Řecko strana 4 z 5

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.

V loňském roce zemřelo v souvislosti s vlnami veder podle odhadů vědců zhruba dvaašedesát tisíc obyvatel Evropy. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Medicine. Údaje ukazují, že dopad vln veder na vývoj úmrtí se v různých zemích velmi liší, navzdory podobným podmínkám, informují zahraniční tiskové agentury.

Řecký parlament v sobotu vyjádřil důvěru vládě konzervativního premiéra Kyriakose Mitsotakise. Výsledek hlasování se očekával, protože Mitsotakisova Nová demokracie má mezi zákonodárci většinu, píše řecký tisk. V rozpravě premiér slíbil velké změny a zlepšení stavu ekonomiky. Opozice ho však kritizovala za styl vládnutí i výsledky jeho prvního kabinetu, který byl u moci v Řecku od roku 2019 do května letošního roku.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Česká turistka, která v úterý zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos, nečekala na příjezd sanitky tak dlouho, jak psal tisk. Ve středu to uvedla záchranná služba, píše server stanice CNN Greece. Sanitka k ženě dojela po 32 minutách od zavolání, a nikoliv po 51 minutách, jak informovala média v úterý. Případ vyvolal v Řecku polemiku a odbory i levicová strana Syriza kritizovaly, že na ostrově, který je v létě populární turistickou destinací, slouží jen jedna sanitka.

Česká turistka zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos poté, co čekala zhruba 50 minut na příjezd záchranky. Píše o tom řecký tisk. Úmrtí vyvolalo kritiku odborů i levicové opozice, podle které za špatné fungování záchranné služby mohou škrty ve zdravotnictví. Na celém ostrově, který je v létě vyhledávanou turistickou destinací, je podle tisku v provozu jen jedna sanitka.

Už jen několik dní zbývá do začátku prázdnin a řada lidí hned o víkendu vyrazí na dovolenou. Češi se letos chystají cestovat nejen do zahraničí, kam vyrazí více než polovina těch, kteří plánují dovolenou, ale také v tuzemsku. Oblíbili si třeba cykloturistiku, horské túry nebo návštěvy památek. Na hlavních tazích se tak dá ke konci týdne očekávat zvýšený provoz.

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Nejméně 79 lidí se utopilo, když ve vodách jihozápadně od poloostrova Peloponés ztroskotal rybářský člun převážející migranty. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na řeckou pobřežní stráž. Té se z člunu, který se potopil v noci na středu, dosud podařilo zachránit 104 lidí. Člun podle odhadu řeckých úřadů převážel až sedm set padesát pasažérů, ale podle vlády přesný počet stále není možné určit.

Při výběru letní dovolené budou muset Češi sáhnout hlouběji do kapsy. Meziročně zdražilo vstupné, jídlo i ubytování. Ceny dovolených v tuzemsku vzrostly dle Českého statistického úřadu v porovnání s loňským květnem o 17,8 procenta. Zatímco některé prázdninové destinace se plní, jinde mají obsazeno jen částečně. Lze proto očekávat, že někde provozovatelé ceny pobytů ještě budou upravovat. Letní dovolená podraží i ve Středozemí, v průměru asi o desetinu. Zatímco v Itálii, Španělsku nebo Řecku stouply ceny o šest až osm procent, v Chorvatsku je to až o čtrnáct. Finančně nejlépe v porovnání s uplynulým rokem tak vychází Bulharsko a Turecko, kde stojí dovolená zhruba stejně jako loni.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová oznámila, že sestavením přechodné vlády, která připraví nové parlamentní volby, pověří předsedu řeckého účetního dvora, soudce Joannise Sarmase. Nové volby by se mohly podle neoficiálních informací místních médií konat 25. června. Uskuteční se proto, že po nedělním hlasování lídr žádné strany nepřijal nabídku na sestavení vlády.

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis v pondělí prezidentce Katerině Sakellaropulosové formálně vrátil mandát na jednání o koaliční vládě. Mitsotakisova strana Nová demokracie (ND) zvítězila s velkým náskokem, ale v parlamentu nemá většinu. Ani ostatní strany bez její účasti nemohou sestavit vládní koalici. Mitsotakis uvedl, že by se další parlamentní volby mohly konat 25. června, napsala agentura AFP.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis svou stranu Nová demokracie (ND) prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a uvedl, že má silný mandát k sestavení nové vlády, informuje agentura Reuters. Podle dosud neúplných výsledků konzervativní ND získala náskok 20 procentních bodů před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase, avšak zřejmě nebude mít dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Takovou šanci by ovšem s ohledem na řeckou volební matematiku mohl mít Mitsotakis po dalších volbách, které řecká média označují za druhé kolo.

V Řecku finišuje kampaň před nedělními parlamentními volbami. Mandát obhajuje současný premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho Nová demokracie, která v průzkumech vede nad opoziční Syrizou. Země má ale nový volební systém, a tak je možné, že se v červenci uskuteční druhé kolo. Rozhodující může být postoj nejmladších voličů. Generace do třiceti let totiž podle průzkumů zažívá největší deziluzi. Bez práce je až čtvrtina mladých Řeků a statisíce jich raději zemi v posledních letech opustily.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Policie loni na podzim při celoevropském zátahu proti mezinárodnímu obchodu s uměním nalezla 11 049 ukradených artefaktů, včetně starověkých mincí i knih a mramorové busty, která pravděpodobně představuje neteř římského císaře. Ve čtvrtek o tom informovala evropská policejní služba Europol. Akce se podle ní týkala i Česka.

Za pokus nabourat se pomocí SMS a e-mailových zpráv do účtů tisíců klientů české a řecké banky půjdou dva muži do vězení na čtyři a půl roku, respektive pět let. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Obžalovaní uzavřeli se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, rozsudek tak už je pravomocný. Podle obžaloby se oba odsouzení dostali prostřednictvím takzvaných phishingových útoků k přihlašovacím údajům jen několika klientů bank. Kontakty však měli asi na deset tisíc lidí.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.