Evropská investiční banka strana 2 z 2

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Zastupitelé Prahy jednali přes 20 hodin, celou noc do pátečních pěti ráno. Jednání protáhly body, které se týkaly aktuální kauzy kolem hospodaření dopravního podniku, kvůli které rezignoval obviněný primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Zastupitelé mimo jiné rozhodli, že hloubkový a forenzní audit v pražském dopravním podniku (DPP) nebude mít na starosti sám podnik, ale přímo pražský magistrát. Vypracování auditu sice již zadalo představenstvo DPP, zadání se ale zruší a věc převezme město, které zároveň provede audity i v dalších firmách. Důvodem je právě středeční obvinění Hlubučka a dalších lidí z vedení podniku. K tématu bude mluvit v pátečním Interview ČT24 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, který je předsedou dozorčí rady DPP.

Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil stavbu první části linky D metra v úseku Pankrác – Nové Dvory o pěti stanicích, pro který na začátku března získal pravomocné stavební povolení. Navázat mají stavby úseků Pankrác – Náměstí Míru a Nové Dvory – Depo Písnice a celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice zvaná I.D o deseti stanicích a délce 10,6 kilometru za 97,79 miliardy korun by se měla otevřít najednou v roce 2029.

Kdo bude mít pozitivní PCR test na koronavirus, čeká ho sice pětidenní izolace, ale zároveň se nebude muset po tomto 30 dní znovu testovat ani mu nebude hrozit karanténa. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda kývla i na zkrácení platnosti očkovacích certifikátů lidem bez posilovací dávky na devět měsíců. Prošlo i rozšíření testování ve školách na studenty vyšších odborných škol. Stejně jako na základních a středních školách se budou testovat jednou týdně. Jeden test týdně nově postačí i zaměstnancům VOŠ, kteří se dosud testovali dvakrát za týden.

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude po třináctileté pauze opět investovat v České republice. Na středečním zasedání o tom rozhodla správní rada banky, která tak vyhověla žádosti české vlády. Banka se znovu zapojí do investičních projektů, aby pomohla zmírnit dopady pandemie na ekonomiku. Zaměří se přitom na soukromý sektor.

Rumunský parlament ve středu schválil novou vládu, kterou po volbách vytvořila koalice středopravicových stran. V čele kabinetu dostal důvěru obou komor zákonodárného sboru dosavadní ministr financí Florin Citsu, který společně s ministry záhy po hlasování složil přísahu.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu zemím a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

Státní dluh loni stoupl o 18,2 miliardy korun na 1,640 bilionu korun. Za mírným nárůstem státního dluhu v roce 2019 stojí zejména emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 153 500 korun.

Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních palivech získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy, oznámil výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který veřejnosti představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.

Stát dá v příštím roce na dopravní stavby 87 miliard korun, což je o pět miliard víc, než původně plánoval. O další peníze od státu už ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), který v pátek bilancoval více než sto dní ve funkci, žádat nebude. Také ohlásil, že stát chce do pěti let zahájit výstavbu většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Nyní je rozestavěno 191 kilometrů nových dálnic, připraveno dalších 33. Loni byly v Česku zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic.

Před 65 lety skupina vědců z Bellových laboratoří představila světu vůbec první křemíkový fotovoltaický článek, který dokázal pohánět elektřinou malé zařízení. Technologie, která se na začátku uplatňovala například v kosmonautice nebo na místech, kam nevedly elektrárenské sítě, se dnes běžně používá na střechách rodinných domů i na velkých solárních projektech.

Ve věku 98 let zemřel lucemburský velkovévoda Jean. V čele této západoevropské země stál od roku 1964 do své abdikace v roce 2000. Proslul hlavně svou diskrétností a skromností, kolem jeho rodiny se nikdy nevyskytl sebemenší skandál. Za jeho vlády se také velkovévodství stalo mezinárodním finančním centrem. O jeho smrti informoval Jeanův nejstarší syn a zároveň jeho nástupce Henri.

Ještě letos se v Praze poprvé „kopne“ do země a začne výstavba metra D. Zatím půjde jen o geologický průzkum za miliardu korun, jeho součástí ale bude vybudování podzemních chodeb a šachet, které se následně stanou součástí tubusu metra. Na stavbu nové linky by měly stát nebo Evropská unie přispět alespoň 60 procenty z celkové ceny, řekl v pořadu Interview ČT24 pražský radní pro dopravu a náměstek primátora Adam Scheinherr (nestr. za Praha sobě).

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni poskytla 1,16 miliardy eur (29,5 miliardy korun) formou nových úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Předloni poskytla skupina EIB v Česku takto 619 milionů eur (15,7 miliardy korun).