Jana Maláčová strana 3 z 5

ČSSD v sobotu na brněnském výstavišti zahájila ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do sněmovny. Hodlá především bránit životní jistoty lidí, uvedl předseda strany Jan Hamáček. Nepochybuje o tom, že se ČSSD do dolní komory dostane. Strana v průzkumech dlouhodobě kolísá kolem nutné hranice pěti procent, v těch posledních se dostala pod ni. Sociální demokraté v Brně představili lídry kandidátek i volební klip.

Bezmála tisíc dětí je nyní v karanténě kvůli prokázané nákaze covidem-19 v jejich školní třídě. Uzavřením konkrétní třídy nejčastěji končí pozitivní test jejího žáka, k uzavření celé školy přistupují hygienici letos jen zřídka. Zatím tak učinili ve dvou případech. Zda se situace ve školách nehorší, chce ministerstvo zdravotnictví zjistit dalšími dvěma koly plošného testování, plánuje je na říjen a listopad.

Zmrazení platů politiků na pět let, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), by mohlo projít dolní komorou. Zákon podle zjištění ČT nechce blokovat žádná ze sněmovních stran. Aby začal platit, musí ho schválit i senátoři, někteří ale návrh kritizují jako populistický.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Končící Poslanecká sněmovna měla nejvíce schůzí, ale dosáhla nejméně schválených zákonů. Její předseda Radek Vondráček (ANO) v pořadu Události, komentáře podotkl, že poslanci se museli věnovat covidové agendě, jinak by byla statistika odlišná. Domnívá se také, že by se měly změnit interpelace. S tím souhlasili i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který byl v minulosti rovněž sněmovním místopředsedou.

Vláda v pondělí změnila odměňování zaměstnanců v hygienické službě, výrazně víc budou mít hygienici v klíčových pozicích a zvýší se zvláštní příplatky. Růst platů ve veřejné sféře ale jinak vláda neřešila. Kabinet jednal o poslaneckém návrhu ČSSD na dřívější odchody do starobního důchodu pro lidi v náročných profesích, ministři zaujali neutrální stanovisko. Schválili plán proti klimatickým změnám, na programu měli i nařízení o letním čase nebo zvýšení letošního rozpočtu Státního fondu podpory investic o 1,8 miliardy korun na 5,24 miliardy korun.

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Zhruba ve třech čtvrtinách ze 123 kontrolovaných firem, na které se zaměřila inspekce práce při dvouměsíční akci Férová práce, došlo k porušení pravidel a zákoníku práce. Týkalo se odměňování, pracovní doby či pracovních smluv. Předběžné výsledky šetření zveřejnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její poradce Matěj Stropnický. Oba jsou v čele pražské kandidátky sociálních demokratů do sněmovních voleb. Podle Hospodářské komory tím zavlekli státní inspekci práce do předvolební kampaně a poškodili její věrohodnost. Závěry kontroly komora považuje za nedůvěryhodné.

Koalice bude jednat o růstu platů ve veřejné sféře, tuto možnost v rozhovoru pro Českou televizi připustil premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministryně financí na vládu poslala tento týden, přitom sice počítá s nárůstem pro učitele, ale u dalších státních zaměstnanců, jako jsou hasiči nebo policisté, má platy zmrazit. To kritizovali sociální demokraté a uvedli, že chtějí růst o pevnou částku pro všechny.

Deficitní státní rozpočet není dlouhodobě možné sanovat bez zvyšování daní. V Interview ČT24 to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Finanční zdroje vidí zejména ve firemních ziscích, které v současnosti plynou do ciziny.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.

Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny sedmnácti senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Lídr severočeské kandidátky ČSSD a dlouholetý starosta Krupky u Teplic Zdeněk Matouš je trestně stíhaný. Pochybnosti ohledně nakládání s obecním majetkem se v médiích objevily už v roce 2009, kdy byl členem České strany národně sociální. Jako místostarosta vydělal miliony korun na obchodu s pozemky, když je zastupitelstvo změnilo na stavební parcely. Poté jeho jméno zmiňovalo několik svědků v souvislosti s kupčením s hlasy a policií je obviněn i v dalším případu. Vedení sociální demokracie jeho pověst nepovažuje za natolik problematickou, aby nemohl být lídrem v kraji, zjistil pro Reportéry ČT Karel Vrána.

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

Průměrný důchod se příští rok zvedne o 797 korun měsíčně. Ministerstvo financí s tím počítá v nové a zpřesněné verzi rozpočtu. Částka je o 44 korun vyšší, než vláda plánovala v prvním červnovém návrhu. Dohodu na výši důchodů a sociálních dávek v příštím roce si na čtvrtečním jednání o rozpočtu resortu práce a sociálních věcí potvrdily jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Neshodly se naopak na růstu platů pracovníků v sociálních službách.

Svůj program do podzimních sněmovních voleb představila v neděli odpoledne na dvoře restaurace pražského Lidového domu Česká strana sociálně demokratická. Jejím mottem je „spravedlivá země“. Řekl to předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček, který je zároveň celostátním lídrem.

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Zvýšení důchodů se komplikuje, v Senátu pravděpodobně narazí zákon, který zvyšuje průměrnou penzi o tři sta korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Česká televize zjistila, že návrh hodlají změnit ODS a Starostové, dva nejsilnější kluby, které v horní parlamentní komoře disponují jasnou většinou. Nelíbí se jim, že vláda navrhuje dodatečný růst penzí na dluh. Průměrný důchod má podle návrhu v příštím roce vzrůst celkem o 758 korun měsíčně. To by znamenalo pro rozpočet skoro třicet miliard navíc.