Psycholog strana 3 z 3

Nejvíce ohrožení pracovníci, rodiče samoživitelé, senioři nebo lidé s minimálními příjmy mohou využít psychoterapeutické pomoci zdarma. Požádat o ni mohou prostřednictvím portálu Psychoterapie.cz. Nezisková organizace #delamcomuzu jim zprostředkuje 12 terapeutických sezení zdarma on-line nebo po telefonu. Ve zkušební verzi spouští portál již tento týden, naplno koncem listopadu.

Současná koronavirová krize představuje pro lidi dosud nevídanou situaci. To s sebou přináší zvýšený nápor pro lidskou psychiku. Tipy a rady, jak tuto dobu lépe snášet, přináší psycholog Štěpán Vymětal. Nápomocná podle něj může být i bezplatná aplikace.

Česká televize připravila dva nové pořady reagující na aktuální situaci. Magazín Linka 1212 nabídne divákům podporu a rady odborníků. Dokumentární cyklus Nemocnice v první linii představí současnou každodenní realitu českého zdravotnictví. Oba projekty se v programu ČT1 poprvé objeví ve středu 15. dubna večer. On-line také funguje Poradna v karanténě, kterou na webu svého pořadu zřídil psychiatr Radkin Honzák.

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

Lenora na Prachaticku se stále vzpamatovává z výbuchu, který tam na začátku října úplně zničil jeden dům a dva poškodil. Do jednoho z nich už se obyvatelé vrátili. V dalších bytech začali řemeslníci s výměnou oken a rozsáhlou sanací. Pro ostatní poškozené lidi hledá obec bydlení. Spoléhá i na dvě veřejné sbírky. Policie šetří případ jako úmyslný trestný čin.

České školy často nevědí, jak přistupovat k transgender žákům. Těch přitom podle oslovených sexuologů přibývá. Doporučením psychologů se školy řídit nemusí, školní legislativa s transgender žáky nepočítá.

Během prázdnin by děti neměly dělat domácí úkoly, volno mají od toho, aby si od školy odpočinuly. Shodují se na tom dětští psychologové, které oslovila Česká televize. Dva měsíce bez výuky by ale podle nich měly děti využít pro zlepšení angličtiny, denně by také měly číst. Opakovat průběžně učivo doporučují psychologové slabším žákům. Jejich rodiče by se ale měli vyvarovat slov „učit“ nebo třeba „matematika“. Větší smysl má třeba počítat jablka nebo číst etikety výrobků v supermarketech.

Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách a je u nich vysoká pravděpodobnost, že touto poruchou opravdu trpí. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol.

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.

V České republice v posledních letech přibylo svateb a ubylo rozvodů, vyplývá z aktuálních dat. Podle odborníků však jde jen o náhodný výkyv. Na příčiny krachu vztahů cílí kampaň Národní týden manželství. Tentokrát nese motto „Zabijáci manželství a jak se jim bránit“. Lidé často vědí, jaké kazy jejich vztah a soužití mají, ale nejsou schopni nebo ochotni s tím nic udělat, upozornil v Devadesátce ČT24 psycholog Jeroným Klimeš.

„Uf“, „pfff“, „hmmm“, „mňo“. Lidé neustále vydávají nějaké zvuky, které se nedají popsat jako slova. Přesto tyto výrazy mají své významy. Nová vědecká studie ukázala, jak časté tyto zvuky jsou, kolik nesou významů a jak důležité jsou v mezilidské komunikaci.

Před 45 lety, 30. ledna 1974, oficiálně vznikla hra Dungeons and Dragons – nejslavnější hra na hrdiny na světě. Dnes jde o miliardový byznys, který inspiruje umělce, psychology i podnikatele.

Dánsko se snaží pomoci veteránům, kteří si často odnášejí z misí traumata, jež málokdo pochopí. Když opustí armádu, těžko se jim hledá společnost. V Dánsku ji nacházejí v kavárnách vyhrazených speciálně pro bývalé vojáky. V zemi jsou jich už čtyři desítky. Centra pro veterány už vyrůstají i v Česku.

Nejvyhraněnější oponenti geneticky modifikovaných potravin mají nejmenší přehled o tom, jak tyto potraviny fungují – současně ale věří, že mají znalosti největší. V rozsáhlém výzkumu opřeném o sociologická šetření tento paradox popsal tým psychologů ze Spojených států.