Rozsudek strana 4 z 5

Okresní soud v Jablonci nad Nisou v opakovaném řízení osvobodil čtyři bývalé dozorce z věznice Rýnovice. Obžalováni byli ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby kvůli fyzickému útoku na jednoho odsouzeného. Podle soudu nešlo o trestný čin. Všichni čtyři byli původně potrestáni podmíněnými tresty, Nejvyšší soud ale tento verdikt na základě dovolání tři z nich zrušil. Nynější rozhodnutí není pravomocné.

Nejvyšší soud (NS) potvrdil patnáctiletý trest vězení za pokus o vraždu na Rumišti v Brně. Polák Krzysztof Antoni Bugla založil požár u zchátralé budovy, kde přebývala jeho bývalá partnerka s novým druhem. Oba utrpěli popáleniny. Horším následkům zabránila pomoc jiného muže a rychlý příjezd hasičů. NS rozhodl bez veřejného jednání, mužovo dovolání odmítl, sdělila bez dalších podrobností mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Bugla by nyní ještě mohl podat ústavní stížnost.

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.

Devět let ve vězení uložil pražský městský soud lékařce, která čelí obžalobě v případu obchodování s falešnými recepty na opiáty nebo antidepresiva. Kromě toho se společně se svými komplici podle soudu podílela na falšování covidových certifikátů nebo lékařských zpráv. Proti vediktu se žena na místě odvolala. Jejím nejbližším spolupracovníkům soud zatím nepravomocně uložil 10,5 a 8,5 roku. Několik let za mřížemi si má odsedět také dvojice, která recepty prodávala v terénu.

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Nejvyšší soud (NS) v prosinci zrušil zprošťující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou. Teď zveřejnil obsáhlé odůvodnění, v němž uvádí, v čem podle něj soudy nižší instance chybovaly, když pedagožku pravomocně osvobodily. „Lež není názorem, byť ji pachatel subjektivně vnímá jako pravdu,“ stojí mimo jiné v usnesení NS. Žena podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu mimo jiné uváděla, že ruská agrese na Ukrajině je omluvitelný způsob řešení situace.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Soud v Liberci uznal hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) částečně vinným v korupční kauze, ve které je obžalováno devět lidí, včetně Půty, a pět firem včetně Metrostavu. Soud Půtovi uložil roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest 50 tisíc korun. Verdikt soudu není pravomocný. Půta již uvedl, že se odvolá. Soud shledal vinu u všech obžalovaných a všech firem. Soudní jednání v případu začala v roce 2018.

V Paříži před zvláštním trestním soudem skončil ve čtvrtek proces s mužem původem z Pákistánu, který v roce 2020 napadl dva lidi poblíž bývalých kanceláří satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten se stal terčem teroristického útoku na začátku roku 2015. Útočník Zahír Mahmúd byl odsouzen k třiceti letům vězení, napsal web deníku Le Monde (LM). Důvodem pro útok byla podle něj pomsta za hanění proroka Mohameda, protože rouhání se v Mahmúdově rodné zemi, Pákistánu, trestá smrtí.

Osmnáctiletý Brit Axel Rudakubana, který loni v červenci na taneční akci v Southportu zabil tři děti a dalších deset osob zranil, dostal ve čtvrtek trest nejméně 52 let vězení. Informují o tom média.

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se kauzou zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Verdikt bez bližších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.

Krajský soud v Brně poslal za podvodné vyvedení téměř třiadvaceti milionů korun ze Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR dva muže do vězení. Obžalovaný Robert Litttera si vyslechl trest 6,5 roku vězení, jeho kolega Zdeněk Kozelek 3,5 roku. Škodu mají pojišťovně uhradit. Littera vinu zcela popřel.

Bývalý informátor amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který se přiznal, že lhal o aktivitách prezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera kolem ukrajinské energetické společnosti Burisma Holdings, ve středu dostal u soudu šestiletý trest. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů.

V kauze kolem společnosti J.O. Investment v úterý Městský soud v Praze potrestal majitele firmy Jakuba Ortinského trestem vězení v délce devíti let a jednoho měsíce. Uložil mu navíc peněžitý trest 7,5 milionu korun. Dalším dvěma obžalovaným soud uložil pětileté vězení a peněžitý trest 4,5 milionu korun. Muži podle nepravomocného rozsudku podvedli více než 3700 klientů a 160 firem, způsobili škodu téměř 2,4 miliardy korun.

Bývalý vůdce krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio požádal nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o milost. Tarria soud poslal na 22 let za mříže za zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020.

Za loňský útok mačetou na kolegu z práce uložil v pondělí zlínský krajský soud dvaatřicetiletému Tomáši Novosadovi trest jedenácti let vězení. O dvacet let staršího muže napadl loni v létě ve výrobní hale strojírenské firmy ve Zlíně. Napadený utrpěl vážné zranění. K činu se Novosad u soudu přiznal a litoval jej. Za pokus o vraždu mu hrozilo až dvacet let vězení. Rozsudek není pravomocný.

Za vynášení informací od policie a ovlivňování řízení rozdal soud šesti lidem podmíněné tresty. Osm let po rozsáhlém zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Rozdal tresty za vynášení informací, nátlak na vdovu po zesnulém Rusovi nebo nezákonné úpravy pasu. Česká televize má část rozsudku odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně k dispozici.

Přes 40 milionů korun by měl stát vyplatit zakladateli papírny Neograph Vladimíru Sittovi staršímu. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 zatím není pravomocné, jak České televizi potvrdila mluvčí Marcela Pröllerová. Muž požadoval náhradu škody kvůli postupu úřadů v kauze údajného tunelování papírny. Sitta byl stíhán společně se svým synem, soudy je však osvobodily. Oba také vystupovali jako svědci v kauze údajně předražených jízdenek od Neographu pro pražský dopravní podnik.

Soud vydal první pravomocné rozhodnutí v letitém sporu o střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Podle soudu, jehož rozhodnutí rozsekl traktor koupený školou v Bruntále, byl Babiš v době své vlády ve střetu zájmů. Stroj totiž škola koupila ze státních dotací od firmy z holdingu Agrofert, a to když byl premiérem právě Babiš a Agrofert byl v jeho svěřenských fondech. Podle soudu měl politik na firmu vliv, a státní peníze tak škola použít nesměla. O peníze přišla a stejně tak i další školy a obce po celém Česku. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Krajský soud v Ostravě ve čtvrtek potvrdil osmiměsíční podmíněný trest pro aktivistku Nelu Liskovou za nenávistné příspěvky na sociálních sítích. V nich se podle obžaloby vymezovala především proti Pirátské straně a její místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Lisková dlouhodobě vinu popírá. Tvrdí, že jde o politický proces.

Obvodní soud pro Prahu 8 uložil psychiatrovi Janu Cimickému pět let vězení a zákaz činnosti na deset let. Obžaloba ho vinila ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání. Psychiatr k jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Rozsudek není pravomocný, jeho obhájce podal odvolání k Městskému soudu v Praze.

Strana SOCDEM (dříve ČSSD) má za právní zastupování související s jejím sídlem – Lidovým domem – zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu. V pátek o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Altnerovi dědici pokutu vyčíslili na 432,8 milionu korun, společně s úroky a náklady řízení podle nich celková částka činí téměř půl miliardy. Nový rozsudek ve vleklém sporu není pravomocný, strana Altnerovy nároky odmítá a proti rozhodnutí se odvolá. Spor se u soudů táhne 24 let.