Google strana 3 z 5

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Pandemie covidu-19, nedostatek pracovních sil, hnutí Black Lives Matter a další sociální a ekonomické síly přispěly v posledních dvou letech k nárůstu odborových organizací po celých Spojených státech. Naposledy se k nim přidalo páteční vítězství odborářů ve skladu společnosti Amazon v New Yorku. Na první pohled se může zdát, že USA prochází pracovní revolucí, podle některých ekonomů je to ale opravdu pouze zdání.

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody ohledně přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původní dohodu známou jako Privacy Shield („štít EU–⁠USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Transfery dat dosud pokračovaly na základě starších dohod, o jejich souladu s právem však obecně panovaly nejasnosti, napsala agentura AFP.

Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Společnost Google začala bránit ruským médiím financovaným státem, aby získávala prostředky z reklam umisťovaných na jejich webových stránkách, v aplikacích a na platformě YouTube. Rozhodnutí se vztahuje mimo jiné na ruskou televizi RT (Russia Today). K podobnému kroku se po ruské invazi na Ukrajinu v sobotu rozhodla například společnost Meta Platforms, majitel Facebooku. Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk vyslyšel žádost ukrajinské vlády a aktivoval nad územím Ukrajiny satelitní internetovou službu Starlink. Po invazi bylo na mnoha místech země připojení k internetu problematické.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Americká společnost Meta Platforms pohrozila, že své služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření, které předložila americké komisi pro cenné papíry.

Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat svých cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.

Nejnovější verze běžně dostupných jazykových překladačů udivují veřejnost i odborníky svou vysokou kvalitou. Jak moc se ještě dají vylepšovat, jak si dovedou poradit s politickou korektností a mohou vůbec někdy dosáhnout úrovně profesionálních překladatelů krásné literatury? Nejen těmito tématy se již přes patnáct let zabývá jazykový expert Martin Popel z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK), jehož překladač v odborné soutěži poráží nejen největší světové firmy, ale také překladatelské agentury.

Žijeme v době informačního přesycení. Je stále těžší rozeznat pravdu od manipulace a lži. Podle zakladatele společnosti Semantic Visions Františka Vrabela za to mohou především sociální sítě v čele s Facebookem. „Pokud se jako společnost nebudeme účinně bránit, budeme zcela vytaženi z našeho reálného světa do světa deepfakes,“ varuje v publicistickém pořadu Bilance Vrabel. Nový díl s podtitulem (Ne)mocná média vysílá ČT1 v pondělí 10. ledna ve 21:55.

Francie uložila společnostem Google a Facebook Ireland vysoké pokuty za to, že uživatelům zkomplikovaly odmítnutí souborů cookie, které sledují chování na internetu. Google má zaplatit 150 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,7 miliardy korun) a Facebook Ireland 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun).

Čína v nejbližších letech předstihne Spojené státy americké v souboji o nadvládu nad klíčovými technologiemi 21. století. V některých z nich už USA možná závod prohrály, tvrdí rozsáhlá zpráva Harvardovy univerzity.

Soud v Rusku vyměřil americkým technologickým firmám Google a Meta rekordní pokutu v celkové výši 9,1 miliardy rublů, tedy asi 2,7 miliardy korun. Firmy podle něj neodstraňovaly obsah, jehož šíření je v Rusku zakázáno. Google dostal pokutu 7,2 miliardy rublů, Meta pak 1,9 miliardy. Sankce byla poprvé odvozena od výše tržeb obou firem, uvedla agentura Interfax. Společnost Meta se dříve jmenovala Facebook, její sociální síť si stejnojmenný název ponechala.

Policie ve středu v Drážďanech a okolí prohledala několik bytů kvůli pohrůžkám smrtí adresovaným na šifrované komunikační aplikaci Telegram saskému premiérovi Michaelu Kretschmerovi. Nasazeny byly i speciální jednotky zemského kriminálního úřadu (LKA), informovala agentura DPA. Policisté našli mimo jiné zbraně a kuše. Šestici podezřelých, pět mužů a jednu ženu ve 32 až 64 let, předvedli k výslechu.

Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, která zavádějí povinné označování politické reklamy, jež bude muset obsahovat údaje o svém zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Pokud plán unijní exekutivy podpoří členské státy a Evropský parlament, lidé rovněž dostanou možnost odmítnout konkrétně cílenou reklamu.

Americká internetová společnost Google bude platit francouzské tiskové agentuře Agence France-Presse (AFP) za obsah. Google ve středu oznámil, že s agenturou podepsal pětiletou smlouvu. Je to jedna z největších licenčních dohod podle nového francouzského zákona, uvedla agentura Reuters. Finanční podmínky dohody Google odmítl zveřejnit.

Mobilita v Česku opět klesá. Souvisí to zřejmě se současnou vlnou koronavirové nákazy. Ukazují to data z telematických systémů i od dopravců, která Česká televize analyzovala. V hromadných prostředcích se na přelomu léta a podzimu počty cestujících původním počtům jenom přiblížily a teď zase klesají. I individuální cestování tento týden zřetelně zesláblo, řada dat ukazuje, že lidé zůstávají víc doma.

Google neuspěl v antimonopolním sporu s Evropskou komisí. Tribunál Evropské unie zamítl odvolání internetového giganta proti pokutě 2,42 miliardy eur (přes 60 miliard korun), kterou Komise firmě vyměřila v roce 2017 za zneužívání dominantního postavení na trhu. Proti rozhodnutí se Google může odvolat.

V Lotyšku mohou zaměstnavatelé od listopadu propustit pracovníky, kteří odmítají očkování nebo práci z domova. Země tak reaguje na nové šíření nemoci. Slovensko ve středu potvrdilo rekordních 6713 nových případů koronavirové nákazy. V Německu za poslední den přibylo 33 949 nakažených, což je nejvíce od začátku pandemie. V Rusku ve středu zemřelo 1195 lidí s touto nemocí, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. V USA bude od 4. ledna vyžadováno očkování u pracovníků velkých firem a zdravotníků, nebo budou muset podstupovat pravidelné testy a nosit na pracovišti roušky. Většina kandidátů na prezidenta Chile musí kvůli covidu na týden do karantény.

Texaský guvernér Gregg Abbott v pondělí zakázal ve svém státu komukoliv vyžadovat po místních občanech očkování proti covidu-19. Republikánský guvernér prohlásil, že tím reaguje na „šikanu“ administrativy Joea Bidena, který nedávno vyzval všechny americké podniky, aby po svých zaměstnancích požadovali očkování pod hrozbou ztráty zaměstnání. Nejméně několik tisíc lidí od té doby přišlo o místo, napsala agentura Reuters. Bílý dům Abbottův krok zatím nekomentoval.

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.