Ministerstvo životního prostředí strana 2 z 5

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje návrh nových klidových území na Šumavě. Rozhodnout by mohlo ještě letos. Nepřístupná území mají být menší než dosud. Turistům by se tak otevřely lokality, do kterých se desítky let nemohli podívat. Asi nejatraktivnější částí má být vrchol Antýglu.

Stát představil změny v programu Nová zelená úsporám. Od čtvrtka snížil dotaci na střešní fotovoltaiky s tím, že zlevnily. Vyšší příspěvek naopak dostanou ti, kdo se pustí do větších úprav domu s cílem snižování energetické náročnosti. Některé firmy změny podmínek udělení dotací zneužily a naléhaly na zákazníky, aby rychle podepsali smlouvy, za což je kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden – Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Opatovic nad Labem. Uvedlo, že v řízení nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Pro fáze přípravy, stavby a provozu ministerstvo ale stanovilo investorovi řadu podmínek. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové.

Od středy mohou lidé opětovně zažádat o dotace na zateplení a renovace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light provozovaného Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a ministerstvem životního prostředí (MŽP). Nově si o dotace budou moci zažádat vedle seniorů a příjemců invalidních důchodů i domácnosti pobírající přídavky na děti. Fond přijal od ledna minulého roku téměř 56 tisíc žádostí na dotace z tohoto programu za více než šest miliard korun. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to sdělil novinářům na tiskové konferenci.

Ministerstvo životního prostředí poskytne žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Úřad podmínky vyjednal s Asociací českých stavebních spořitelen a Českou bankovní asociací. Účelem bylo, aby byl dotační program vhodný k rekonstrukci rodinných domů dostupnější pro více lidí, řekli v úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a zástupci asociací. Podpora s nižším úvěrem se začne vyplácet od února příštího roku, v lednu začnou banky a spořitelny nabízet poradenství. Rekonstrukce mohou podle Hladíka rodinám ušetřit desetitisíce ročně.

Příjem žádostí na dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light se ve čtvrtek pozastavil. Znovu začne ve středu 17. ledna 2024. Nově budou moci o podporu žádat také rodiny pobírající příspěvky na děti či vlastníci bytů, kteří neměli peníze na výměnu oken při celkové rekonstrukci domu. Z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, do programu přidá ministerstvo životního prostředí další tři miliardy korun. Uvedli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL).

Česko se připravuje na rozšíření systému zálohování. Nově by do něj měly spadat i PET lahve a plechovky, příslušná novela je od tohoto týdne zatím v meziresortním řízení. Zálohu navrhuje ministerstvo životního prostředí na čtyři koruny – o korunu více než u skleněných lahví. V tuzemsku by mělo vzniknout zhruba jedenáct tisíc sběrných míst.

Letošní požár nedaleko Pravčické brány v Českém Švýcarsku policie vyhodnotila jako přestupek a předala ho k dořešení Národnímu parku České Švýcarsko. České televizi to řekla mluvčí ústeckých policistů Eliška Kubíčková. Policie v souvislosti s požárem původně stíhala německého občana z obecného ohrožení z nedbalosti.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Ministerstvo životního prostředí ustoupilo od chystaného zákazu prodeje kotlů a kamen na uhlí, antracit a koks, který měl vstoupit v platnost od ledna 2025. Návrh se totiž setkal s kritikou v připomínkovém řízení i s odporem veřejnosti. Informaci serveru Novinky.cz ČT potvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená vládou. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Zavádí vyšší pokuty, monitoring velkých znečišťovatelů a poprvé také přehled, kudy vedou trubky, co jimi teče a komu patří.

Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.

Dotační programy ministerstva životního prostředí (MŽP) Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí, na bytové domy si lidé mohou posílat žádosti od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později od 26. září. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Nejen opozice, ale i koaliční partneři kritizují ohlášené dotace Oprav dům po babičce. Jde o další formu podpory z programu Nová zelená úsporám, která slibuje až milion korun na zateplení. Někteří koaliční partneři navrhují, aby na ni měli nárok jen lidé s nižšími příjmy anebo menšími domy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale i dosud mohli žádat o příspěvek všichni a energetické úspory se vyplatí. Koalici o tom chce přesvědčit.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.