Jana Maláčová strana 2 z 5

Kabinet odsouhlasil, že minimální mzda v příštím roce vzroste o tisíc korun měsíčně na 16 200 korun. Zároveň schválil návrh ministerstva zdravotnictví, aby se od 22. listopadu neuznávaly na hromadných akcích nad tisíc osob antigenní testy na koronavirus, a s ohledem na krach Bohemia Energy opětovně poslal do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách.

Zastropování záloh za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance – se kterým přišlo ministerstvo průmyslu – je nejméně špatné dostupné řešení, uvedl v pořadu Události, komentáře poslanec za ODS Jan Skopeček. Dále by se podle něj mohlo využít také dávek na bydlení prostřednictvím úřadů práce. To naopak odmítla jako administrativně příliš složité ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která by situaci řešila nejdříve u pěti dodavatelů poslední instance a poté přes bezúročné půjčky.

Zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) budou mít nově stanovený strop. Výše záloh bude zveřejněna v úterý, uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Energetický regulační úřad (ERÚ) podle něj akceptoval ministerský návrh na stanovení stropu záloh a předloží vyhlášku.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v České televizi prohlásil, že jedná s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o zastropování záloh pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI). Chce tím pomoci ohroženým rodinám.

Ministerstva vnitra a práce porušila zákon o ochraně údajů při loňském hromadném rozesílání roušek seniorům či zdravotně handicapovaným, uvedl v pátek server iRozhlas.cz na základě informací Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ministerstva pod vedením Jana Hamáčka a Jany Maláčové (oba ČSSD) loni v září, krátce před říjnovými krajskými volbami, nechala Českou poštou rozeslat balíčky s pěti rouškami a respirátorem do milionů domácností. Maláčová řekla serveru, že rozesílání mělo na starosti vnitro. Hamáček podle iRozhlas.cz na dotazy nereagoval.

Klienti zaniklé Bohemia Energy už mají předpisy plateb za energie od dodavatelů poslední instance (DPI). Částky jsou třikrát až pětkrát vyšší, než byli zvyklí platit. Mnohým rodinám tak hrozí existenční problémy. Na mimořádné výdaje v řádu desítek tisíc měsíčně totiž nebudou mít. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila, že nástroj na okamžité řešení stát nyní nemá.

Zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, řekl ve středu ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Týkat by se to podle něj mohlo 400 až 500 tisíc domácností. Formu pomoci následně rozporovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní mají na tyto dávky nárok pouze lidé v hmotné nouzi a úřady práce mají povinnost žadatele příjmově testovat, nejde tedy o okamžité řešení.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) rezignoval na funkci předsedy strany. Odstoupení, které avizoval už po volební prohře, oznámil na jednání předsednictva sociální demokracie. Stranu do sjezdu povede statutární místopředseda Roman Onderka. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila, že bude na příštím sjezdu kandidovat na předsedkyni. Sjezd se uskuteční 10. prosince.

Kabinet Andreje Babiše má před sebou zřejmě poslední měsíc svého vládnutí a jedenáct ze čtrnácti ministrů má už taky jasno, co budou po odchodu z funkcí dělat. Většina členů vlády za hnutí ANO přesídlí ze Strakovy akademie do sněmovny a budou poslanci. Třeba ministr školství Robert Plaga chce zůstat ve svém resortu jako náměstek. Většina poslanců z ČSSD naopak zatím neřekla, co bude po odchodu své strany z vlády i ze sněmovny dělat.

Česká strana sociálně demokratická nezískala ani pět procent hlasů, a nebude tak po letošních volbách v Poslanecké sněmovně. Nejstarší česká levicová strana, která byla v dolní komoře více než tři dekády, navázala na sérii neúspěchů z posledních let. Společně s neúspěchem KSČM tak dochází k proměně politické mapy v České republice, ve sněmovně nebude zastoupena žádná z tradičních levicových stran.

Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262 142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14 900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. O podporu v nezaměstnanosti zažádalo v září podobné množství absolventů jako loni. V evidenci se nejčastěji objevují ti ze středních škol a učilišť. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Poslanci se ještě před volbami sejdou na dvou mimořádných schůzích. V úterý nejprve rozeberou závěrečnou zprávu sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě a poté rozhodnou o vládním návrhu, který má zmrazit platy politiků. K zákonu se poté musí vyjádřit i Senát.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Prvními tématy v předvolební debatě lídrů v Praze byla inflace a růst cen bydlení. Politici se shodují, že je potřeba rozhýbat výstavbu nového bydlení všemi možnými způsoby. Ostré neshody mezi nimi naopak vyvolává institut možného zdanění bytů těm, kteří je nevyužívají. Diskutovali Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

Zhruba 140 tisíc lidí s nejnižšími příjmy stále neví, zda jim od příštího roku vzroste minimální mzda. Koaliční strany se na její výši ještě nedohodly. Zatímco sociální demokraté navrhují růst téměř o tři tisíce korun, hnutí ANO tak velkou částku odmítá –⁠ obává se nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli rozporům se tak tento bod nedostal ani na pondělní jednání kabinetu.

Solidární část všech důchodů by se od ledna mohla zvýšit o 350 korun a zásluhový díl penze o 1,3 procenta. Průměrný starobní důchod by tak rostl o 505 korun. Nařízení se zákonnou valorizací podle zákona schválila v pondělí vláda, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). K běžnému přidání všichni lidé, kteří pobírají nějaký důchod, dostanou ještě bonus 300 korun měsíčně navíc. Zdravotníci o navýšení platů jednají.

Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun, a to i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Sociální demokraté hlasovali proti kvůli růstu platů státních zaměstnanců. Rozpočet počítá s růstem o 1400 korun, což podle nich nepokryje ani inflaci. Strana tak chce podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o tři tisíce korun. Rozpočet bude tématem i pondělního Interview ČT24, komentovat ho bude předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

ČSSD v sobotu na brněnském výstavišti zahájila ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do sněmovny. Hodlá především bránit životní jistoty lidí, uvedl předseda strany Jan Hamáček. Nepochybuje o tom, že se ČSSD do dolní komory dostane. Strana v průzkumech dlouhodobě kolísá kolem nutné hranice pěti procent, v těch posledních se dostala pod ni. Sociální demokraté v Brně představili lídry kandidátek i volební klip.

Bezmála tisíc dětí je nyní v karanténě kvůli prokázané nákaze covidem-19 v jejich školní třídě. Uzavřením konkrétní třídy nejčastěji končí pozitivní test jejího žáka, k uzavření celé školy přistupují hygienici letos jen zřídka. Zatím tak učinili ve dvou případech. Zda se situace ve školách nehorší, chce ministerstvo zdravotnictví zjistit dalšími dvěma koly plošného testování, plánuje je na říjen a listopad.

Zmrazení platů politiků na pět let, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), by mohlo projít dolní komorou. Zákon podle zjištění ČT nechce blokovat žádná ze sněmovních stran. Aby začal platit, musí ho schválit i senátoři, někteří ale návrh kritizují jako populistický.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.