Jiří Rusnok strana 5 z 5

Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.

ČNB podle očekávání zvýšila úrokové sazby, poprvé od února 2020. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání rady.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.

Česká národní banka (ČNB) rozhodla, že ponechá limity pro poskytování hypoték beze změn. Ceny bytů v Česku však považuje za nadhodnocené, a to v průměru o osmnáct procent, ve vybraných lokalitách pak dokonce až o čtvrtinu. Zároveň uvedla, že bankovní sektor je podle zátěžových testů i po pandemii vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. Více peněz však budou odvádět finanční instituce do rezerv na ochranu úvěrového trhu.

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku, napsaly Hospodářské noviny (HN). Deník následně vydal doplnění, ve kterém píše, že úředníci později zdůvodňovali, proč pro usnesení vlády nebylo potřeba do rozhodnutí zahrnovat tehdejší parlament. Půjčka podle pozdějšího souhrnného přepočtu odpovídala částce asi 1,3 miliardy amerických dolarů. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter. Klaus pro HN popřel, že by o půjčce věděl.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Představitelé Pirátů a STAN jednali o předčasných volbách a rozpuštění sněmovny s předsedy a šéfy poslaneckých klubů všech sněmovních stran. Pro rozpuštění sněmovny ale nezískali podporu tak, aby se volby uskutečnily do konce léta. V pátek proto tento bod ve sněmovně nenadnesou, řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Prezident Miloš Zeman se nechystá v případě vyslovení nedůvěry nynější vládě nahradit ji prozatímní úřednickou vládou. V Interview ČT24 to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ve středu odpoledne s hlavou státu jednal. Prezident ho také ujistil, že jakmile dostane ze Senátu novelu volebního zákona, podepíše ji. Piráti spolu se STAN se po schválení volebního zákona chtějí pokusit vyvolat předčasné volby. Vyslovení nedůvěry vládě, které nově prosazuje i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nejsou nakloněni – i kvůli nynější diplomatické krizi.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Podle většiny členů Bankovní rady České národní banky (ČNB) současný vývoj pandemie naznačuje ve srovnání s aktuální prognózou delší útlum ekonomiky, což by mohlo vést k pomalejší a delší normalizaci měnové politiky, tedy zvyšování úrokových sazeb. Podle většiny členů rady je větším rizikem zvýšit sazby předčasně než opožděně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 24. března.

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.

Nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky kvůli pandemii jsou stále velmi výrazná. To by mohlo vést k pozdějšímu zvyšování úrokových sazeb, než se kterým počítá prognóza České národní banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to prohlásil na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Ta navíc rozhodla, že nechá úrokové sazby beze změny.

Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň lze po odeznění pandemie očekávat, že česká ekonomika se začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.

O vládním návrhu, který má posílit pravomoci České národní banky  nad regulací hypoték, poslanci ve středu nerozhodli. Měli ho schvalovat ve třetím čtení, rozpravu ale prodlužovala kritika některých poslanců. Sněmovna naopak dala šanci navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, kde předpokládá jednorázovou částku ve výši 300 tisíc korun. Při posuzování vládní strategie  očkování se rozhořel spor kvůli ruské vakcíně Sputnik V. Komunisté vyčítali ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), že ji odmítá posoudit bez evropského schválení.

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok ho zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta, v dalším roce s růstem o 3,8 procenta, informoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada zároveň ponechala beze změny úrokové sazby.

Česká měna dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu, vyplývá z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Pravděpodobně bude však úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v rozhovoru pro Ekonomický magazín. Nyní je základní úroková sazba na 0,25 procenta.

Ministerstvo financí odpustí povinnost platit daň z příjmu studentům v nemocnicích a sociálních službách, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jany Maláčové (ČSSD) nebudou platit ani odvody. Vláda schválila také kompenzace pro provozovatele vleků a lanovek. Podpora se bude počítat podle počtu míst a typu přepravního zařízení.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se kloní k dohodě s KSČM, která by pomohla odhlasovat návrh rozpočtu na příští rok. Šlo by o přesun 10 miliard korun určených pro armádu do vládní rozpočtové rezervy. Ve čtvrtek též jednali premiér a ministryně financí s lídry parlamentních opozičních stran o dalším postupu ohledně rozpočtu. Opozice však pak uvedla, že rozpočet nepodpoří, ani neudělá krok, který by umožnil jeho přijetí. Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila jeho závěrečné schvalování a odložila ho na pátek. Pokud poslanci rozpočet nepřijmou, začne od ledna potřetí v historii rozpočtové provizorium.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i v prvním pololetí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ekonomika by měla příští rok obnovit svůj růst. Výkon hospodářství  však nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům. Bylo tomu tak i díky stabilizačním a podpůrným programům vlády. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize, uvedl ve čtvrtek guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň řekl, že snaha podpořit ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívější normalizaci měnové politiky, tedy ke zvýšení úrokových sazeb.