Psycholog strana 2 z 3

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Stovkám rodin ročně zemře dítě v novorozeneckém věku nebo se dozvědí o jeho nevyléčitelné chorobě. Často není jasné, kde v takto těžké situaci hledat pomoc. O dostupnosti takzvané perinatální paliativní péče v týdnu debatovali lékaři se zástupci státu a pojišťoven.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Na českých silnicích přibývá šoférů, kterým soudy zakážou řízení. Ročně je jich asi patnáct tisíc. Zhruba čtyři tisícovky z nich ale zákaz opakovaně porušují. Nejčastěji přitom řidiči trest dostali za to, že za volant usedli opilí, zdrogovaní nebo jeli příliš rychle a agresivně. Jeden z posledních takových případů řeší na Královéhradecku. Muž s devatenácti zákazy řízení zabil na silnici v rozmezí šesti let tři lidi.

Soud v Náchodě poslal do vězení na rok a tři měsíce Jana Července, který před třemi týdny srazil a usmrtil dva chodce v Adršpachu. Trest se ale týká případu z roku 2017, kdy při couvání v Červeném Kostelci usmrtil ženu. Rozsudek je zatím nepravomocný, muž totiž během pětileté zkušební doby spáchal na silnicích dalších pět deliktů, a to i přesto, že měl zákaz řízení. Případem usmrcení chodců v Adršpachu se policie dál zabývá.

Dopad rozvodů na děti řeší povídková kniha Rozvod šestkrát jinak. Příběhy inspirované skutečnými případy napsali například Petra Soukupová nebo Ondřej Buddeus. Jejich povídky doplňuje výtvarný doprovod od sedmi umělců a také odborný komentář psychologa. K tématu vzniklo rovněž představení, uvádí ho Švandovo divadlo v Praze.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Přes čtvrt milionu lidí prchajících před válkou už našlo útočiště v Česku. Ve čtvrtek senátoři schválili a prezident podepsal tři zákony, které těmto lidem mají usnadnit začátky. Zjednodušují postupy udělování oprávnění k pobytu, snazší bude i vstup na pracovní trh. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Psycholožka Olena Gridasová, která pracuje s uprchlíky nastiňuje, čím momentálně procházejí.

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. Vláda ve středu také prodloužila lhůtu pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii na třicet dnů. Kabinet Petra Fialy (ODS) podpořil návrh, aby uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění mohli v Česku pracovat volně bez pracovního povolení.

Agresivita lidí se v době pandemie stupňuje. S napadáním zdravotníků i strážníků mají zkušenosti v nemocnicích i na služebnách po celém Česku. Příčinou je často i jen upozornění na špatně nasazenou roušku. Například v Ústeckém kraji jsou podobných případů desítky. Zdravotníci sami mluví o tom, že lidé jsou ze situace ve společnosti v souvislosti s epidemií nervózní a k hrubému chování mají blízko.

Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Rozsáhlá studie organizovaná vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsala, jak obyvatelé České republiky vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Školní psychologové by se mohli dočkat trvalých úvazků. Nově by tak nemuseli spoléhat na krátkodobé smlouvy, které jim skončí v momentě, kdy skončí i konkrétní projekty. Počítá s tím ministerstvo školství a vytváří nový model úvazků, podle kterého by byli psychologové placení ze státního rozpočtu.

Mnozí školní psychologové sami začali vyhledávat pomoc odborníků. Pomáhají jim zvládnout pracovní vytížení, ale také radí s konkrétními případy. Vyplývá to z výpovědí školních psychologů, které Česká televize oslovila. Ti se totiž po návratu dětí do lavic potýkají s několikanásobným množstvím problémů oproti době před pandemií. Mění se také charakter potíží, se kterými děti přicházejí.

Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.

Dětská psychiatrie hlásí akutní nedostatek lůžek i doktorů. Na termín v ambulanci nebo na lůžko v léčebně čekají děti i dlouhé měsíce. Stav malých pacientů se navíc během čekací doby rapidně zhoršuje. Ministerstvo zdravotnictví řešení hledá, ale stále ho nemá. V posledních měsících přitom, zejména kvůli covidu, evidují pedopsychiatři velký nárůst úzkostných poruch, depresí, sebepoškozování i dětských sebevražd. Téma pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Děti v krajích s lepším epidemickým vývojem můžou od úterý znovu navštěvovat střediska volného času a základní umělecké školy. Aktivit venku se může zúčastnit maximálně dvacet lidí. Uvnitř společně mohou být tři. O důležitosti těchto aktivit pro děti diskutovali v Událostech, komentářích místostarosta Skautu Petr Vaněk a psycholog Oldřich Ďurech.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

O pětinu se v posledních dvou měsících zvýšil počet zdravotníků, kteří potřebují pomoc psychoterapeuta. Uvedla to organizace Dělám, co můžu. Jedním z důvodů je kromě vyčerpání také frustrace a bezmoc z toho, že velké části pacientů nemohou pomoci. Lékaři také podle organizace nejsou zvyklí vídat tolik umírajících.

Zdravotní pojišťovny začaly nabízet příspěvky na psychoterapii u soukromých psychologů. Jak minulý týden upozornil Národní ústav pro duševní zdraví, úzkostnými poruchami nyní trpí dvojnásobek lidí než před propuknutím pandemie koronaviru. Díky příspěvkům mohou lidé využít psychologické pomoci i bez žádanek od lékařů nebo psychiatrické diagnózy.

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Epidemie koronaviru v Česku poškodila psychické zdraví populace. Vyplývá to z pozorování psychologů i z dat krizových linek. Narostl počet duševních onemocnění, zvýšilo se riziko sebevražd a depresí. Nezvykejme si na to, považujme tuto situaci za mimořádnou, tady jde adaptace proti nám, řekl v Interview ČT24 psycholog a psychoterapeut Daniel Štrobl, který působil 15 let jako vojenský psycholog.