Eva Zamrazilová strana 2 z 4

Vláda schválila novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Deficit je tak o 50 miliard korun vyšší, než sněmovna schválila v březnu, navrhl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Navýší se například letošní rozpočet ministerstva vnitra kvůli nákupu automobilů pro policisty a techniky pro hasiče či ministerstva dopravy na výkup pozemků pro Pražský okruh. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu, dá se tak předpokládat, že projde.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Česko se potýká s dluhy – stát i jeho občané. Zadlužení sice není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi dramaticky vysoké, ale přesto je to problém. Stát se v současnosti potýká s tím, že jeho dluh rychle roste, lidé zase často s dědictvím období, kdy z drobné pohledávky mohly vzniknout desetitisícové exekuce. O dluzích, jejich historii a změnách jejich vnímání hovořili ekonomové, sociologové i studenti ve Fokusu Václava Moravce.

Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla. Podle analytiků data také ukazují výrazné oživení po pandemii, které ale zastaví ve zbytku roku dopady války na Ukrajině v podobě vysoké inflace i problémů s dodávkami v průmyslu.

Vláda letos téměř jistě nedodrží plánovaný schodek rozpočtu ve výši 280 miliard korun, řekla České televizi šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Deficit podle ní i kvůli válce na Ukrajině vzroste o desítky miliard. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) navíc v reakci na vysokou inflaci schválil snížení spotřební daně z paliv, zrušení silniční daně nebo růst životního a existenčního minima.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hnutí ANO zůstalo v čele volebního modelu agentury Kantar CZ i v březnu, zvýšilo přitom náskok před ODS na druhém místě. Oba subjekty přitom dosáhly v novém modelu vyššího zisku než před měsícem. Pod pětiprocentní hranicí by v březnu zůstala z nynějších sněmovních stran KDU-ČSL. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je zásadním krokem pro pomoc skupinám obyvatel ohroženým zvyšující se cenou energií zjednodušení složité administrativy. Uvedla to v pořadu Události, komentáře. Souhlasí s ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který zmínil, že se zjednodušením procesů žádostí o příspěvky bude zabývat vláda. Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle v diskuzi varoval, že kvůli nárůstu cen může do složité situace spadnout až milion českých domácností.

Konflikt na Ukrajině se dotkne i českého státního rozpočtu. Sněmovna ho sice zřejmě tento týden schválí, ale během pár měsíců bude potřeba jeho novela, shodují se někteří koaliční ministři. Kvůli válce a uprchlíkům totiž čekají stát mimořádné miliardové výdaje, s nimiž současný návrh nepočítá.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací Otázek Václava Moravce kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému šéfovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi končí v polovině roku jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Kabinet počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, avizoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požaduje vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Například penze bude nutné valorizovat už v červnu, upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hosté Otázek Václava Moravce se zabývali také situací na pracovním trhu, inflací nebo růstem platů.

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.

Podle čtvrtletního stanoviska Národní rozpočtové rady (NRR) nebudou ke konsolidaci veřejných financí stačit jen opatření na straně výdajů. Bude nutné také navýšit příjmy, tedy daně. Rada zároveň pozitivně hodnotí plány vznikající vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá se snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová v Interview ČT24 řekla, že pokládá zvyšování platů státních zaměstnanců za nerozumný krok. Zdůvodnila to tím, že lidem už pomohlo zrušení superhrubé mzdy. K vládnímu schválení návrhu státního rozpočtu s deficitem 376,6 miliardy korun uvedla, že spokojena není. Takový schodek by pochopila v covidovém roce, nikoli teď, kdy se ekonomika vzpamatovává.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru a byla během loňského roku rozvolněna dvěma novelami zákona. Ty uvolnily přípustné limity strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, a oddálily návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň, uvedla ve zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 Národní rozpočtová rada.  Podle ministerstva financí bylo rozvolnění nezbytné.

Stát letos dostává méně peněz z výdělků lidí. Inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo oproti loňsku o víc než čtvrtinu. Projevilo se zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení odvodů, navíc vzrostla i sleva na poplatníka.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Česko by mohlo při současném vývoji zadlužení dosáhnout takzvané dluhové brzdy už za tři roky. Podle loňské prognózy se přitom mělo přiblížit úrovni zadlužení 55 procent HDP až v roce 2043.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.