Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262 142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14 900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. O podporu v nezaměstnanosti zažádalo v září podobné množství absolventů jako loni. V evidenci se nejčastěji objevují ti ze středních škol a učilišť. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Září přineslo oživení trhu práce, nezaměstnanost mírně klesla
Zaměstnavatelé ke konci září nabízeli prostřednictvím úřadů práce 357 911 volných pracovních míst. Bylo to asi o 5200 méně než v srpnu, proti loňskému září volných míst přibylo o téměř 41 300.
„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ uvedl k aktuální situaci generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Na začátku roku vzrostla nezaměstnanost kvůli omezením v době epidemie koronaviru na 4,3 procenta, od března víceméně klesá. „Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily,“ připomněla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že Česko je tak stále mezi evropskými premianty.
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za srpen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Trh práce ovlivňuje podle úřadu práce poptávka firem po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezonních činností, zájem o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.
Nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, nejnižší v Pardubickém
Mezi kraji byla v září nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, kde dosahovala 5,3 procenta, následoval Karlovarský kraj s podílem 4,5 procenta lidí bez práce. Naopak nejnižší míra zůstává v Pardubickém kraji, a to 2,2 procenta. „Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti loňskému září poklesl o půl procentního bodu na 4,5 procenta,“ uvedl úřad práce.
Z okresů byla na konci září nejnižší nezaměstnanost v okolí Prahy-východ, a to 1,5 procenta, na Jindřichohradecku činila 1,7 procenta a na Rychnovsku a Jičínsku 1,8 procenta. Naopak nejvyšší podíl lidí bez práce eviduje okres Karviná, kde to bylo 8,9 procenta. Následuje Mostecko s 6,8 procenta a okres Ostrava-město s 6,3 procenta.
Během září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo přes 42 900 lidí, což je zhruba o třináct tisíc lidí víc než v srpnu a asi o osm tisíc méně než loňské září. Nejvíce nových nezaměstnaných, 5630, hlásí Moravskoslezský kraj a Středočeský kraj, kde se v září registrovalo kolem pěti a půl tisíce lidí bez práce.
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z maloobchodu a velkoobchodu, výroby, veřejné správy nebo administrativy, uvedl úřad.
Analytici: Potvrzuje se oživení po pandemii
Data podle analytiků potvrzují oživení ekonomiky po pandemii. „V průběhu podzimních měsíců by měl pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zvýšení v závěru roku,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče na trh práce příznivě působí oživení růstu české ekonomiky po uvolnění uzavírek souvisejících s pandemií. „Mírný pokles nezaměstnanosti vykázaný za letošní září není překvapivý a míra nezaměstnanosti může meziměsíčně klesnout i v říjnu. Na přelomu stávajícího a nového roku pod vlivem sezonních faktorů nezaměstnanost zřejmě přechodně vzroste, až do oblasti čtyř procent,“ uvedl.
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil na to, že zářijový pokles nezaměstnanosti je v Česku běžným cyklickým jevem, který souvisí s postupným nacházením pracovního uplatnění mezi absolventy škol a také pokračující poptávkou po zaměstnancích v sezonních odvětvích. Zároveň je podle něj z údajů vidět, že velký počet aktuálně nabízených pracovních pozic tak evidentně Čechy jednoduše neláká. „Významná část tuzemské nezaměstnanosti je patrně zcela dobrovolná. Ani v nejbližších měsících nelze očekávat zhoršení situace. Naopak se jako pravděpodobný jeví další pokles míry nezaměstnanosti v řádu pár desetin procentního bodu, který zvrátí až příchod zimy,“ uvedl.