Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Premiér Petr Fiala (ODS) podotkl, že on tehdy pokus o změnu politického systému vnímal, proto odmítl stát se členem Rusnokovy vlády. Končící prezident se také domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být kompetence hlavy státu rozšířeny.
Chtěl jsem Česko přiblížit prezidentskému systému, potvrdil Zeman
Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl „samozřejmě, že ano“.
Dočasnou úřednickou vládu pozdějšího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka jmenoval Zeman po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi – 169 dní.
Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice. „Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné,“ prohlásil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Doplnil, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.
Zeman: Je zapotřebí legálně rozšířit kompetence prezidenta
„Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal také Zeman. Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy a navrhuje, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno sto dvaceti členy dolní komory. V současné době k tomu stačí sto jedna z dvou set poslanců.
„Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.
ČSSD je slabá, mé voliče převezme ANO, míní Zeman
Miloš Zeman také označil hnutí ANO jako to, které má nejblíže k tomu, aby převzalo jeho voliče. Za přirozenou cestu by pro své voliče považoval sociální demokracii, ta má ale podle něj slabé vedení.
Síla každé politické strany je přitom podle Zemana určena silou osobností v nejužším vedení této strany. „Což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta,“ poznamenal.
„Já věřím, že voliči Miloše Zeman volili třeba i Andreje Babiše, tak to ta data ukazovala, takže je to logické, že by přešli k hnutí ANO, pokud už tam nejsou,“ domnívá se předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Z Mynářova lovu v lánské oboře není Zeman nadšený
Končíčí prezident se rovněž vyjádřil ke zjištěním, že jeho kancléř Vratislav Mynář lovil v lánské oboře. Podle serveru Seznam Zprávy Mynář v období od října 2019 do října 2021 ulovil 11 kusů zvěře dohromady za více než čtvrt milionu korun. Novináři upozornili , že podle kontroly NKÚ byl Mynářův postup v rozporu s tehdejšími pravidly. Na lovy ho totiž nezval prezident, ale tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák.
Zeman řekl, že o tom nevěděl a Mynáře se na záležitost ptal. Kancléř mu sdělil, že příslušná pasáž ze zprávy NKÚ byla nakonec zrušena a že šlo o regulační bezpoplatkové lovy. „Já nejsem papaláš, lidi, kteří loví zvěř z nějakých prestižních důvodů, příliš nechápu, na druhé straně pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen, i když mi tvrdil, že to je legální, protože regulovaný lov znamená odstřel nějakých maximálně dvacet kusů zvěře, která by se stejně tak musela odstranit,“ dodal Zeman.