Evropská investiční banka strana 2 z 3

Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Evropská investiční banka (EIB) poskytne energetické společnosti ČEZ úvěr 790 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy korun) na modernizaci a rozšíření její distribuční sítě a připojování nových obnovitelných zdrojů energie. Podle ČEZu jde o dosud nejvyšší půjčku od EIB pro subjekt z České republiky.

Pražské Masarykovo nádraží by mohlo na rok osiřet. Uvažuje o tom Správa železnic, která mění svůj přístup k velkým stavbám. Místo mnohaletých postupných oprav za provozu, které pravidelně provázejí zpoždění a různé mimořádné události, chce častěji opravovaná místa zcela uzavírat a rekonstruovat rychleji. Prvním takovým případem byla komplexní oprava koridoru u Blanska, kvůli kterému jezdí vlaky z Prahy do Brna celý rok výhradně po pomalejší trati přes Havlíčkův Brod.

Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které ve čtvrtek podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by Česko mohlo čerpat v příštím roce, informoval po podpisu Kupka.

Vláda schválila novelu energetického zákona. Ta dává státu možnost nastavit maximální výši výkupní ceny energií. Navrhla také zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou většinou formálně platné, ale již nepoužívané.

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.

Státní rozpočet zřejmě nebude v příštích letech stačit na plánované dopravní investice, ČT to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Resort tak hledá další zdroje peněz, plánuje využít například i Národní rozvojový fond, který dosud nic nefinancoval. Původně do něj měly přispívat banky. Jenže těm chce teď kabinet Petra Fialy (ODS) vyměřit mimořádnou daň kvůli vysokým ziskům.

V Praze začal 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem je ohrožení demokracie a reakce na něj. Konferenci zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Ten na úvod řekl, že útok Ruska na Ukrajinu představuje podobnou změnu a šok pro západní svět, jako byl útok al-Káidy 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Po Fialovi se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí Fora 2000 bude také konference na vysoké úrovni k Ukrajině, která naváže na neformální jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.

Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 242 miliard korun na 2,7 bilionu korun, vyplývá z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 257 tisíc korun.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Zastupitelé Prahy jednali přes 20 hodin, celou noc do pátečních pěti ráno. Jednání protáhly body, které se týkaly aktuální kauzy kolem hospodaření dopravního podniku, kvůli které rezignoval obviněný primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Zastupitelé mimo jiné rozhodli, že hloubkový a forenzní audit v pražském dopravním podniku (DPP) nebude mít na starosti sám podnik, ale přímo pražský magistrát. Vypracování auditu sice již zadalo představenstvo DPP, zadání se ale zruší a věc převezme město, které zároveň provede audity i v dalších firmách. Důvodem je právě středeční obvinění Hlubučka a dalších lidí z vedení podniku. K tématu bude mluvit v pátečním Interview ČT24 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, který je předsedou dozorčí rady DPP.

Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil stavbu první části linky D metra v úseku Pankrác – Nové Dvory o pěti stanicích, pro který na začátku března získal pravomocné stavební povolení. Navázat mají stavby úseků Pankrác – Náměstí Míru a Nové Dvory – Depo Písnice a celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice zvaná I.D o deseti stanicích a délce 10,6 kilometru za 97,79 miliardy korun by se měla otevřít najednou v roce 2029.

Kdo bude mít pozitivní PCR test na koronavirus, čeká ho sice pětidenní izolace, ale zároveň se nebude muset po tomto 30 dní znovu testovat ani mu nebude hrozit karanténa. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda kývla i na zkrácení platnosti očkovacích certifikátů lidem bez posilovací dávky na devět měsíců. Prošlo i rozšíření testování ve školách na studenty vyšších odborných škol. Stejně jako na základních a středních školách se budou testovat jednou týdně. Jeden test týdně nově postačí i zaměstnancům VOŠ, kteří se dosud testovali dvakrát za týden.

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude po třináctileté pauze opět investovat v České republice. Na středečním zasedání o tom rozhodla správní rada banky, která tak vyhověla žádosti české vlády. Banka se znovu zapojí do investičních projektů, aby pomohla zmírnit dopady pandemie na ekonomiku. Zaměří se přitom na soukromý sektor.

Rumunský parlament ve středu schválil novou vládu, kterou po volbách vytvořila koalice středopravicových stran. V čele kabinetu dostal důvěru obou komor zákonodárného sboru dosavadní ministr financí Florin Citsu, který společně s ministry záhy po hlasování složil přísahu.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu zemím a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

Státní dluh loni stoupl o 18,2 miliardy korun na 1,640 bilionu korun. Za mírným nárůstem státního dluhu v roce 2019 stojí zejména emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 153 500 korun.

Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních palivech získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy, oznámil výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který veřejnosti představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.