Pšenice strana 2 z 3

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Slovensko zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí a z něj vyrobenou mouku, zrno nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Ve čtvrtek o tom informovalo slovenské ministerstvo zemědělství.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestuje po Africe, kde se snaží nalézt pozůstatky dávných přátelství. Děje se tak v nelehké době, kdy na kontinent dopadá celosvětová potravinová krize vyvolaná invazí Moskvy na Ukrajinu. A jak poznamenává list The Financial Times, několik vztahů tam skutečně navázal.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně, nikoliv čtyři až pět milionů, jak by bylo potřeba, pokud se má svět vyhnout riziku, že nebude dostatek potravin. Řekl to polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Ukrajina obilí vyvážela přes černomořské přístavy, ty ale částečně přímo na zemi a částečně na moři blokují ruští vojáci.

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. Britský premiér Boris Johnson sdělil, že obnovení vztahů s ruským vůdcem Vladimirem Putinem je nepředstavitelné. Finští lídři podpořili vstup země do NATO. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají pomoci urychlit přepravu milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.

Ruskem rozpoutaná válka ohrožuje produkci potravin na Ukrajině. To může znamenat globální problém, protože je napadená země pátým největším exportérem obilí na světě a závislé jsou na ní například Libanon, Sýrie, Somálsko nebo Egypt. Evropská unie kvůli obavám ze zemědělské tísně vyčlenila pět set milionů eur na pomoc evropským zemědělcům a umožní pěstovat plodiny i na půdě, která nyní povinně leží ladem. Připravit se tak chce na možný nedostatek potravin a jejich prudké zdražení.

Kvůli válce na Ukrajině výrazně rostou ceny obilovin, například pšenice za poslední týden zdražila o třetinu. Reagují na to jak zemědělci, kterým se prodražuje výkrm zvířat, tak pekárny, které zvyšují ceny výrobků. A to i kvůli tomu, že není dražší pouze obilí, ale také plyn či pohonné hmoty.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.