Jiří Rusnok strana 3 z 5

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.

Prezident Hospodářské komory a bývalý ministr Vladimír Dlouhý si v Interview ČT24 mimo jiné postěžoval na to, že vláda podle něj špatně komunikuje a dodržuje „rádiový klid“. Zároveň Dlouhý také přiznal, že tím, že je současně ekonomem a šéfem Hospodářské komory, je už řadu let ve složité pozici.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.

Aleš Michl se stal novým guvernérem České národní banky, přičemž od prosince 2018 působil jako člen její bankovní rady. Výrazný ekonom a absolvent VŠE je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Loni v srpnu, kdy bankovní rada opětovně zvýšila úrokové sazby, hlasoval pro jejich ponechání beze změny.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli zvyšující se inflaci rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. „Rozumím netrpělivosti občanů, nás všechny to už trochu nebaví, že není vidět výsledek, pořád jsme překvapováni vyšší a vyšší inflací,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24, kde krok bankovní rady zdůvodnil.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republice. V Otázkách Václava Moravce řekl, že růst tuzemského HDP může podle něj koncem letošního roku zamířit k nule.

Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si myslí, že americké a evropské sankce vrátí Rusko sociálně a ekonomicky o dvacet let zpět. Podle ekonoma Jana Švejnara si Evropa může dovolit ještě tvrdší postup než dosud. Rusnok se ale také domnívá, že v tuzemsku může kvůli vysoké inflaci růst HDP klesnout koncem roku k nule.

Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Uvedl také, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.

Inflace v únoru v meziročním srovnání přesáhla jedenáct procent. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem 90' ČT24, by mohla začít oslabovat ve druhém pololetí, českou společnost nicméně čeká pokles životní úrovně. Ruská válka proti Ukrajině navíc může zastavit růst evropských ekonomik.

Česká národní banka (ČNB) začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné, uvedla banka na svém webu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že tento krok má zabránit nestabilitě a znehodnocení. Koruna po intervencích ČNB začala posilovat k euru i dolaru.

Česká národní banka (ČNB) zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů je také to, že podle evropských regulačních orgánů je evropská divize ruské Sberbank v úpadku nebo jí úpadek hrozí. Podle Evropské centrální banky (ECB) se jí zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je nadále vysoká míra inflace a s tím spojená snaha centrální banky ji tlumit. Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok, uvedl na tiskové konferenci její guvernér Jiří Rusnok.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací Otázek Václava Moravce kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému šéfovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi končí v polovině roku jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok uvedl, že není pravděpodobné, aby bankovní rada zvýšila úrokové sazby v příštím roce až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že připouští další zvýšení sazeb. O jejich rozsahu nechtěl spekulovat.

Česká národní banka oznámila zvýšení úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Analytici přitom čekali maximálně 3,5 procenta. Důvodem zvedání sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit rychlé pokračování tohoto trendu. Sazba je nejvýše od roku 2008. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka zřejmě stoupne v příštím roce výrazně nad čtyři procenta. V letošním roce už k navyšování banka přistoupila několikrát.

Analytici očekávájí, že bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zvýší úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tím stoupla na 3,5 procenta a šlo by o třetí nadstandardní zvýšení v řadě. Důvodem je rostoucí inflace a snaha centrální banky tlumit očekávání, že cenová hladina nadále poroste.