Jan Doležal strana 2 z 3

Prezident Agrární komory (AK) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu v Olomouci obhájil funkci v čele této zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Doležal zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr to však odmítl, trh s potravinami v Česku podle něj opět funguje.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), prezident Agrární komory Jan Doležal a předseda Ukrajinsko-české komory Petr Krogman. V diskuzi také zaznělo, že tento export by mohly podpořit subvence.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.

Do dvou měsíců by měl mít antimonopolní úřad na stole první data z šetření, kdo na zdražování potravin vydělává nejvíc, řekl ve středečním pořadu Události, komentáře jeho předseda Petr Mlsna. Další dva hosté – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouz a prezident Agrární komory Jan Doležal – se shodli na tom, že by snížení cen mohlo pomoci nulové DPH u základních potravin.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by v nadcházejících měsících mělo dojít k ustálení cen potravin. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle Jana Doležala z Agrární komory se ovšem ještě v únoru ceny potravin budou podílet na dalším růstu inflace. Podle něj jsou to řetězce, kdo o cenách potravin rozhoduje. Situaci vidí podobně i Jindřich Fialka z ministerstva zemědělství. Výrazný tlak na obchody podle něj mohou ale vyvinout samotní spotřebitelé.

Kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje prověřit ceny u potravinářů, obchodních řetězců a zemědělců. Cílem je podle vlády zjistit výši obchodní přirážky u jednotlivých sektorů. Po jednání s premiérem a členy vlády to ve čtvrtek řekli prezident Agrární komory Jan Doležal a prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Na vysoké ceny některých potravin v minulých dnech upozornil šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle Fialy má ministr za úkol svolat schůzku zástupců zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně mělo jít o deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dojde k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) bude příští týden na poradě ekonomických ministrů prosazovat zvýšení podpory domácích zemědělců o 540 milionů korun. Je to dvojnásobek podpory jedenácti milionů eur, kterou Česko získá z krizových rezerv Evropské unie na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů. Nekula to řekl v Otázkách Václava Moravce.

Zhruba polovina chovatelů prasat plánuje v následujících devíti letech uzavřít své chovy. Třicet procent se k tomuto kroku chystá už příští rok. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory mezi českými zemědělci. Chov prasat se podle tuzemských sedláků přestává vyplácet, nízké výkupní ceny totiž nepokryjí náklady na výkrm. Česko by se tak stalo ještě víc závislé na dovozech masa ze zahraničí. Už teď tuzemské vepřové pokryje jen zhruba polovinu spotřeby Čechů.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

Agrární komora zvažuje protestní akce kvůli jednání obchodních řetězců. Zemědělcům vadí, že řetězce prodávají zboží s větší marží. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že čeští zemědělci jsou schopni zajistit do obchodů kvalitní potraviny, obchodníci ale nejsou schopni za ně zaplatit. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že se ale tuzemští farmáři pomalu přizpůsobují požadavkům obchodních řetězců. Podle něj často nejsou schopni produkty kvalitně zpracovat nebo zabalit. O cenách potravin v Česku diskutovali zástupci obou stran v Otázkách Václava Moravce.

Chladné počasí zpožďuje úrodu. Třeba žně budou podle odhadu Agrární komory ve skluzu o necelé dva týdny. I tak už česká pole opět zežloutla. Řepka olejka se letos víc než dřív stává pro zemědělce ceněnou komoditou. Její výkupní cena na trhu roste.