Hamáček rezignoval na funkci šéfa ČSSD, Maláčová bude kandidovat na předsedkyni

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) rezignoval na funkci předsedy strany. Odstoupení, které avizoval už po volební prohře, oznámil na jednání předsednictva sociální demokracie. Stranu do sjezdu povede statutární místopředseda Roman Onderka. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila, že bude na příštím sjezdu kandidovat na předsedkyni. Sjezd se uskuteční 10. prosince.

Odstoupení z nejvyšší stranické pozice avizoval Hamáček už poté, co sociální demokracie neuspěla před dvěma týdny ve volbách a nedostala se do sněmovny. Rezignaci dosavadní předseda oznámil hned v úvodním slově a uvedl, že by měla platit, až ji předsednictvo „vezme na vědomí.“ Sociální demokracii vedl od února 2018, předsednickou funkci obhájil o rok později v březnu a letos v dubnu. 

V čele strany ho zastoupí Onderka, který zasedání předsednictva komentoval slovy, že sociální demokraté hlásící se ke konzervativcům i liberálům hledali správnou cestu pro ČSSD. „Sociální demokracie musí učinit veškeré kroky pro to, aby se za čtyři roky dostala zpátky do sněmovny,“ řekl. Do vedení na sjezdu kandidovat nebude, měly by podle něho nastoupit nové tváře. Ke dni jeho konání skončí vedle Onderky a Maláčové jako místopředsedové Dana Váhalová, Jiří Běhounek, Jan Tvrdý a Josef Říha.

Členové strany jednali na dálku, někteří ale dorazili do sídla v Lidovém domě, kam bylo původně zasedání svoláno. Dosluhující ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) před zahájením prohlásil, že čeká zejména debatu o tom, jak bude sociální demokracie dál postupovat.  

Na předsedkyni bude kandidovat dosluhující ministryně práce

Během zasedání oznámila kandidaturu na předsedkyni ČSSD její současná místopředsedkyně Jana Maláčová. „Přála bych si stranu sjednotit, posílit spolurozhodování členské základny a činnost postavit na programové a spolkové činnosti a politickém aktivismu,“ uvedla na Twitteru.

Upřesnila také, že podporuje návrh na to, aby se mimořádný sjezd sociální demokracie sešel letos v prosinci.  

Člen předsednictva a náchodský starosta Jan Birke ocenil, že má Maláčová odvahu jít do kandidatury v době, která je pro ČSSD náročná. „Odvedla skvělou práci na ministerstvu práce a sociálních věcí, je to velmi výrazná politička sociální demokracie, a proto její kandidaturu považuji za přirozenou,“ napsal ČTK. Sám se o místo ve vedení sociální demokracie ucházet nebude.

Starosta Nového Města na Moravě a člen předsednictva Michal Šmarda novinářům řekl, že ho kandidatura Maláčové překvapila. „Čekám, s jakým přijde s projektem,“ uvedl. ČSSD by měla podle Šmardy stát v centru levicového myšlení. Onderka kandidaturu Maláčové komentovat nechtěl.

Mimořádný sjezd bude v prosinci

Mimořádný sjezd ČSSD se podle mluvčí strany Evy Gregorové uskuteční ještě letos, v pátek 10. prosince. Pro jeho brzké svolání se vyslovili někteří členové strany.

„Nechat tu situaci takto je riskantní, protože doba postupuje rychle a neměl by v těch, kteří se snaží něco pro ČSSD dělat, zůstat pocit, že se nic nehýbe,“ poznamenal Zaorálek. Podobně se vyjádřil také Jan Birke: „Určitě není co odkládat.“

Před jednáním předsednictva se několik sociálních demokratů sešlo před Lidovým domem. Drželi transparenty s nápisy „Sjezd pro všechny“, „My jsme soc dem“ a „Demisi!“. Michal Šmarda novinářům sdělil, že vznikla petice za to, aby se opět stali demokratickou stranou. 

„Chceme sjezd pro všechny, chceme demisi neúspěšného vedení, chceme dialog na levici,“ uvedl Šmarda,  který má nadále zájem o post ve vedení strany. Podle svých slov by osobně chtěl působit v takovém vedení sociální demokracie, v němž by se cítil být užitečný. „A to by bylo takové, které by mě nechalo pomoci s přípravou komunálních voleb,“ dodal.

Sociální demokracie dostala před dvěma týdny ve sněmovních volbách 4,65 procenta hlasů. Nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici a do dolní komory se nedostala poprvé za dobu samostatné České republiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 22 mminutami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 3 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 8 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...