Indie strana 2 z 5

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V Otázkách Václava Moravce to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

Extrémní výkyvy počasí ničí sklizeň na indických čajových plantážích a ohrožují budoucnost čajového průmyslu. Zároveň přetvářejí globální obchod, jehož hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů ročně. Zatímco produkce stagnuje i v dalších klíčových zemích, pokles indického vývozu, který loni tvořil 12 procent světového obchodu, by mohl vést k růstu cen. Klesající výnosy zvyšují tlak na průmysl, který se už teď potýká s klesajícími maržemi a vysokým zadlužením, což firmám ztěžuje reinvestice do plantáží, výměnu stárnoucích keřů a vývoj odrůd odolných vůči změnám klimatu.

Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení jeho války na Ukrajině. S odkazem na diplomatické zdroje to píše agentura AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu americký prezident považuje za zdroje financování ruské války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Ve středu ráno SELČ začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.

Počet obětí přívalových povodní v Pákistánu vzrostl na 344 za posledních 48 hodin, uvedly podle agentury AFP místní úřady. Předchozí bilance uváděla 320 obětí a v pátek úřady hlásily 160 mrtvých. Přinejmenším šest desítek obětí živlu je také v sousední Indii, kde se nadále pohřešuje osmdesát lidí.

Přívalové povodně po intenzivním dešti si na severu Pákistánu a v Indii celkem vyžádaly přes dvě stovky mrtvých v rozmezí 24 hodin, uvedly v pátek odpoledne SELČ tamní úřady. Původní odhady uváděly nejprve 49 a pozdější bezmála 120 mrtvých. Pět mrtvých si v oblasti vyžádalo také zřícení záchranářské helikoptéry. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi evakuovanými byli i Češi, sdělil mluvčí Daniel Drake.

Pouštění draků zůstává v Asii nezlomnou kulturní tradicí už stovky let. Moderní doba s sebou ale přináší některá omezení. V Jakartě děti pouští draky u letiště, kde jen během července narušily desítky letů. Indonéské úřady proto zavádějí tvrdé tresty. Kvůli smrtícím ostrým šňůrám a incidentům spojeným s touto oblíbenou aktivitou přistoupila k omezením rovněž Indie či pákistánský Paňdžáb.

Americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné clo ve výši 25 procent na dovoz zboží z Indie. Oznámil to Bílý dům s tím, že tak reaguje na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na padesát procent. Indická vláda označila postup USA za nespravedlivý a nerozumný a hodlá podniknout veškeré potřebné kroky k ochraně svých zájmů.

Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil v pondělí na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Řekl, že země nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat ruskou válku proti Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil pětadvacetiprocentní clo. Nové Dillí uvedlo, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.

Některým asijským zemím se podařilo dojednat se Spojenými státy zhruba poloviční cla oproti těm, které americký prezident Donald Trump vyhlásil v dubnu. Čína ovšem není jednou z nich a její obchodní příměří s USA vyprší 12. srpna. Delegace obou stran jednají o jeho prodloužení. Tchaj-wan s dovozními cly ve výši 20 procent věří, že jde o dočasné tarify, která se mu podaří ještě snížit. Nejvyšší cla v Asii dopadla na Myanmar a Laos zejména z politických a bezpečnostních důvodů.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

Prezident Petr Pavel v Indii osobně poblahopřál dalajlamovi k devadesátým narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku, sdělil mluvčí prezidenta Filip Platoš. Pavel byl v Japonsku od úterý na pracovní cestě, sešel se mimo jiné s císařem Naruhitem.

Pád střechy školní budovy v oblasti města Džhálavár v západoindickém státě Rádžasthán zabil nejméně sedm dětí a dalších dvacet jich zranil. Podle zahraničních médií se záchranářům podařilo vyprostit všechny zavalené. Více zdrojů uvádí, že učitelé havarijní stav budovy před tragédií ignorovali.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Do indické řeky Jamuny, kterou hinduisté považují za posvátnou, házejí pozůstalí nejrůznější obětiny, včetně mrtvých těl. Říční potápěči bez jakéhokoliv speciálního vybavení se denně noří do kalných vod, aby našli nejrůznější cennosti. Převážně jde o mince, láhve i kousky zlata. Vzácné jsou zlaté prsteny či náhrdelníky. Často narazí právě i na těla, s jejichž vyzvednutím pomáhají policii.

U letadla společnosti Air India, při jehož nehodě na západě Indie zahynulo v červnu 260 lidí, se krátce po vzletu téměř současně přepnuly přepínače přívodu paliva do motorů z polohy provoz do polohy vypnuto, takže motory přišly o palivo. Vyplývá to z předběžné zprávy o havárii letadla, kterou zveřejnil indický úřad pro vyšetřování leteckých nehod.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.