Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce.
Státní dluh by měl v roce 2023 překonat tři biliony
Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem stálo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku České republiky.
Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, Sněmovna jej ale v únoru na návrh ministerstva zvýšila na 500 miliard korun. Důvodem bylo mimo jiné zohlednění daňových změn, které začaly platit od letoška, a původní návrh s nimi nepočítal. Příští rok nebude podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.
Ministerstvo dále uvedlo, že letošní celkové výdaje na obsluhu státního dluhu naplánovalo na 52,9 miliardy korun. Výdaje přitom z 99,3 procenta zahrnují úrokové výdaje a zbytek tvoří poplatky. „Výdaje na obsluhu státního dluhu v rámci kapitoly Státní dluh, tedy výdajů na dluhovou službu, se budou v letech 2021 až 2023 odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnově-politické situace, hospodaření státního rozpočtu a případného zapojování disponibilních peněžních prostředků klientů státní pokladny do krytí potřeby financování,“ uvádí dokument.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky.
Problém není výše dluhu, ale jeho výrazný růst, míní analytici
Podle některých analytiků není v mezinárodním kontextu problémem samotná výše státního dluhu. Ten totiž roste kvůli dopadům pandemie u většiny vyspělých zemí. „Stejně tak nelze nic namítat proti hlubokým schodkům veřejných financí v letech 2020 a 2021, jelikož stabilizace ekonomiky v období mimořádných událostí je jedním z hlavních úkolů fiskální politiky jako takové,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Komplikací ale může být výrazný nárůst dluhu v relativně krátkém čase. To by podle expertů mohlo vést k nedůvěře finančních trhů a následně i k dražšímu financování dluhu. „Ratingové agentury jsou sice momentálně k Česku shovívavé s vědomím, že má dobrou startovní pozici a mezi srovnatelnými zeměmi se jeho krizové deficity nijak nevymykají, ovšem očekávají od české vlády věrohodný plán na konsolidaci rozpočtů v nejbližších letech. O ničem podobném ovšem z oficiálních zdrojů není slyšet,“ dodal Hradil.
Také podle zemského ředitele společnosti 4fin Vratislava Jůzy není problémem ani tak absolutní výše dluhu, ale bezprecedentní rychlost růstu dluhu vůči HDP.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že státní dluh v Česku i jinde ve vyspělém světě roste dlouhodobě. „Je to v důsledku koronaviru a mnohdy i v důsledku čirého populismu. V tomto není Česko výjimkou,“ řekl. Dodal, že zřejmě větší dopad na rychlý nárůst dluhu budou mít opatření jako rušení zdanění superhrubé mzdy, rušení daně z nabytí nemovitosti, rušení EET a obrovské navýšení plateb za státní pojištěnce. „Toto všechno jsou kroky, které jsou velmi pravděpodobně nevratné a pro novou vládu budou politicky velmi obtížné,“ uvedl.