokojů
Raman Pratasevič se, v souvislosti s tím, že je zadržen, večer objevil na videu, v němž se doznává k „organizování masových nepokojů“ v Minsku. „Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku,“ říká na videu šestadvacetiletý blogger.
„Mohu prohlásit, že nemám žádné zdravotní problémy, včetně (obtíží) se srdcem ani jinými orgány,“ sděluje Pratasevič na videu, které se objevilo také například na běloruském provládním kanálu Žoltyje slivy.
Pratasevič měl na sobě tmavou mikinu, seděl za stolem a svíral ruce. V třicetivteřinovém záznamu dále řekl, že je ve vazební věznici v Minsku a se k němu chovají maximálně korektně.