Ministerstvo životního prostředí strana 2 z 5

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Už za přibližně čtvrt roku, konkrétně od 1. září, bude zakázáno vytápět starými kotli na tuhá paliva, které spadají do první a druhé emisní třídy. Podle resortu životního prostředí je v tuzemsku třeba vyměnit přibližně 150 tisíc takových kotlů, Asociace podniků topenářské techniky odhaduje, že jich je ještě o sto tisíc víc. Energetická specialistka Martina Kuchařová pro ČT24 popsala nejen to, jak zjistit, zda ta která domácnost vytápí takto starým kotlem, ale poradila také, jak postupovat při výběru nového tepelného zdroje.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

O státní příspěvek na opravu staršího domu požádalo zatím přes dva tisíce domácností. V součtu chtějí dvě miliardy korun. Zájem o dotace se postupně zvyšuje, přičemž znějí stížnosti na komplikované podávání žádostí. Někteří stavebníci se raději obrátili na specializované firmy.

V Česku je stále až 250 tisíc kotlů nejnižší emisní třídy, jejichž provoz bude od letošního září zakázaný. Už nyní je přitom zřejmé, že značnou část z nich provozovatelé nestihnou vyměnit. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až padesáti tisíc korun, a to opakovaně, upozornila Asociace podniků topenářské techniky. Firmy připomněly, že do konce srpna budou moci domácnosti požádat o dotaci na ekologické systémy vytápění.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných.

Vrcholí přípravy chystaného Národního parku Křivoklátsko, pátého v Česku. Vzniknout má v nejcennější části tamní chráněné krajinné oblasti. Většina tamních radnic si to ale nepřeje. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) proto navrhuje, že společně s vyhlášením parku by posílil pozici obcí v radách rezervací. Ty projednávají stěžejní dokumenty, jako jsou zóny nebo plány péče. Právě k nim starostové mívali výhrady.

Koupit v obchodě zábavní pyrotechniku by v budoucnu mohlo být výrazně složitější. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona, která volný prodej omezuje. Důvodem je hlavně bezpečnost lidí, ale také ochrana životního prostředí.

V Plzni pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) umístili do terénu první speciální past na sršeň asijskou. Před půl rokem bylo na území Česka poprvé nalezeno její hnízdo. Pasti vyvíjejí a vyrábějí výzkumníci ze Západočeské univerzity. Ochránci přírody jich chtějí v nejbližších dnech umístit převážně v Plzeňském kraji kolem osmdesáti. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat tento invazní druh hmyzu a pomoci tak k jeho odhalení a zamezení šíření po republice.

Ministerstvo životního prostředí musí posoudit stavbu srubu v lesích v Kytlici na Děčínsku. Roubený dům stojí v zóně CHKO Lužické hory bez stavebního povolení. Právník majitele stavby uvedl, že jeho klient o nutnosti jeho získání nevěděl.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Mrtvou jednatřicetiletou ženu z Běloruska našli v pátek v podvečer slovenští policisté na západní straně Demänovské doliny v Nízkých Tatrách nedlouho poté, co obdrželi hlášení, že v oblasti pronásleduje dva lidi medvěd. Napsal to server listu Sme. Podle policie žena zřejmě zahynula při pádu z výšky.

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje návrh nových klidových území na Šumavě. Rozhodnout by mohlo ještě letos. Nepřístupná území mají být menší než dosud. Turistům by se tak otevřely lokality, do kterých se desítky let nemohli podívat. Asi nejatraktivnější částí má být vrchol Antýglu.