Jiří Rusnok strana 4 z 5

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. I kvůli tomu ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

Česká národní banka (ČNB) zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Banky budou také odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Od ledna 2023 zvýšila ČNB takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta.

Česká národní banka znovu zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Je to nejprudší růst sazeb od roku 1997. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka je banka kvůli inflaci připravena sazby dál zvyšovat. V novém odhadu průměrné inflace uvádí ČNB pro letošek 3,7 procenta a příští rok 5,6 procenta. Pokles ke dvěma procentům čeká až v roce 2023. Banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Domnívá se nyní, že letos poroste HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.

Česká měna začala po čtvrtečním nečekaně výrazném zvýšení úrokových sazeb centrální bankou posilovat. Kurz se momentálně pohybuje kolem 25,30 koruny za euro. Zpevňovat má podle expertů dál. Nepomůže to vývozcům, naopak u zboží z dovozu by kurz mohl brzdit zdražování.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Modernizace dálnice D1 skončila, alespoň z pohledu řidičů. Znamená to dvě věci. Jednak se teď cestování mezi Prahou a Brnem obejde bez dlouhých zúžení, která v nejnáročnějších obdobích zabírala i čtvrtinu celé trasy. A jednak se konečně jezdí plynule po novém povrchu. Modernizace začala v roce 2013, o rok později, než ministerstvo dopravy původně plánovalo, a končí s tříletým zpožděním. Cestu od tankodromu přes takzvaný „Ťokův průsmyk“ k přijatelně hladké dálnici lemovala zdržení s výběrovými řízeními, ale i problémy se zhotoviteli během stavby.

Rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu vyvolalo ve čtvrtek bouři reakcí napříč politickým spektrem i ekonomickými kruhy. Hosté pořadu Události, komentáře v tomto kroku vidí snahu centrální banky dostát svému základnímu úkolu, tedy dohlížet na cenovou stabilitu. Někteří jej však považují za unáhlený a ve střednědobém horizontu nefunkční krok. Podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba jde hlavně „o návrat do normálu“.

Bankovní rada České národní banky výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Tempo dalšího růstu úrokových sazeb ČNB bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním nové listopadové prognózy ČNB, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zdražování v Česku zrychluje. Ceny rostly v srpnu víc než o čtyři procenta, tedy nejvyšším tempem za třináct let. Týká se to téměř všech výrobků a služeb. Vývoj překonal očekávání analytiků i České národní banky. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka to není důvod k přehnaným obavám. Věří, že návrat do blízkosti cílového pásma inflace mezi dvěma až třemi procenty nastane během příštího roku, uvedl v pořadu Události, komentáře (UK). Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je nyní důležité, aby lidé nefixovali inflační očekávání. To by jinak dál povzbuzovalo inflaci, řekl v UK.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.

ČNB podle očekávání zvýšila úrokové sazby, poprvé od února 2020. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání rady.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.

Česká národní banka (ČNB) rozhodla, že ponechá limity pro poskytování hypoték beze změn. Ceny bytů v Česku však považuje za nadhodnocené, a to v průměru o osmnáct procent, ve vybraných lokalitách pak dokonce až o čtvrtinu. Zároveň uvedla, že bankovní sektor je podle zátěžových testů i po pandemii vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. Více peněz však budou odvádět finanční instituce do rezerv na ochranu úvěrového trhu.

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku, napsaly Hospodářské noviny (HN). Deník následně vydal doplnění, ve kterém píše, že úředníci později zdůvodňovali, proč pro usnesení vlády nebylo potřeba do rozhodnutí zahrnovat tehdejší parlament. Půjčka podle pozdějšího souhrnného přepočtu odpovídala částce asi 1,3 miliardy amerických dolarů. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter. Klaus pro HN popřel, že by o půjčce věděl.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Představitelé Pirátů a STAN jednali o předčasných volbách a rozpuštění sněmovny s předsedy a šéfy poslaneckých klubů všech sněmovních stran. Pro rozpuštění sněmovny ale nezískali podporu tak, aby se volby uskutečnily do konce léta. V pátek proto tento bod ve sněmovně nenadnesou, řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.