Ministerstvo životního prostředí strana 2 z 5

Příjem žádostí na dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light se ve čtvrtek pozastavil. Znovu začne ve středu 17. ledna 2024. Nově budou moci o podporu žádat také rodiny pobírající příspěvky na děti či vlastníci bytů, kteří neměli peníze na výměnu oken při celkové rekonstrukci domu. Z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, do programu přidá ministerstvo životního prostředí další tři miliardy korun. Uvedli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL).

Česko se připravuje na rozšíření systému zálohování. Nově by do něj měly spadat i PET lahve a plechovky, příslušná novela je od tohoto týdne zatím v meziresortním řízení. Zálohu navrhuje ministerstvo životního prostředí na čtyři koruny – o korunu více než u skleněných lahví. V tuzemsku by mělo vzniknout zhruba jedenáct tisíc sběrných míst.

Letošní požár nedaleko Pravčické brány v Českém Švýcarsku policie vyhodnotila jako přestupek a předala ho k dořešení Národnímu parku České Švýcarsko. České televizi to řekla mluvčí ústeckých policistů Eliška Kubíčková. Policie v souvislosti s požárem původně stíhala německého občana z obecného ohrožení z nedbalosti.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Ministerstvo životního prostředí ustoupilo od chystaného zákazu prodeje kotlů a kamen na uhlí, antracit a koks, který měl vstoupit v platnost od ledna 2025. Návrh se totiž setkal s kritikou v připomínkovém řízení i s odporem veřejnosti. Informaci serveru Novinky.cz ČT potvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená vládou. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Zavádí vyšší pokuty, monitoring velkých znečišťovatelů a poprvé také přehled, kudy vedou trubky, co jimi teče a komu patří.

Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.

Dotační programy ministerstva životního prostředí (MŽP) Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí, na bytové domy si lidé mohou posílat žádosti od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později od 26. září. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Nejen opozice, ale i koaliční partneři kritizují ohlášené dotace Oprav dům po babičce. Jde o další formu podpory z programu Nová zelená úsporám, která slibuje až milion korun na zateplení. Někteří koaliční partneři navrhují, aby na ni měli nárok jen lidé s nižšími příjmy anebo menšími domy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale i dosud mohli žádat o příspěvek všichni a energetické úspory se vyplatí. Koalici o tom chce přesvědčit.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.

Ministerstvo životního prostředí chce prosadit poplatky za slevové letáky. Měli by je hradit jejich výrobci a distributoři a pokrýt tím náklady obcí na jejich recyklaci. Cílem je ale také omezit množství reklamních letáků v papírové podobě. Podle odhadu resortu tvoří tyto materiály skoro čtvrtinu odpadu z modrých popelnic. Změny mají být součástí připravované novely, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví.

Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) končí v čele ministerstva zemědělství. Nominaci předsednictva KDU-ČSL na nového šéfa resortu přijal bývalý šéf lidovců Marek Výborný. Návrh ještě musí schválit širší vedení strany. Oznámil to předseda strany a ministr práce Marian Jurečka na mimořádné tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Nekula uvedl, že v posledních týdnech mu chyběla podpora ze strany vedení lidovců.

Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o emisním obchodování, od níž si slibuje zásadní proměnu české energetiky. Veškeré výnosy z prodeje povolenek mají jít podle ní na opatření spojená s útlumem uhlí a s ochranou klimatu – což bude rozdíl oproti současnosti. Zatím peníze plynou do státního rozpočtu a v něm jsou zčásti využívány i na jiné než ekologické účely.

V průměru 24 tisíc PET lahví a plechovek týdně vrátí zákazníci do prodejen, které testují jejich zpětný odběr. Od února, kdy s tím začaly, jich shromáždily přes 260 tisíc. Podle řetězců je to ale pořád jen asi desetina množství, které by se vybralo při zálohování. To teď chystá ministerstvo životního prostředí.

V pražských Holešovicích se v pátek schází víc než čtyřicet českých i zahraničních týmů počítačových expertů na akci s názvem GreenHack. Do soboty budou mít za úkol navrhnout nové IT aplikace například k omezení plýtvání potravinami, na úpravu vozového parku firem nebo pro nižší spotřebu energie. Soutěžit budou v sedmi úkolech, nejlepší týmy pak získají odměnu až 5000 eur (zhruba 119 tisíc korun). Akce se podle organizátorů účastní bezmála dvě stovky lidí.

V Česku by mohl nejdříve od poloviny roku 2025 fungovat zálohový systém na plastové lahve a plechovky. Konkrétně by bylo možné vrátit obaly nápojů od sto mililitrů do tří litrů a nápoje do patnácti procent alkoholu. Návrh v úterý představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V praxi by pak lidé ze zaplacené částky mohli při vrácení lahve dostat až pět korun zpět. Novelu chce resort představit do konce roku.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se škrtání velké části národních dotací nedotkne programů jeho resortu. Tento postup ocenil vedoucí programu Klima, energie a odpady ve hnutí Duha Jiří Koželouh, podle kterého je pro Česko zásadní, že bude dál pokračovat podpora investic do obnovitelných zdrojů z peněz emisních povolenek. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová naopak kritizovala úpravy dotací na ministerstvu průmyslu a varovala před „dotační pandemií.“ O tématech diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Města Písek a Strakonice získala z EU dotaci přes miliardu korun na stavbu společného zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo). Jde zhruba o polovinu nákladů. Na zasedání strakonických zastupitelů to ve středu řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). Zevo by mělo vzniknout v areálu písecké teplárny, ročně by mělo zpracovat 50 tisíc tun odpadu z města i okolních obcí.

Ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní odstřel nebezpečných a problematicky se chovajících jedinců jinak chráněného vlka. Při své návštěvě Moravskoslezského kraje to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vlčí smečky se v posledních letech vracejí do hor Moravskoslezského kraje. Jejich opětovné osidlování beskydských lesů ale působí problémy především chovatelům ovcí. Loni vlci v regionu zabili osmdesáti farmářům 186 zvířat. Stát jim pak prostřednictvím krajského úřadu na kompenzacích vyplatil 1,3 milionu korun.

Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.

Vládě hrozí, že letos nedostane do státního rozpočtu plánovaných 50 miliard korun z emisních povolenek. V rozhovoru pro ČT to připustil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Právě on dostal od kabinetu za úkol platbu dojednat s Evropskou komisí.