Jana Maláčová strana 5 z 5

Vládní návrh na dodatečné zvýšení důchodů od ledna sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Část opozice postup zablokovala a požaduje úpravy. Vláda navrhuje zvýšení starobních, invalidních, pozůstalostních a dalších důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Některé opoziční strany už dříve avizovaly, že zrychlené projednání budou vetovat. Novelu tak čekají standardní tři čtení. Nyní ji posoudí sociální výbor.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Stát od poloviny tohoto roku nejspíš výrazně zvýší přídavky na děti, které dostávají rodiny s nižšími příjmy. Na přídavky bude mít zároveň nárok víc lidí. Rodinám se dvěma a více dětmi také o stovky korun měsíčně klesnou daně. Poslanci budou větší podporu pro rodiny s dětmi definitivně schvalovat v červenci, platil by zpětně. Návrh na štědřejší přídavky a nižší daně podle zjištění ČT podporuje velká většina sněmovny.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Koalice Spolu se pokoušela navrhnout projednání zrušení pandemické pohotovosti, nezískala však k tomuto kroku podporu. Sněmovnou neprošlo ani hlasování o předloze o přeměně dětských skupin, přes nesouhlas ministyně práce Jany Maláčové (ČSSD) jej poslanci vrátili do druhého čtení. Komora naopak schválila novelu telekomunikačního zákona, která by měla mimo jiné zpřísnit pravidla pro oslovování zákazníků po telefonu. Poslanci si také odhlasovali, že se dostavby Jaderné elektrárny Dukovany nebudou účastnit ruské a čínské firmy.

Učitelé budou dál čekat na zákonnou garanci vyšších příjmů. Normu, která by jim přiznala 130 procent průměrné mzdy, sněmovna v úterý neprojednala. Před časem ji přitom podpořila. Po vrácení Senátem ale ztratila podporu koalice. Důvodem, proč ČSSD obrátila, je podle místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové návrh zákona o nepedagogických pracovnících. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by přinesli do vzdělání pestrost. Ta zároveň trvá na zákonném navýšení mzdy.

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Sněmovna by měla příští týden projednávat navýšení důchodů. Vláda chce jejich růst o tři sta korun nad rámec zákonné valorizace, která bude v průměru kolem 450 korun. Dodatečné navýšení kabinet navrhl dolní komoře projednat ve zrychleném režimu.

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce navrhnout reformu penzí. Senioři by podle ní měli dostávat 28 procent průměrné mzdy nebo dalších pět set korun za každé vychované dítě. Podle některých politiků či odborníků se prakticky o důchodovou reformu nejedná. Návrh prý řeší jenom výdaje, nikoli příjmy. Maláčová chce také prosadit zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun. Tématu se věnovaly úterní Události komentáře.

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.

Podíl nezaměstnaných v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta, uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti dubnu zhruba o 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604.

Poslanci schválili návrh odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Projednávaly se také úpravy dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách. K hlasování o jejich přeměně na jesle ale nedošlo. Podle kritiků předloha skupiny zlikviduje, ministryně Maláčová ji hájila. Sněmovna také v prvním čtení podpořila novelu poslanců ČSSD, jejímž cílem je zmírnit podmínky pro přiznání ošetřovatelského volna.

Nejvlivnější ženou Česka podle časopisu Forbes zůstala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pořadí se nezměnilo ani na dalších dvou místech, druhá je eurokomisařka Věra Jourová a třetí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Do první desítky se nově dostala na čtvrtou pozici vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová a na desáté místo spolumajitelka dodavatele stavebnin DEK Petra Kutnarová.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun, řekla České televizi šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). Počítá se s příjmy 1485,7 miliardy a výdaji ve výši 1875,7 miliardy korun. Rozpočet zahrnuje rovněž dodatečný růst penzí o 300 korun. Pro letošní rok je schválen schodek 500 miliard korun, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy.

Pravidla rozvolnění protiepidemických opatření v kultuře by se měla s ostatními oblastmi sjednotit od začátku příštího týdne, řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) po pondělním jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Návrhem se na odpoledním jednání zabýval kabinet. Vláda také rozhodla o otevření dětských koutků nad jejich poloviční kapacitu a na podnět ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) podpořila konec proplácení mezd v rámci programu Antivirus. Prodlouženo bude naopak prominutí DPH na respirátory, a to do konce června.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. Návrh důchodové novely v pondělí schválila vláda, oznámilo tiskové oddělení ministerstva práce. Aby zákon s mimořádným přidáním začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání kabinetu řekla, že výdaje už zapracovala do prvního návrhu rozpočtu na příští rok.

Penzisté budou příští rok dostávat 300 korun nad rámec zákonné valorizace. Ta činí v průměru 458 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se na tom shodla koaliční rada. Je to vyšší ze dvou variant navýšení, z nichž koalice vybírala. Maláčové úřad vypočítal, že dohodnutý růst penzí bude v příštích třech letech stát stát dodatečných 32,6 miliardy korun.

Uhelná komise má připravit i dřívější scénáře konce uhlí v české energetice, než je navržený rok 2038. Rozhodla o tom vláda. Podklady má dostat do konce roku, tedy až po volbách. O datu definitivního útlumu v pondělí nerozhodla, kabinet pouze vzal na vědomí doporučený rok 2038. Ministři nejsou ve shodě a Evropská unie chce navýšit klimatické cíle.

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Důvodem je zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Experti i část vlády skupině děkují, krok resortu už zkritizovali někteří politici z opozice. Odborníci z MeSES se ještě v úterý dohodli na tom, že ve své činnosti budou pokračovat.

Ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová chce, aby průměrný důchod od ledna vzrostl o 750 korun měsíčně. Příští týden návrh předloží na jednání koaliční rady. K povinnému zvýšení o 450 korun měsíčně, které už teď pro příští rok nařizuje zákon, chce tak přidat další tři stovky. Zvýšení důchodů nad zákonné minimum navrhl minulý týden i premiér Andrej Babiš (ANO), průměrná penze by podle něj měla vzrůst z dnešních 15 350 na minimálně 16 tisíc korun. Vyšší růst důchodů podporuje i část opozice.