Google strana 3 z 5

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie ve středu z velké části potvrdil rozhodnutí Evropské komise, že společnost Google zneužívala svůj operační systém Android k potlačení konkurence. Aby zohlednil závažnost a délku jednání v této věci, rozhodl se snížit pokutu na 4,125 miliardy eur (101,4 miliardy korun) z původních rekordních 4,34 miliardy eur. Vyplývá to ze středečního prohlášení soudu.

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Česko chce během unijního předsednictví prosadit celoevropskou dohodu na patnáctiprocentním zdanění velkých nadnárodních firem. ČT to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová celosvětová daň míří hlavně na společnosti typu Google, Facebook nebo Apple. Navrhovat její tuzemskou variantu proto Stanjura nechce.

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu nebo dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách (DSA) a digitálních trzích (DMA), kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace na síti.

Poté, co Rusko 24. února zahájilo brutální invazi na Ukrajinu, oznámilo mnoho nadnárodních společností dobrovolné omezení nebo zastavení podnikání v této zemi. Některé z nich, jako například Nestlé nebo PepsiCo, byly k tomuto rozhodnutí donuceny poté, co čelily nátlaku ze strany zaměstnanců, zákazníků i investorů. Z nového výzkumu ale vyšlo najevo, že většina firem, které toto slíbily, zřejmě činnost v Rusku zcela neomezila.

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Inženýr společnosti Google dostal nucenou dovolenou poté, co oznámil, že firma disponuje umělou inteligencí (AI), které se zřejmě podařilo získat vědomí. Jedná se o systém LaMDA, takzvaný chatbot, tedy program schopný komunikace v reálném čase. Technologický gigant zprávy o nabytí vědomí popřel a konstatoval, že pro tvrzení neexistují důkazy.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Pandemie covidu-19, nedostatek pracovních sil, hnutí Black Lives Matter a další sociální a ekonomické síly přispěly v posledních dvou letech k nárůstu odborových organizací po celých Spojených státech. Naposledy se k nim přidalo páteční vítězství odborářů ve skladu společnosti Amazon v New Yorku. Na první pohled se může zdát, že USA prochází pracovní revolucí, podle některých ekonomů je to ale opravdu pouze zdání.

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody ohledně přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původní dohodu známou jako Privacy Shield („štít EU–⁠USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Transfery dat dosud pokračovaly na základě starších dohod, o jejich souladu s právem však obecně panovaly nejasnosti, napsala agentura AFP.

Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Společnost Google začala bránit ruským médiím financovaným státem, aby získávala prostředky z reklam umisťovaných na jejich webových stránkách, v aplikacích a na platformě YouTube. Rozhodnutí se vztahuje mimo jiné na ruskou televizi RT (Russia Today). K podobnému kroku se po ruské invazi na Ukrajinu v sobotu rozhodla například společnost Meta Platforms, majitel Facebooku. Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk vyslyšel žádost ukrajinské vlády a aktivoval nad územím Ukrajiny satelitní internetovou službu Starlink. Po invazi bylo na mnoha místech země připojení k internetu problematické.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě. Blokace se u různých operátorů může projevit s různě velkým zpožděním. Provozovatelé mají podle sdružení právo se proti kroku bránit soudní cestou. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat. Kabinet v pátek rozhodl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má rozšířit sledování kybernetických zranitelností na další úřady.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Americká společnost Meta Platforms pohrozila, že své služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření, které předložila americké komisi pro cenné papíry.

Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat svých cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.

Nejnovější verze běžně dostupných jazykových překladačů udivují veřejnost i odborníky svou vysokou kvalitou. Jak moc se ještě dají vylepšovat, jak si dovedou poradit s politickou korektností a mohou vůbec někdy dosáhnout úrovně profesionálních překladatelů krásné literatury? Nejen těmito tématy se již přes patnáct let zabývá jazykový expert Martin Popel z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK), jehož překladač v odborné soutěži poráží nejen největší světové firmy, ale také překladatelské agentury.

Žijeme v době informačního přesycení. Je stále těžší rozeznat pravdu od manipulace a lži. Podle zakladatele společnosti Semantic Visions Františka Vrabela za to mohou především sociální sítě v čele s Facebookem. „Pokud se jako společnost nebudeme účinně bránit, budeme zcela vytaženi z našeho reálného světa do světa deepfakes,“ varuje v publicistickém pořadu Bilance Vrabel. Nový díl s podtitulem (Ne)mocná média vysílá ČT1 v pondělí 10. ledna ve 21:55.

Francie uložila společnostem Google a Facebook Ireland vysoké pokuty za to, že uživatelům zkomplikovaly odmítnutí souborů cookie, které sledují chování na internetu. Google má zaplatit 150 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,7 miliardy korun) a Facebook Ireland 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun).

Čína v nejbližších letech předstihne Spojené státy americké v souboji o nadvládu nad klíčovými technologiemi 21. století. V některých z nich už USA možná závod prohrály, tvrdí rozsáhlá zpráva Harvardovy univerzity.