Eva Zamrazilová strana 3 z 4

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 125,2 miliardy korun z únorových 86,1 miliardy. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší březnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci března vykázal rozpočet schodek 44,7 miliardy korun.

Koronavirová situace v Česku znovu eskaluje, pomoci ji zkrotit mají přísnější opatření. Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v Interview ČT24 upozornila, že pokud by mělo dojít na uzavření provozu velkých firem, mohlo by to Česko velmi poškodit. Podle ní by stát mělo vyjít levněji přispívat na testování zaměstnanců ve velkých společnostech.

Prezident Miloš Zeman podepsal zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun, informoval Hrad. Důvodem změny je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. Veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Senát chce se zavedením paušální daně pro živnostníky zvýšit daňové příjmy krajů a obcí. Měly by získat víc ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek změnu podpořila a slíbila její přijetí doporučit také sněmovně, která by tak měla senátní verzi stvrdit. Senát také vládu vyzval k přijmutí potřebných kroků k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů.

První dopady podzimního uzavírání obchodů a služeb se už začínají projevovat, některé podniky hlásí, že budou muset propouštět. Jiní to zatím zvažují. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je v ohrožení až dvě stě tisíc pracovních míst.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.

Deficit státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun, ne činit 320 miliard, které navrhuje ministerstvo financí. Uvedla to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnila společně s ekonomem a poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem (TOP 09).

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí. Hospodaření státu a plánovanému deficitu se věnovala Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v pondělí nenašli shodu na pravidlech kurzarbeitu. Mimořádné jednání skončilo bez výsledku, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že se dál bude hledat kompromis. Odbory proto navrhují prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních půl bilionu korun. K rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuvažuje o snížení DPH na potraviny, řekla to v Otázkách Václava Moravce. Vládě to navrhuje Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle Schillerové by to nevedlo ke snížení cen potravin v obchodech, ale desítky miliard korun by si prý nechaly obchodní řetězce na maržích. Ministryně také odmítla poskytnutí státní záruky letecké společnosti Smartwings, do které patří i ČSA.

Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru aktuálně činí zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu k 10. červnu, o kterém na setkání organizovaném Lidovými novinami informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

Vláda chce rekordní deficit státního rozpočtu ve výši pět set miliard korun, ovšem podporu pro zvýšení schodku stále nemá. Jak se shodli hosté středečního pořadu Události, komentáře, předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpora ekonomiky je určitě potřeba, ale vláda musí odkrýt karty v tom, kam přesně peníze půjdou. V takovém případě se pak podle nich najde přijatelný kompromis.

Schodek státního rozpočtu letos bude 300 miliard korun, schválila sněmovna. Poslanci kývli také na to, aby živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli koronaviru dostávali jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon nyní posoudí Senát. Poslanci také přehlasovali senátní veto o rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Živnostníci a podnikatelé postiženi opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu – prodloužení programu Pětadvacítka v pondělí schválila vláda. Kabinet rovněž schválil návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Vláda také schválila kvůli dopadům pandemie další zvýšení letošního schodku rozpočtu na 300 miliard korun a schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, která by měla vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. Všechny čtyři návrhy ještě musí projednat parlament a podepsat prezident republiky.

V příštím roce by se mohla změnit daň z nemovitostí, obce tak budou moci zvedat více místní koeficient v lokalitách, kde jsou například továrny nebo jiné průmyslové celky, uvedla v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změny plánuje brzy předložit do připomínkového řízení. Neplánuje měnit v příštím roce daň z přidané hodnoty, ale měl by se podle ní zavést stravenkový paušál. Mohlo by se také prodloužit zkušební období, kdy lidé platí daň z příjmu při prodeji nemovitostí.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu neprovede a ani nenavrhne zvýšení věku odchodu do důchodu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek za to kabinet kritizovali s tím, že současná situace není dlouhodobě udržitelná, víme to desetiletí a každá vláda zatím řešení jen odkládala.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.