Google strana 3 z 5

Umělé inteligence se vlamují do stále více oborů, včetně role sexuálně flirtujících diskuzních programů. Jeden z těch nejoblíbenějších teď zřejmě překročil hranice;  italský regulátor zakázal činnost vztahové aplikaci Replika.

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli technologii, která dokáže pomocí rozboru textu určit jeho autora, jeho psychické rozpoložení či sociální prostředí. Při svém výzkumu analyzovali frekvenci slov v textech spisovatelů, politiků i vrahů a získané poznatky využili při tvorbě postupu pro profilování osob. Technologii lze využít v přizpůsobení internetového obsahu konkrétnímu uživateli, reklamě, personalistice, psychologii, kriminalistice i v oblasti bezpečnosti státu. Novinku už eviduje patentový úřad Spojených států.

Americká technologická firma Alphabet se chystá propustit zhruba 12 tisíc lidí, tedy více než šest procent své pracovní síly. Majitel Googlu to oznámil v interním sdělení zaměstnancům, píše v exkluzivní zprávě agentura Reuters. V posledních týdnech masivně ruší pracovní místa celá řada technologických gigantů včetně Microsoftu.

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Americká internetová společnost Google se dohodla, že zaplatí 391,5 milionu dolarů (přes devět miliard korun), aby urovnala obvinění ze strany 40 členských států USA, že používala nezákonné praktiky při sledování polohy uživatelů. Informoval o tom v pondělí úřad generálního prokurátora státu Michigan.

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie ve středu z velké části potvrdil rozhodnutí Evropské komise, že společnost Google zneužívala svůj operační systém Android k potlačení konkurence. Aby zohlednil závažnost a délku jednání v této věci, rozhodl se snížit pokutu na 4,125 miliardy eur (101,4 miliardy korun) z původních rekordních 4,34 miliardy eur. Vyplývá to ze středečního prohlášení soudu.

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Česko chce během unijního předsednictví prosadit celoevropskou dohodu na patnáctiprocentním zdanění velkých nadnárodních firem. ČT to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová celosvětová daň míří hlavně na společnosti typu Google, Facebook nebo Apple. Navrhovat její tuzemskou variantu proto Stanjura nechce.

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu nebo dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách (DSA) a digitálních trzích (DMA), kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace na síti.

Poté, co Rusko 24. února zahájilo brutální invazi na Ukrajinu, oznámilo mnoho nadnárodních společností dobrovolné omezení nebo zastavení podnikání v této zemi. Některé z nich, jako například Nestlé nebo PepsiCo, byly k tomuto rozhodnutí donuceny poté, co čelily nátlaku ze strany zaměstnanců, zákazníků i investorů. Z nového výzkumu ale vyšlo najevo, že většina firem, které toto slíbily, zřejmě činnost v Rusku zcela neomezila.

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Inženýr společnosti Google dostal nucenou dovolenou poté, co oznámil, že firma disponuje umělou inteligencí (AI), které se zřejmě podařilo získat vědomí. Jedná se o systém LaMDA, takzvaný chatbot, tedy program schopný komunikace v reálném čase. Technologický gigant zprávy o nabytí vědomí popřel a konstatoval, že pro tvrzení neexistují důkazy.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Pandemie covidu-19, nedostatek pracovních sil, hnutí Black Lives Matter a další sociální a ekonomické síly přispěly v posledních dvou letech k nárůstu odborových organizací po celých Spojených státech. Naposledy se k nim přidalo páteční vítězství odborářů ve skladu společnosti Amazon v New Yorku. Na první pohled se může zdát, že USA prochází pracovní revolucí, podle některých ekonomů je to ale opravdu pouze zdání.

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody ohledně přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původní dohodu známou jako Privacy Shield („štít EU–⁠USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Transfery dat dosud pokračovaly na základě starších dohod, o jejich souladu s právem však obecně panovaly nejasnosti, napsala agentura AFP.

Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Společnost Google začala bránit ruským médiím financovaným státem, aby získávala prostředky z reklam umisťovaných na jejich webových stránkách, v aplikacích a na platformě YouTube. Rozhodnutí se vztahuje mimo jiné na ruskou televizi RT (Russia Today). K podobnému kroku se po ruské invazi na Ukrajinu v sobotu rozhodla například společnost Meta Platforms, majitel Facebooku. Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk vyslyšel žádost ukrajinské vlády a aktivoval nad územím Ukrajiny satelitní internetovou službu Starlink. Po invazi bylo na mnoha místech země připojení k internetu problematické.