Pšenice strana 2 z 2

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně, nikoliv čtyři až pět milionů, jak by bylo potřeba, pokud se má svět vyhnout riziku, že nebude dostatek potravin. Řekl to polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Ukrajina obilí vyvážela přes černomořské přístavy, ty ale částečně přímo na zemi a částečně na moři blokují ruští vojáci.

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. Britský premiér Boris Johnson sdělil, že obnovení vztahů s ruským vůdcem Vladimirem Putinem je nepředstavitelné. Finští lídři podpořili vstup země do NATO. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají pomoci urychlit přepravu milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.

Ruskem rozpoutaná válka ohrožuje produkci potravin na Ukrajině. To může znamenat globální problém, protože je napadená země pátým největším exportérem obilí na světě a závislé jsou na ní například Libanon, Sýrie, Somálsko nebo Egypt. Evropská unie kvůli obavám ze zemědělské tísně vyčlenila pět set milionů eur na pomoc evropským zemědělcům a umožní pěstovat plodiny i na půdě, která nyní povinně leží ladem. Připravit se tak chce na možný nedostatek potravin a jejich prudké zdražení.

Kvůli válce na Ukrajině výrazně rostou ceny obilovin, například pšenice za poslední týden zdražila o třetinu. Reagují na to jak zemědělci, kterým se prodražuje výkrm zvířat, tak pekárny, které zvyšují ceny výrobků. A to i kvůli tomu, že není dražší pouze obilí, ale také plyn či pohonné hmoty.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.

Pečivo v Česku od podzimu zdraží odhadem minimálně o několik procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a firmy potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy, uvedli zástupci pekařského svazu na Dnech chleba a soutěži Chléb roku v Pardubicích. Zvýšení cen je podle nich už nutné.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu, uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Zatímco zákazníky v obchodech navýšení postihnout nemusí, problémové nejspíš bude pro pekárny.

V zemědělském areálu na Jičínsku se roztrhla a zřítila třiadvacetimetrová silážní věž, ve které bylo 1200 tun pšenice. Incident se obešel bez zranění. Stav zbytku sila, které sestávalo ze čtyř věží, zkontroluje statik.

Deštivý a studený květen zemědělcům pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho.

Tým evropských vědců včetně dvou českých z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) zjistil, že pšenice na starém kontinentu není odolná vůči změnám klimatu. Neumí se vypořádat s extrémy ani s přílišnou rozmanitostí počasí.