Kmotr umělé inteligence končí v Google, „aby mohl mluvit o hrozbách“

Průkopník v oblasti umělé inteligence (AI) Geoffrey Hinton opustil internetovou společnost Google, aby mohl bez omezení hovořit o rizicích spojených s touto technologií. Hinton, který bývá označován za „kmotra umělé inteligence“, působil v Googlu více než deset let.

„Odešel jsem, abych mohl mluvit o hrozbách AI, aniž bych se musel zabývat tím, jak se to dotkne Googlu,“ napsal pětasedmdesátiletý Hinton na svém twitterovém účtu. Zároveň odmítl myšlenku, že hodlá firmu nyní kritizovat. „Google postupuje velmi zodpovědně,“ dodal.

V rozhovoru s The New York Times Hinton prohlásil, že ho znepokojuje schopnost umělé inteligence vytvářet přesvědčivě působící falešné obrázky a texty. Obává se, že takové obrázky a texty zaplaví internet a lidé už nebudou „schopni poznat, co je pravda“. „Je těžké si představit, jak zabránit špatným lidem, aby to používali ke špatným věcem,“ upozornil.

V minulosti podle Hintona jen málokdo věřil, že by se mohla umělá inteligence stát chytřejší než člověk. „Já jsem se domníval, že je to ještě daleko. Myslel jsem, že to bude trvat 30 až 50 let, nebo dokonce ještě déle. Teď už si to nemyslím,“ poznamenal Hinton.

Částečná lítost

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná společností Microsoft. Hintonův výzkum v oblasti neurálních sítí a strojového učení podle BBC otevřel cestu současným systémům, jako je právě ChatGPT. V roce 2019 Hinton obdržel Turingovu cenu, která je v oboru informatiky obdobou Nobelovy ceny.

Hinton v rozhovoru s listem The New York Times uvedl, že nyní své celoživotní práce zčásti lituje. „Utěšuji se obvyklou omluvou: kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný,“ dodal. V rozhovoru s BBC Hinton také připustil, že vliv na jeho rozhodnutí odejít z Googlu měl i jeho věk. „Je mi 75 let, takže je čas jít do důchodu,“ prohlásil.

V březnu stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje AI vyzvaly k nejméně půlročnímu pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.

Vývojáři by podle výzvy měli tuto pauzu využít ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví. Hinton tuto výzvu nepodepsal, v rozhovoru s NYT ale vyzval ke spolupráci s cílem zajistit kontrolu nad umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 49 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...