Sociální demokraté si zvolili nového předsedu – starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. ČSSD čeká těžké období, stranu navíc rozštěpila účast ve vládě s ANO, uvedl v pátečním rozhovoru pro Události, komentáře. Nyní je podle něj potřeba dívat se kupředu a soustředit se na nadcházející volby.
Šmarda považuje za důležité, aby se ČSSD znovu vrátila na radnice velkých, ale i malých měst. Spolupracovat chce i s dalšími levicovými subjekty či odbory. „Chtěl bych zkrátka, aby se sociální demokracie stala centrem levicového a progresivního myšlení,“ nastínil. Dodal ale, že o spolupráci s KSČM nyní neuvažuje.
Podle nového šéfa ČSSD nyní čeká stranu těžké období – například kvůli konsolidaci financí nebo splácení dluhů. „A především se musíme začít chystat na komunální a senátní volby. To bude velmi důležité,“ řekl.
Šmarda připustil, že sociální demokracii rozštěpila účast ve vládě Andreje Babiše (ANO). „My jsme se zkrátka rozdělili na lidi, kteří si chtěli zachovat svoji hrdost, a na ty, pro které bylo důležitější prosazovat konkrétní věci ve vládě,“ uvedl. Doplnil, že s koncem kabinetu je třeba se dívat dopředu.
Prvním krokem ale musí být schůze nového grémia. „Chtěl bych poděkovat za to, že se povedlo zvolit grémium názorově pestré, ale přitom z lidí, kteří jsou odhodláni táhnout za jeden provaz. A z lidí, kteří jsou také ochotni zapojit všechny proudy v sociální demokracii do práce,“ shrnul.
Sociální politika jako oblast pro Maláčovou?
Šmarda zvítězil získáním 130 z 233 hlasů. Do čela strany neúspěšně kandidovala také ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová. Z průzkumů přitom vycházela jako nejpopulárnější politička za sociální demokracii. „Já si myslím, že sociální demokraté se rozhodovali, zda chtějí pokračování politiky, která byla dosud – třeba s mírnými modifikacemi – nebo zda mají touhu po nějaké razantnější změně. Ukázalo se, že se chtějí vydat novým směrem a já jsem za to rád,“ okomentoval výsledek.
Za vhodné by považoval, aby se Maláčová zapojila do práce nového týmu. „Protože její zkušenosti a znalosti jsou neocenitelné,“ pochválil. Končící ministryně přitom mluvila o tom, že by chtěla být řadovou členkou. „Myslím si, že by bylo dobré, kdyby nám nadále pomáhala v oblasti sociální politiky, důchodové reformy a zkrátka v těch oblastech, které budou v této době velmi citlivé,“ řekl s odkazem na hrozbu energetické chudoby a epidemii covidu-19.
Šmarda se narodil 6. července 1975 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval gymnázium, poté začal podnikat, věnoval se mediálnímu, politickému a organizačnímu poradenství. Členem ČSSD je od roku 1993. V letech 1998 až 2014 působil jako asistent a poradce poslanců nebo Dagmar Zvěřinové, senátorky za ČSSD v obvodě Žďár nad Sázavou. Byl také členem ústředních orgánů sociální demokracie a pro stranu vedl několik volebních kampaní. Od března 2019 do dubna 2021 byl místopředsedou strany.
Šmarda je dlouholetým starostou Nového Města na Moravě na Žďársku (od listopadu 2010). Do novoměstského zastupitelstva se poprvé dostal na podzim 2006, o čtyři roky později usedl do křesla starosty. V roce 2016 byl krátce zastupitelem kraje Vysočina (nastoupil jako náhradník krátce před koncem volebního období, ve volbách pak neuspěl).
Šéfem ČSSD byl zvolen v prosinci 2021 a vystřídal pověřeného předsedu Romana Onderku. Od zvolení do čela strany pokračuje v Novém Městě na Moravě jako neuvolněný starosta. Po zvolení předsedou strany řekl, že ČSSD, která neuspěla na podzim 2021 ve volbách do sněmovny a poprvé za dobu samostatné České republiky nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory, je ve velmi těžké situaci a jako dlouholetý člen jí chce pomoci.
