Jemen strana 5 z 5

Papež František navzdory zdravotním problémům v pátek pronesl tradiční požehnání. V knihovně Apoštolského paláce po modlitbě Anděl Páně vyzval k mírovému řešení dlouholetého konfliktu v Jemenu. Vzkázal také, že pandemie koronaviru je důležitou lekcí o tom, jak důležitá je starost o bližní.

Nejméně třináct lidí bylo zabito a desítky dalších zraněny při útoku na letiště v jemenském Adenu. Exploze a střelba se ozvaly krátce poté, co na letišti přistálo letadlo, v němž ze Saúdské Arábie přiletěla nově sestavená jemenská vláda. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, podezření padá na povstalecké Hútie.

Uplynulo přesně deset let od začátku takzvaného „arabského jara“ – série mohutných protivládních protestů, které zachvátily severoafrické a blízkovýchodní země. Kvůli nim došlo v mnoha státech ke změně režimu, reformám nebo i občanské válce. Někde boje stále pokračují, jako například v Sýrii, Jemenu nebo Libyi. Kolik lidí v rámci krvavých represí zahynulo, není dodnes zřejmé, jejich počty se pohybují okolo desítek tisíc mrtvých. Jednu z největších vln odporu, již arabský svět ve své novodobé historii zažil, přitom spustila smrt obchodníka se zeleninou v tuniském městě Sídí Búzíd.

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Povstalci a jemenská vláda se domluvili na výměně zhruba tisíce válečných zajatců. Válka rozvrátila celou zemi a způsobila největší humanitární krizi na světě. V nouzi je podle OSN kolem 15 milionů lidí.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Spojené státy plánují do konce měsíce zredukovat počet vojáků nasazených v Iráku z dosavadních asi 5200 na tři tisíce. Oznámil to ve středu americký generál Frank McKenzie, který velí operacím USA na Blízkém východě. Krok přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump ostře kritizoval vedení americké armády, které prý „nechce dělat nic jiného než vést války“.

Východní Evropa, střední Afrika, Blízký východ nebo jihovýchodní Asie. Člověk v tísni pomáhá ve dvaceti zemích světa. Koronavirus jejich práci nezastavil – právě naopak, v dobách krize je třeba pracovat ještě víc, říká šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Tankeru opuštěnému u pobřeží Jemenu s nákladem 1,1 milionu barelů ropy hrozí každou chvíli rozlomení, což podle mezinárodních expertů představuje riziko bezprecedentního znečištění v Rudém moři. Ve strojovně lodi byla zjištěna trhlina a to by mohlo „vést ke katastrofě“, danou věcí se tak bude zabývat Rada bezpečnosti OSN na zvláštním zasedání 15. července, oznámil mluvčí OSN Stéphane Dujarric, kterého v neděli citovala agentura AFP.

Obyvatelé některých afrických a asijských států v první polovině nedělního dne pozorovali částečné zatmění Slunce. Astronomický úkaz nastal v 5:45 našeho času a skončil v 11:32 našeho času. Část planety spatřila i nevšední prstencové zatmění, při kterém přirozená zemská družice vytvořila z hvězdy ohnivý kruh.

Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů. Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že kvůli koronaviru odložené druhé kolo místních voleb se bude  konat na konci června. Podmínkou ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Jižní Amerika se podle Světové zdravotnické organizace stala novým epicentrem pandemie.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

Jemenští separatisté na jihu země vyhlásili autonomii. Centrální jemenská vláda varovala, že by takový krok měl „katastrofické důsledky“. Autonomii povstalci podle mírové dohody, kterou s vládou uzavřeli, vyhlásit neměli, tvrdí však, že Saúdy podporovaný kabinet nedostál závazkům.

Čína nezvykle tvrdě a otevřeně kritizuje svého tradičního spojence Rusko. Viní jej z nezvládnutí současné epidemie koronaviru. Většina zavlečených případů nákazy do Číny totiž pochází právě z Ruska. Guvernér amerického státu New York Andrew Cuomo řekl, že neuposlechne příkazy prezidenta Donalda Trumpa ohledně opětovného spuštění ekonomiky, pokud by to ohrozilo životy Newyorčanů.

Klid zbraní oznámený vojenskou koalicí, která v Jemenu pod velením Saúdské Arábie bojuje na straně vlády proti šíitským povstalcům známým jako Hútíové, ve čtvrtek vešel v platnost. Příměří by mohlo přispět k ukončení více než pět let trvajícího konfliktu, který způsobil jednu z největších humanitárních katastrof současnosti.

Na Blízkém východě nastalo kvůli šířícímu se koronaviru jakési ticho před bouří. Protivládní protesty v důsledku zákazů vycházení utichají, zbraně řinčí méně než obvykle v Sýrii i Jemenu. Ekonomické důsledky mimořádných opatření však budou v této neklidné části světa pravděpodobně o to drastičtější. Nespokojenost v chudnoucích společnostech může podle expertů spustit masivnější vlnu revolt. Pandemie také prohloubila rozkol mezi sunnity a šíity. Do budoucna může posloužit autoritativním režimům v regionu jako záminka k většímu sledování některých skupin obyvatel.

V přepočtu až několik set tisíc korun zaplatí Němci, kteří po návratu ze zahraničí poruší nařízení o dvoutýdenní karanténě. Srbsko zavádí na nadcházející víkend úplný zákaz vycházení, lidé budou smět z domu jen s povolením. Pandemie koronaviru se už podepisuje na světové ekonomice. Francie hlásí pokles ekonomiky o šest procent, což je nejprudší tempo od druhé světové války. Americký stát New York eviduje zatím nejvyšší denní nárůst mrtvých, naopak v Itálii tento údaj opět klesl. Počet nově nakažených tam ale stoupl.

V Saúdské Arábii byli zadrženi tři vysoce postavení členové vládnoucí královské rodiny Saúdů – princ Ahmad bin Abdal Azíz, který je mladším bratrem krále Salmána, králův synovec Muhammad bin Najíf Saúd a jeho nevlastní bratr Naváf bin Najíf. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje. Podle nich zadržení údajně plánovali puč.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky postiženým invazí kobylek. Varovala, že hejna se mohou dále rozrůstat a šířit do nových regionů. Zatím se s kobylkami potýkají Etiopie, Keňa a Somálsko. Hmyz ničí úrodu na polích a situace může vést až k hladomoru. Na jaře by kobylky mohly zasáhnout také Írán, Pákistán či Indii.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Napříč Asií si lidé připomínají více než 230 tisíc obětí na životech, které si před 15 lety vyžádala vlna tsunami v Indickém oceánu. Severně od indonéského ostrova Sumatra udeřilo 26. prosince 2004 zemětřesení o síle 9,1 stupně. Ničivé vlny pak zasáhly pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Thajska a řady dalších států. Vlny byly místy vysoké až 17,4 metru. O život tehdy přišlo také osm Čechů. Šlo o jednu z největších přírodních katastrof lidstva.