Psycholog strana 2 z 3

Agresivita lidí se v době pandemie stupňuje. S napadáním zdravotníků i strážníků mají zkušenosti v nemocnicích i na služebnách po celém Česku. Příčinou je často i jen upozornění na špatně nasazenou roušku. Například v Ústeckém kraji jsou podobných případů desítky. Zdravotníci sami mluví o tom, že lidé jsou ze situace ve společnosti v souvislosti s epidemií nervózní a k hrubému chování mají blízko.

Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Rozsáhlá studie organizovaná vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsala, jak obyvatelé České republiky vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Školní psychologové by se mohli dočkat trvalých úvazků. Nově by tak nemuseli spoléhat na krátkodobé smlouvy, které jim skončí v momentě, kdy skončí i konkrétní projekty. Počítá s tím ministerstvo školství a vytváří nový model úvazků, podle kterého by byli psychologové placení ze státního rozpočtu.

Mnozí školní psychologové sami začali vyhledávat pomoc odborníků. Pomáhají jim zvládnout pracovní vytížení, ale také radí s konkrétními případy. Vyplývá to z výpovědí školních psychologů, které Česká televize oslovila. Ti se totiž po návratu dětí do lavic potýkají s několikanásobným množstvím problémů oproti době před pandemií. Mění se také charakter potíží, se kterými děti přicházejí.

Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.

Dětská psychiatrie hlásí akutní nedostatek lůžek i doktorů. Na termín v ambulanci nebo na lůžko v léčebně čekají děti i dlouhé měsíce. Stav malých pacientů se navíc během čekací doby rapidně zhoršuje. Ministerstvo zdravotnictví řešení hledá, ale stále ho nemá. V posledních měsících přitom, zejména kvůli covidu, evidují pedopsychiatři velký nárůst úzkostných poruch, depresí, sebepoškozování i dětských sebevražd. Téma pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Děti v krajích s lepším epidemickým vývojem můžou od úterý znovu navštěvovat střediska volného času a základní umělecké školy. Aktivit venku se může zúčastnit maximálně dvacet lidí. Uvnitř společně mohou být tři. O důležitosti těchto aktivit pro děti diskutovali v Událostech, komentářích místostarosta Skautu Petr Vaněk a psycholog Oldřich Ďurech.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

O pětinu se v posledních dvou měsících zvýšil počet zdravotníků, kteří potřebují pomoc psychoterapeuta. Uvedla to organizace Dělám, co můžu. Jedním z důvodů je kromě vyčerpání také frustrace a bezmoc z toho, že velké části pacientů nemohou pomoci. Lékaři také podle organizace nejsou zvyklí vídat tolik umírajících.

Zdravotní pojišťovny začaly nabízet příspěvky na psychoterapii u soukromých psychologů. Jak minulý týden upozornil Národní ústav pro duševní zdraví, úzkostnými poruchami nyní trpí dvojnásobek lidí než před propuknutím pandemie koronaviru. Díky příspěvkům mohou lidé využít psychologické pomoci i bez žádanek od lékařů nebo psychiatrické diagnózy.

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Epidemie koronaviru v Česku poškodila psychické zdraví populace. Vyplývá to z pozorování psychologů i z dat krizových linek. Narostl počet duševních onemocnění, zvýšilo se riziko sebevražd a depresí. Nezvykejme si na to, považujme tuto situaci za mimořádnou, tady jde adaptace proti nám, řekl v Interview ČT24 psycholog a psychoterapeut Daniel Štrobl, který působil 15 let jako vojenský psycholog.

Nejvíce ohrožení pracovníci, rodiče samoživitelé, senioři nebo lidé s minimálními příjmy mohou využít psychoterapeutické pomoci zdarma. Požádat o ni mohou prostřednictvím portálu Psychoterapie.cz. Nezisková organizace #delamcomuzu jim zprostředkuje 12 terapeutických sezení zdarma on-line nebo po telefonu. Ve zkušební verzi spouští portál již tento týden, naplno koncem listopadu.

Současná koronavirová krize představuje pro lidi dosud nevídanou situaci. To s sebou přináší zvýšený nápor pro lidskou psychiku. Tipy a rady, jak tuto dobu lépe snášet, přináší psycholog Štěpán Vymětal. Nápomocná podle něj může být i bezplatná aplikace.

Česká televize připravila dva nové pořady reagující na aktuální situaci. Magazín Linka 1212 nabídne divákům podporu a rady odborníků. Dokumentární cyklus Nemocnice v první linii představí současnou každodenní realitu českého zdravotnictví. Oba projekty se v programu ČT1 poprvé objeví ve středu 15. dubna večer. On-line také funguje Poradna v karanténě, kterou na webu svého pořadu zřídil psychiatr Radkin Honzák.

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

Lenora na Prachaticku se stále vzpamatovává z výbuchu, který tam na začátku října úplně zničil jeden dům a dva poškodil. Do jednoho z nich už se obyvatelé vrátili. V dalších bytech začali řemeslníci s výměnou oken a rozsáhlou sanací. Pro ostatní poškozené lidi hledá obec bydlení. Spoléhá i na dvě veřejné sbírky. Policie šetří případ jako úmyslný trestný čin.

České školy často nevědí, jak přistupovat k transgender žákům. Těch přitom podle oslovených sexuologů přibývá. Doporučením psychologů se školy řídit nemusí, školní legislativa s transgender žáky nepočítá.

Během prázdnin by děti neměly dělat domácí úkoly, volno mají od toho, aby si od školy odpočinuly. Shodují se na tom dětští psychologové, které oslovila Česká televize. Dva měsíce bez výuky by ale podle nich měly děti využít pro zlepšení angličtiny, denně by také měly číst. Opakovat průběžně učivo doporučují psychologové slabším žákům. Jejich rodiče by se ale měli vyvarovat slov „učit“ nebo třeba „matematika“. Větší smysl má třeba počítat jablka nebo číst etikety výrobků v supermarketech.

Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách a je u nich vysoká pravděpodobnost, že touto poruchou opravdu trpí. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol.

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.