Jiří Rusnok strana 5 z 5

Prezident Miloš Zeman se nechystá v případě vyslovení nedůvěry nynější vládě nahradit ji prozatímní úřednickou vládou. V Interview ČT24 to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ve středu odpoledne s hlavou státu jednal. Prezident ho také ujistil, že jakmile dostane ze Senátu novelu volebního zákona, podepíše ji. Piráti spolu se STAN se po schválení volebního zákona chtějí pokusit vyvolat předčasné volby. Vyslovení nedůvěry vládě, které nově prosazuje i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nejsou nakloněni – i kvůli nynější diplomatické krizi.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Podle většiny členů Bankovní rady České národní banky (ČNB) současný vývoj pandemie naznačuje ve srovnání s aktuální prognózou delší útlum ekonomiky, což by mohlo vést k pomalejší a delší normalizaci měnové politiky, tedy zvyšování úrokových sazeb. Podle většiny členů rady je větším rizikem zvýšit sazby předčasně než opožděně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 24. března.

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky kvůli pandemii jsou stále velmi výrazná. To by mohlo vést k pozdějšímu zvyšování úrokových sazeb, než se kterým počítá prognóza České národní banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to prohlásil na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Ta navíc rozhodla, že nechá úrokové sazby beze změny.

Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň lze po odeznění pandemie očekávat, že česká ekonomika se začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.

O vládním návrhu, který má posílit pravomoci České národní banky  nad regulací hypoték, poslanci ve středu nerozhodli. Měli ho schvalovat ve třetím čtení, rozpravu ale prodlužovala kritika některých poslanců. Sněmovna naopak dala šanci navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, kde předpokládá jednorázovou částku ve výši 300 tisíc korun. Při posuzování vládní strategie  očkování se rozhořel spor kvůli ruské vakcíně Sputnik V. Komunisté vyčítali ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), že ji odmítá posoudit bez evropského schválení.

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok ho zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta, v dalším roce s růstem o 3,8 procenta, informoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada zároveň ponechala beze změny úrokové sazby.

Česká měna dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu, vyplývá z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Pravděpodobně bude však úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.

Ministerstvo financí odpustí povinnost platit daň z příjmu studentům v nemocnicích a sociálních službách, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jany Maláčové (ČSSD) nebudou platit ani odvody. Vláda schválila také kompenzace pro provozovatele vleků a lanovek. Podpora se bude počítat podle počtu míst a typu přepravního zařízení.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se kloní k dohodě s KSČM, která by pomohla odhlasovat návrh rozpočtu na příští rok. Šlo by o přesun 10 miliard korun určených pro armádu do vládní rozpočtové rezervy. Ve čtvrtek též jednali premiér a ministryně financí s lídry parlamentních opozičních stran o dalším postupu ohledně rozpočtu. Opozice však pak uvedla, že rozpočet nepodpoří, ani neudělá krok, který by umožnil jeho přijetí. Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila jeho závěrečné schvalování a odložila ho na pátek. Pokud poslanci rozpočet nepřijmou, začne od ledna potřetí v historii rozpočtové provizorium.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i v prvním pololetí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ekonomika by měla příští rok obnovit svůj růst. Výkon hospodářství  však nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům. Bylo tomu tak i díky stabilizačním a podpůrným programům vlády. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize, uvedl ve čtvrtek guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň řekl, že snaha podpořit ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívější normalizaci měnové politiky, tedy ke zvýšení úrokových sazeb.

O výši daně příjmu –⁠ zda 15 či 19 procent –⁠ po chystaném zrušení superhrubé mzdy se ještě povede diskuse, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). On sám by z ekonomického pohledu upřednostnil 19 procent, protože druhá varianta by znamenala každoroční propad příjmů státního rozpočtu přes 70 miliard. Se sazbou 19 procent by souhlasil i předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Banky potvrdily připravenost řešit s klienty, kterým v říjnu skončí zákonný odklad splátek, případné potíže se splátkami úvěrů vzniklé v důsledku koronavirové situace individuálně, sdělil ve čtvrtek po setkání zástupců bank s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) prezident České bankovní asociace (ČBA) Tomáš Salomon. Ministerstvo financí nyní další moratorium na odklad splátek, které požaduje například Hospodářská komora, nepřipravuje.

Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Dodal také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu. Největší centrální banky světa zároveň apelovaly na vlády, aby pokračovaly v masivní fiskální stimulaci.

Česká měna oslabuje a drží se nad hranicí 27 korun za euro. Může za to především nejistá situace kolem koronaviru. Podle analytiků může euro zdražovat dál. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil, že by v takovém případě mohla zasáhnout.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Není nutno schvalovat návrh na jednorázový příspěvek pro důchodce ve výši pěti tisíc korun („rouškovné“) ve zrychleném čtení, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Pirátů Ivan Bartoš. O tento postup usiluje ve sněmovně vláda, aby mohla příspěvek vyplatit do Vánoc. Do pořadu byl pozván i premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale nedostavil se.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Jednorázový příspěvek pro seniory ve výši pět tisíc korun, na kterém se v pátek domluvila koalice, je politické rozhodnutí, které mezi lidmi vyvolává nejistotu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je makroekonomická užitečnost tohoto příspěvku nejistá. Hosté zkritizovali i nekoncepčnost řešení.