Pozemek strana 3 z 5

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Už tři roky fungují špičkové firmy ve výzkumném areálu v Praze Běchovicích v obklíčení návěsů a bezdomovců. Potýkají se kvůli tomu s řadou problémů. Návěsy stojí na cestách, které patří podnikateli Miloslavu Štěpánovi. Ten je odmítá odtáhnout a tvrdí, že s nimi nemá nic společného. Reportéři ČT ale zjistili něco jiného. Štěpán díky situaci vydělal desítky milionů korun, jedna z firem totiž podlehla tlaku a cestu od něj za vysokou sumu koupila. Natáčel Ondřej Golis.

Zastupitelé Ústí nad Labem rozhodli tajným hlasováním o odkupu roky opuštěného staveniště v centru města. „Díru“, jak se objektu říká, má koupit za 73 milionů korun. Zastupitelé o prodeji hlasovali tajně. Primátor Petr Nedvědický (ANO) to odůvodnil tím, že jeden z občanů zastupitele upozornil na trestně právní odpovědnost v případě přijetí rozhodnutí. Vydáno bylo dvacet hlasovacích lístků, 19 zastupitelů bylo pro a jeden se hlasování zdržel. Ostatní zastupitelé si lístek ani nevyzvedli.

Stát zatím neuspěl u soudu, kde chtěl vymoci doplatek za nájemné za pozemky, které využívá firma s vazbami na Rusko. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sice vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s výší nájemného budov stojících na státních pozemcích, ale ne tak velké, jak se stát domníval, a vzhledem k dalším ustanovením v zákonech již není co doplácet.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Wlachovský má pochopení pro krok české vlády, která ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Při páteční schůzce s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se o situaci zajímal a chce zjistit, jak je to v případě nemovitostí na slovenském území.

Za vydírání na státní úrovni označila ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva zahraničí požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku. Porušuje to Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961, uvedla zároveň Marija Zacharovová na oficiálních stránkách ruské diplomacie. Podle mluvčí Moskva podnikne „obranná opatření“ a využije i „zákonné mechanismy“. Česká diplomacie naopak upozornila na to, že ona objekty v Rusku bez zvláštní právní úpravy nevlastní.

Českými drahami najatá firma začala ráno v Brně v Plotní ulici rozebírat obytné stavební buňky, ve kterých minulý týden při požáru zemřelo osm lidí. K zemi šly zatím dvě z nich. Jde o dvanáct propojených stavebních buněk, které ale byly opuštěné a zanedbané. Oběťmi požáru byli zřejmě lidé bez domova, kteří se dostali dovnitř.

Kriminalistům se po tragickém požáru v Brně v Plotní ulici podařilo identifikovat dva muže a jednu ženu, pět dalších obětí je stále neznámých. Ve čtvrtek by také podle mluvčí Českých drah (ČD) Vandy Rajnochové měla najatá firma začít s odstraňováním požárem poškozených stavebních buněk, na místě se ale dopoledne zatím nic nedělo. Příčinu požáru policie nadále zjišťuje.

Ve Velenicích na Českolipsku se rozhořel sousedský spor, který skončil uzavřením místní silnice. Majitel pozemku k ní umístil závoru, kvůli které se však lidé nedostanou ke svým domovům autem. Případ momentálně zaměstnává dvě radnice, tři úřady i policii. Česká Lípa už zahájila správní řízení, usmíření to ale nepřineslo.

Městský úřad ve Šlapanicích nebude řešit údajný střet zájmů ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) kvůli hlasování o výkupu pozemků v brněnských Soběšicích. České televizi to sdělil vedoucí Kanceláře tajemníka Šlapanic Pavel Vojáček. Podnět k prošetření podal v lednu spolek Kverulant. Hladík podle organizace nenahlásil, že původní majitel pozemků je jeho soused.

Spor mezi Harrachovem a ministerstvem financí, který se týká dvou nájemních domů, míří k soudu. Radnice na resort podala žalobu a žádá jejich demolici. Domy stojí na pozemcích obce, ale od roku 2021 patří ministerstvu. To sice nabídlo městu jejich odprodej, radnice ale na cenu sto milionů korun nepřistoupila. Na pozemcích plánuje postavit nové domy pro nájemní bydlení, které mají být o polovinu levnější a se státní dotací.

Zastupitelé Prahy ve čtvrtek schválili směnu nemovitostí mezi hlavním městem a státem v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárny v Karlíně nebo budovu v Hybernské ulici. Směnu nemovitostí v polovině dubna schválili pražští radní. Rozdíl v hodnotě směňovaných majetků byl vyčíslen asi na 10,6 milionu korun, což doplatí hlavní město.

