Obchodní válka strana 2 z 2

Spojené státy od 4. března zavedou dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že chce, aby ke stejnému datu vstoupila v platnost i 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko. Jako důvod uvedl, že z těchto zemí stále míří do USA drogy.

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.

Green Deal se stal nereformovatelným a větší důraz je třeba klást na konkurenceschopnost, míní místopředseda ANO Radek Vondráček. Ocenil také první kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. V otázce cel, která Trump často zmiňuje, připustil, že Evropa bude muset zřejmě vůči USA dělat ústupky.

Pošta ve Spojených státech oznámila, že obnoví příjem balíků z Číny a z Hongkongu. Přerušila ho v úterý, kdy vstoupila v platnost nová cla na čínské zboží a tamní prodejci přišli o možnost posílat do USA méně hodnotné zásilky bezcelně. Toho využívaly i známé e-shopy Shein a Temu. Peking uvedl, že zváží opatření na ochranu čínských firem, a vyzval Washington k dialogu.

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Irsko bude první zemí v Evropské unii, která dostane z Bruselu peníze na řešení dopadu brexitu. Má jít o částku 920 milionů eur, tedy v přepočtu asi 24 miliard korun. Irsko má se Spojeným královstvím, které loni dokončilo odluku od sedmadvacítky, jako jediný unijní stát pevninskou hranici. Mezi Londýnem a Bruselem nadále pokračují neshody kvůli pobrexitovým kontrolám zboží mezi Británií a Severním Irskem. Riziko, že mezi Británií a Evropskou unií kvůli tomu vypukne obchodní válka, pořád není zažehnané.

Společnost S&P Dow Jones Indices (S&P DJI) odstraní ze svých indexů ty čínské firmy, které se dostaly ve Spojených státech na černou listinu. Činí tak v reakci na nařízení vlády prezidenta Donalda Tumpa, kterým se omezuje nákup akcií čínských firem. Čína rozhodnutí kritizuje a označila je za další příklad toho, že Spojené státy zneužívají svého vlivu k utlačování čínských společností, informovala agentura Reuters.

Spojené státy se rozhodly odložit o dva týdny na 15. říjen plánované navýšení cla na dovoz čínského zboží. Jeho hodnota činí 250 miliard USD (5,9 bilionu korun) ročně. Na Twitteru to oznámil americký prezident Donald Trump, který krok označil za projev dobré vůle. Clo na část čínských výrobků mělo původně ze současných 25 procent narůst na 30 procent už 1. října.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou potrvá zřejmě dlouho, protože Donald Trump musí brát ohled na blížící se prezidentské volby a Peking je v relativně výhodné pozici. V Interview ČT24 to uvedl český velvyslanec ve Washingtonu a bývalý šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Čína podle něj vyčkává, až se projeví, že ji Američané také potřebují jako trh.

Šéf Bílého domu by nejraději zvýšil cla na čínské zboží ještě víc a teď svého rozhodnutí lituje. Bílý dům tak vysvětluje Trumpovo neurčité vyjádření na summitu zemí G7, kde mluvil v souvislosti s obchodní válkou o „pochybnostech“. Americký prezident naposledy v pátek ohlásil pětiprocentní navýšení poplatků na dovoz z Číny, čímž reagoval na podobný krok Pekingu.

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.