Kmotr umělé inteligence končí v Google, „aby mohl mluvit o hrozbách“

Průkopník v oblasti umělé inteligence (AI) Geoffrey Hinton opustil internetovou společnost Google, aby mohl bez omezení hovořit o rizicích spojených s touto technologií. Hinton, který bývá označován za „kmotra umělé inteligence“, působil v Googlu více než deset let.

„Odešel jsem, abych mohl mluvit o hrozbách AI, aniž bych se musel zabývat tím, jak se to dotkne Googlu,“ napsal pětasedmdesátiletý Hinton na svém twitterovém účtu. Zároveň odmítl myšlenku, že hodlá firmu nyní kritizovat. „Google postupuje velmi zodpovědně,“ dodal.

V rozhovoru s The New York Times Hinton prohlásil, že ho znepokojuje schopnost umělé inteligence vytvářet přesvědčivě působící falešné obrázky a texty. Obává se, že takové obrázky a texty zaplaví internet a lidé už nebudou „schopni poznat, co je pravda“. „Je těžké si představit, jak zabránit špatným lidem, aby to používali ke špatným věcem,“ upozornil.

V minulosti podle Hintona jen málokdo věřil, že by se mohla umělá inteligence stát chytřejší než člověk. „Já jsem se domníval, že je to ještě daleko. Myslel jsem, že to bude trvat 30 až 50 let, nebo dokonce ještě déle. Teď už si to nemyslím,“ poznamenal Hinton.

Částečná lítost

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná společností Microsoft. Hintonův výzkum v oblasti neurálních sítí a strojového učení podle BBC otevřel cestu současným systémům, jako je právě ChatGPT. V roce 2019 Hinton obdržel Turingovu cenu, která je v oboru informatiky obdobou Nobelovy ceny.

Hinton v rozhovoru s listem The New York Times uvedl, že nyní své celoživotní práce zčásti lituje. „Utěšuji se obvyklou omluvou: kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný,“ dodal. V rozhovoru s BBC Hinton také připustil, že vliv na jeho rozhodnutí odejít z Googlu měl i jeho věk. „Je mi 75 let, takže je čas jít do důchodu,“ prohlásil.

V březnu stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje AI vyzvaly k nejméně půlročnímu pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.

Vývojáři by podle výzvy měli tuto pauzu využít ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví. Hinton tuto výzvu nepodepsal, v rozhovoru s NYT ale vyzval ke spolupráci s cílem zajistit kontrolu nad umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 2 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...