České školy často nevědí, jak přistupovat k transgender žákům. Těch přitom podle oslovených sexuologů přibývá. Doporučením psychologů se školy řídit nemusí, školní legislativa s transgender žáky nepočítá.
Sexuologové: Přibývá žáků, kteří mění pohlaví. Školy si s nimi často nevědí rady
„Ten počet určitě narůstá. Pacienti ve věku patnáct až devatenáct let, kteří navštívili naši sexuologickou ambulanci pro nejasnosti v sexuální identitě v letech 2010 až 2015, byli pouze dva. Od roku 2016 jich zatím evidujeme dvacet,“ řekla ČT sexuoložka Helena Reguli z brněnské sexuologické a psychiatrické ambulance.
Změnou pohlaví často prochází studenti během střední školy. Jenže ty často nejsou na podobné situace připravené. „U nás to byl celkem masakr. Neměla jsem to komu říct, tak jsem šla za češtinářkou. Ta mě podržela,“ popisuje svou zkušenost Kamila, čerstvá maturantka střední průmyslové školy z jižní Moravy. Veřejně se začala prezentovat jako žena na konci prvního ročníku svého studia.
„Vedení školy jsem na začátku druháku přinesla doporučení, které zpracoval můj sexuolog. V něm stálo, že by mě měli oslovovat učitelé jako holku, že by mě měli pouštět na dámské záchody, popřípadě stanovit nějaký, kam bych mohla chodit, ale ne pánský,“ říká Kamila. Vedení školy ale podle ní doporučení ignorovalo. Podle zákona pro ně totiž byla muž.
„V praxi to pak probíhalo tak, že mi vedení řeklo, že jsem pro ně kluk a nic takového pro mě dělat nebudou. Takže jsem musela obejít všechny učitele. Ti mi řekli, že mě tak budou oslovovat, že jim to nevadí, a na dámské záchody jsem chodila stejně a nikomu to nevadilo. Po čase mě začali vnímat jako holku,“ popisuje Kamila.
Stejný problém měla Kamila ve škole i s tělocvikem. „V doporučení bylo, že mě má škola buď vyřadit z tělocviku, nebo bych měla mít soukromou šatnu a cvičit s holkami. Vedení mi ale zamítlo, abych se mohla převlékat s holkami, a odmítli mi zařídit místo navíc, tak mi sexuoložka napsala uvolnění a do tělocviku jsem pak nechodila,“ říká Kamila. Učitelé se podle ní její novou identitu snažili respektovat, někdy s ní ale přesto jednali jako s mužem. „Ještě na konci čtvrťáku mi uměli říct Kamile,“ říká maturantka.
Co škola, to přístup
Naopak dobrou zkušenost má devatenáctiletý Jakub, absolvent Střední průmyslové školy chemické z Pardubic. Se změnou začal už na základní škole. „Dostal jsem vlastní záchod i vlastní šatnu na převlíkání a s kluky jsem cvičil úplně normálně. To samé na střední škole, chodil jsem normálně na pánské WC, jako ostatní kluci. Nikdy se ani nestalo, že by se učitelé přeřekli a oslovili mě v ženském rodě,“ popisuje svou zkušenost.
Každá škola řeší podle sexuoložky Petry Vrzáčkové z Pražské TH kliniky situaci po svém. „Školy jsou na tom jak kde, někde fantastické, někde je to tristní,“ řekla sexuoložka. Vedení školy se často řídí podle pohlaví, které má žák uvedeno v občanském průkazu. Úřední změna pohlaví, tedy úprava dokladů, je v Česku ale podmíněna operací, včetně sterilizace. Jenže operativní změnu pohlavních orgánů mohou podstoupit transgender lidé až po dovršení 18 let. Někteří z nich navíc podle organizace Trans*parent operaci podstoupit nechtějí. „Existují trans lidé, kteří o operaci nestojí, nebo ji ze zdravotních důvodů podstoupit nemohou, ale požádají o ni, aby právě úřední změny dosáhli,“ vysvětluje člen organizace Jáchym Erben.
Školy navíc nemusí dodržovat ani psychologická doporučení. Neexistuje žádná legislativa, kterou by se musely řídit. „Školská legislativa změnu pohlaví neřeší. Způsob oslovování, používání toalet, šaten a další praktické náležitosti je vždy potřeba řešit po dohodě se žákem a také podle konkrétních podmínek dané školy,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Žáci tak často čekají, až jim bude 18, aby mohli operaci podstoupit. Obvykle pak školu na rok přeruší. „Někteří ukončí školu, jdou na operaci a pak zase nastoupí. Já jsem se rozhodla jít až po škole,“ řekla absolventka Kamila.
Nárůst pochybností je markantní
Proč přibývá žáků, kteří veřejně pochybují o své genderové identitě, odborníci přesně nevědí. „Určitě jev souvisí i s kulturou, rozvolňováním hranic mezi maskulinitou a feminitou, také rodiče možná více naslouchají dětem a pomáhají jim řešit potíže, informovanost dospívajících o sexualitě je vyšší,“ doplnila sexuoložka Reguli.
Některé ordinace kvůli kapacitě už nové pacienty nepřijímají. „Přibývá jich, ten nárůst je markantní. Za šest let, co jsem tady, jejich počet narostl tak o padesát šedesát procent, proto nové pacienty už odkláníme,“ řekla zdravotní sestra z olomoucké psychiatricko-sexuologické ambulance.
Roste i zájem o chirurgickou úpravu pohlavních orgánů. Zatímco podle dat ministerstva zdravotnictví v roce 2012 žádalo o změnu pohlaví pomocí chirurgického zákroku 13 lidí, minulý rok jich bylo 125. Letos ke konci července o ni zatím požádalo 65 lidí. O operaci žádají častěji ženy, které se chtějí stát mužem.
Počet žádostí o změnu pohlaví roste
Jestli operaci žadatel může podstoupit, rozhoduje komise. „Ke kladnému stanovisku s provedením změny pohlaví je zapotřebí souhlasu všech členů odborné komise. Pacient, jehož žádost komise nedoporučila, se může po splnění podmínek opakovaně dostavit k jednání komise,“ vysvětluje Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Novela zákona z pera ministerstva spravedlnosti, která by umožnila, aby mohli lidé v Česku úředně změnit své jméno i bez operativního zákroku, se podle resortu odkládá, měla přitom platit od ledna 2019. „Nadále přetrvává rozpor s ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů. Nelze proto předpokládat, že by mohl být návrh v dohledné době předložen vládě,“ řekla Andrea Šlechtová z tiskového oddělení resortu.