Za zpronevěru, podvod a zneužití pravomoci úřední osoby si bývalá starostka Čejče na Hodonínsku Marta Výmolová definitivně odpyká 8,5 roku vězení. Rozsudek brněnského krajského soudu ve čtvrtek potvrdil Vrchní soud v Olomouci, sdělil mluvčí soudu Stanislav Cik. Zamítl tak odvolání ženy, která s rozsudkem krajského soudu nesouhlasila. Podle něj obci Čejč během svého vedení způsobila škodu asi tři miliony korun a jednotlivé lidi připravila o 17 milionů korun. Vyšší část škody má bývalá starostka poškozeným nahradit.

Po pěti letech soudních tahanic prohrála přerovská radnice spor o takzvanou ovocnou stezku. Stovku stromů vysadila na staré barokní trase – sice na městských pozemcích, ale příliš blízko těch sousedních, a to bez svolení jejich majitelů. Podle rozsudku tak město musí stromy přesadit.

Pražský magistrát smění se státem pozemky a nemovitosti v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárna v Karlíně a budovu v Hybernské ulici. Informoval o tom radní Adam Zábranský (Piráti). Smlouvu se státem v pondělí schválili pražští radní. Projednat a schválit ji musí ještě městští zastupitelé. Rozdíl v hodnotě směňovaných majetků byl vyčíslen asi na 10,6 milionu – to doplatí hlavní město tak, aby každá ze stran do směny vložila majetek ve výši 1,7 miliardy. Nově nabytý majetek chce město využít v případě karlínských kasáren částečně k vybudování bydlení a pozemky ke stavbě školky.

Městský úřad Šlapanice sbírá informace, aby rozhodl o případném zahájení řízení ohledně možného pochybení při hlasování o prodeji pozemků, kterého se mohl dopustit ministr životního prostředí a bývalý náměstek brněnského primátora Petr Hladík z KDU-ČSL. České televizi to potvrdil vedoucí kanceláře tajemníka Šlapanic Pavel Vojáček. Městský úřad ve Šlapanicích teď jakožto nezávislý subjekt prověřuje, zda Hladík při hlasování ve prospěch souseda a podnikatele Martina Unzeitiga nemohl porušit zákon. Unzeitig podle serveru Seznam Zprávy figuruje v případu organizované skupiny manipulující privatizace bytů v Brně. Hladík možné pochybení odmítá s tím, že neměli blízký vztah.

Situace na českém trhu s bydlením zvyšuje zájem o výstavbu na browfieldech, tedy nevyužívaných pozemcích. Zájem o jejich využití mají radnice i soukromí investoři. Podle dat státní agentury CzechInvest stoupl zájem o brownfieldy meziročně téměř o pětinu.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost manželů Kučerových, kteří zpochybnili vyvlastnění svých pozemků kvůli výstavbě obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Kučerovi u NSS dříve uspěli, nařídil tehdy nové projednání jejich žaloby kvůli chybě při doručování. Krajský soud v Hradci Králové jim však ani napodruhé nevyhověl a nyní už verdikt potvrdil i NSS.

Obce na Tachovsku se postavily proti kamenolomu v jejich blízkosti. Lom na těžbu živce tam chce otevřít firma, která je jednou ze společností jediného výrobce keramických obkladů a dlažeb v Česku. Kamenolom by měl být v provozu devatenáct let. O plánované těžbě se místní dozvěděli zhruba před měsícem. Například obyvatelé Benešovic tak začali okamžitě sepisovat petici. Společnost LB Minerals tvrdí, že chce najít variantu, která bude přijatelná pro všechny.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.

Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů. Krajský soud v Brně koncem ledna zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. O verdiktu soudu biologické centrum informovalo v tiskové zprávě.

Česko začíná uplatňovat desátý balík sankcí Evropské unie a vypořádává majetkové vztahy s Ruskou federací. Už tento týden vláda projedná návrh na vypovězení dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Stát již nyní požaduje komerční nájem za pozemky pod ruskými objekty v pražských Stodůlkách.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek, který nařizoval radnici v Chlumci nad Cidlinou na Královéhradecku, aby zajistila pravidelný úklid listí padajícího na soukromou zahradu ze stromořadí na městském pozemku. Žalobu majitelů zahrady musí znovu projednat Okresní soud v Hradci Králové. Vyplývá to z informací na úřední desce. Konečný výsledek stále zůstává otevřený, plyne z odůvodnění. Nejvyšší soud nevyloučil možnost finanční kompenzace pro majitele zahrady. Město Chlumec nad Cidlinou rozhodnutí přivítalo.

Secesní nádraží Vyšehrad v Praze se dál rozpadá. V památkové oblasti jde o největší ostudu Prahy, která zatím nenašla způsob, jak cennou budovu ležící v ochranném pásmu UNESCO zachránit. Světová organizace pro kulturu navrhuje vyvlastnění soukromého spekulanta. Takové řešení v Česku ale nebylo v případě kulturní památky po roce 1989 nikdy uplatněno a vzhledem k historii vzbuzuje velké emoce. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.