V Řecku oficiálně začíná sezóna požárů v květnu. Letos ale poprvé hořelo v horách už koncem března. Čeká se, že situace bude v létě horší než loni. Tehdy přitom při desítkách požárů na pevnině i ostrovech zemřelo 28 lidí. Na dvacet tisíc dalších – včetně turistů – úřady evakuovaly. Hasiči se proto připravují podle nové požární doktríny, která má pomoct škody omezit.
Řečtí hasiči se připravují na sezonu požárů. Chtějí postupovat vědečtěji
9 minut
Horizont ČT24: Řečtí hasiči se připravují na sezonu požárů
Po loňské zkušenosti nechala řecká vláda vypracovat nový bojový plán. K požárům má vyjíždět víc techniky a zrychlí se letecká podpora. Počet hasičů ve speciálních jednotkách se zdvojnásobil na 1300.
Pomohou malé elitní skupiny?
Hasiči nově nacvičují – po vzoru Spojených států – taktiku leteckých výsadků. Malé elitní skupiny se snaží vytvořit překážky v dráze plamenů. Jejich nástroje jsou motorové pily, sekery, hrábě, topografické mapy nebo on-line radar s údaji například o síle a směru větru.
„Voda už mnohde není naší hlavní zbraní. Náš přístup k požáru je v podstatě vědecký, měříme vlhkost, vítr, stav půdy. Musíme umět plánovat a předvídat,“ vysvětluje hasič Dimitris Priftis.
Ministerstvo životního prostředí také najalo dalších sedm stovek strážců lesů, preventivně nechává kácet na sedm tisíc hektarů porostu a ve zbytku nově povolilo vytvářet proluky. Někde plánuje instalovat senzory kouře.
Objednáno mnoho kusů techniky. Pro příští rok
Cena nových opatření činí přes dvě miliardy eur, většinou z fondů Evropské unie. Vláda objednala přes tisícovku hasičských vozidel, sedm hydroplánů nebo drony. Jenže většina poptávané techniky nebude letos k dispozici.
Řecko přitom velmi pravděpodobně čekají podobné nebo horší podmínky než loni. „Změny počasí jsou extrémní. Měli jsme velmi suchou zimu, teplo bylo v podstatě do prosince. Skoro nepršelo ani nesněžilo,“ uvedl nedávno ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Vassilis Kikilias.
Loni v červenci hořely desítky požárů na pevnině i ostrovech. Většinu způsobila buď nedbalost, nebo přímo žháři. V nerovném boji pomáhala řada týmů ze zahraničí včetně českých hasičů s 36 vozidly a vrtulníkem.
Přesto shořelo 1800 kilometrů čtverečních, zemřelo 28 lidí a přes dvacet tisíc dalších – včetně turistů – muselo utéct. Škody se vyšplhaly na 600 milionů eur.
Změny se chystají i v Česku
Mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Martin Kavka řekl v pořadu Horizont ČT24, že změny se plánují i v Česku. Měly by odrážet zkušenosti z hašení požáru v Českém Švýcarsku i například z pomoci právě Řekům. „Asi tou nejčerstvější změnou je schválená strategie na nákup vrtulníků. Do pomoci při hašení lesních požárů by se tak zapojilo celkem šest vrtulníků. Tři by byly financovány ze státního rozpočtu a tři z evropských peněz.“
I v Česku se počítá s požárními předěly, aby se podařilo udržet požár v určitém sektoru a nešířil se dál. Hovoří se také o přístupových komunikacích, aby se hasiči dostávali k místu požáru s technikou, která je klíčová. Dojít má rovněž ke změnám v legislativě, jež upravuje například zásobování „požární vodou“. Do budoucna lze předpokládat též využití umělé inteligence, kupříkladu při modelování směrů větru. Velkou pomocí mají být také drony.