Na letošním lednovém sjezdu strany Šmarda řekl, že chce voličům stranu prezentovat jako odpovědné řešení mezi pravicovou vládou a populistickou, nacionalistickou opozicí. Strana podle něj udělala řadu chyb, a to i při správě vlastního majetku. Šmarda představil plán pro návrat strany na výsluní, má čtyři etapy označované jako úklid, restart, nové tváře a návrat.
V roce 2019 se Šmarda stal po demisi Antonína Staňka kandidátem ČSSD na funkci ministra kultury. Staňkovo nahrazování trvalo tři měsíce, a to zejména kvůli postoji tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který nejprve oddaloval odvolání Staňka a následně odmítl jmenovat Šmardu. Na jeho adresu uvedl, že by se měl stát volebním manažerem ČSSD pro krajské volby. Poukázal na to, že Šmarda má jen středoškolské vzdělání a nemá žádné zkušenosti s oblastí kultury. Poté, co se proti návrhu ČSSD postavil i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), se Šmarda kandidatury vzdal. Novým šéfem resortu se koncem srpna stal bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V souvislosti se Zemanovou neochotou jmenovat Šmardu ministrem se objevily spekulace o možné vazbě na aféru kolem respektovaného pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, kterého Zeman v roce 2016 odmítl vyznamenat. Šmarda vyznamenání pro novoměstského rodáka a čestného občana města Bradyho podporoval. Hrad tyto spekulace odmítl.
V roce 2018 v době komunálních voleb vzbudil Šmarda pozornost tím, že sociální demokraté v Novém Městě na Moravě nekandidovali pod hlavičkou ČSSD. Kandidátka nesla jméno za Lepší Nové Město a z 23 na ní zapsaných lidí bylo třináct nestraníků. Šmardou vedená kandidátka jasně vyhrála, získala přes 38 procent hlasů a deset z 23 mandátů v zastupitelstvu. Ve volbách v roce 2022 jako lídr kandidátky s názvem Lepší Nové Město pozici jasně obhájil, kandidátka získala téměř 30 procent hlasů.
V březnu 2019 byl zvolen řadovým místopředsedou sociální demokracie s největší podporou delegátů sjezdu. Na sjezdu v dubnu 2021, kde měl funkci obhajovat, se kandidatury vzdal poté, co předsedou nebyl zvolen tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, kterého podporoval (zvolen byl Jan Hamáček). Na sjezdu v prosinci 2021, kde byl zvolen předsedou strany, získal 130 z 233 hlasů delegátů.
Šmarda za ČSSD několikrát kandidoval v krajských a parlamentních volbách. V roce 2017 byl například ve volbách do Sněmovny na druhém místě kandidátky ČSSD na Vysočině, uspěla ale jen volební jednička, hejtman Jiří Běhounek. Na druhém místě kandidátky byl i při volbách v roce 2021, ČSSD se však do Sněmovny nedostala. V roce 2020 kandidoval na Žďársku do Senátu, postoupil do druhého kola, ve kterém ho porazil Josef Klement (za KDU-ČSL).
Před letošním druhým kolem prezidentských voleb podpořil Petra Pavla. V prvním kole původně podporoval Josefa Středulu, který ale krátce před prvním kolem volby odstoupil.
V 90. letech patřil k vlivným členům Mladých sociálních demokratů, mimo jiné vedl jihomoravské sdružení této organizace. Po volbách v roce 1998 jej sociální demokraté nominovali do vedení Fondu dětí a mládeže, který měl na starosti správu majetku po někdejším Socialistickém svazu mládeže. Šmardovo jméno se později v médiích objevilo v souvislosti s některými údajně nevýhodnými transakcemi fondu, on sám odmítal, že by se dopustil něčeho nekalého.
Šmarda je ženatý, má tři děti.
ZDROJ: ČTK
