Jiří Rusnok strana 2 z 5

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýšit se má práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se zřejmě prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude nejspíš možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit parlament.

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil ve čtvrtek, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

„S inflací musí bojovat jak centrální banka, tak vláda,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba rozlišovat charakter inflace. Teď je podle něj tažena nabídkou a vláda boj s ní podcenila. Jeho kolega Jan Skopeček (ODS) si myslí, že největší odpovědnost za inflaci nese ČNB.

Ústavní stížnost proti novele, která změnila výpočet nadcházející mimořádné valorizace důchodů, podá opoziční ANO 5. května. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová, podle které ji podá ANO jen samo za sebe. Nenechá tedy další kritiky, aby se k ní připojili. Schillerová věří, že opozice u Ústavního soudu uspěje, čímž se ovšem ještě zvýší letošní výdaje, s nimiž nepočítá rozpočet. V Otázkách Václava Moravce se shodla s bývalými ministry financí Jiřím Rusnokem a Miroslavem Kalouskem, že se vládě i bez toho nepodaří dodržet naplánovaný schodek letošního rozpočtu. Podle Kalouska ale nebude nutná novela zákona o státním rozpočtu, všechny problémy jsou podle něj na příjmové straně.

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě o dluhu vládních institucí to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.

Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděném letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády, s osobou předsedy kabinetu i tím, jak vláda komunikuje s veřejností.

Banky jsou regulované mnohem lépe než v minulosti, lidskou chybu ale vyloučit nejde, řekl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Současné problémy některých bank považuje za okrajovou záležitost. Předpokládá také, že letos bude rychle klesat inflace, i když ne na dvě procenta. Centrální bance v Událostech, komentářích vytkl, že loni nepokračovala se zvyšováním úrokových sazeb.

Bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň Přísně tajné získal guvernér České národní banky Aleš Michl. Národní bezpečnostní úřad mu ji udělil zhruba deset měsíců poté, co o ni Michl požádal. V mezidobí se objevovaly pochybnosti, zda může guvernér bez prověrky plnohodnotně vykonávat funkci, prezident hovořil i o variantě, že by mohl uvažovat o jeho odvolání, kdyby Michl prověrku nezískal.

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Premiér Petr Fiala (ODS) podotkl, že on tehdy pokus o změnu politického systému vnímal, proto odmítl stát se členem Rusnokovy vlády. Končící prezident se také domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být kompetence hlavy státu rozšířeny.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Ten při jmenování oznámil, že podepsal státní rozpočet vlády Petra Fialy (ODS) se schodkem 295 miliard korun.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se neměnila.

Bývalý ministr zahraničí Jan Kohout se stane velvyslancem České republiky v Itálii. Serveru Aktuálně.cz to v pondělí potvrdil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), podle kterého už Kohout obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády v Římě skončí Hana Hubáčková, jež je velvyslankyní v Itálii a na Maltě od roku 2015.

Deficit státního rozpočtu příští rok výrazně překročí vládou zamýšlených 295 miliard korun, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Nutné je podle nich zvýšení daní.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.