Spuštění kurzarbeitu by nemělo záviset na rozhodnutí vlády, domnívá se Zamrazilová

Nahrávám video

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Zamrazilová se domnívá, že česká vláda měla převzít vzor kurzarbeitu bez větších změn z Německa, kde se využívá přes sto let. Místo toho se jím jen inspirovala, a vzniká jiný zákon. 

Podle dosavadních informací se předpokládá, že by se kurzarbeit nedal zavést automaticky při vysoké nezaměstnanosti či jiných hospodářských potížích. Spustit by ho mohla jen vláda. Podle poslední zveřejněné verze chystané novely by k tomu kabinet mohl přikročit, když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Druhým důvodem měl být růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě, kdy by lidí bez práce bylo aspoň 385 tisíc. 

„Chceme, aby se lidé mohli vzdělávat na návrh úřadu práce a aby měli alespoň 70 procent (od státu),“ uvedla ve středu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Oponenti uvnitř vlády podle ní mluví o rozpětí mezi 60 až 75 procenty náhrady čistého výdělku.

Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Ekonomka v pořadu uvedla, že automatické spuštění by mělo být vázáno na propad zakázek, ne na razantní nástup nezaměstnanosti. „Měl by být (kurzarbeit) prevencí před ní, ne spouštěn až při jejím nárůstu,“ domnívá se.

Dosavadní zvažované kritérium – růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě – jí navíc připadá nesmyslně vysoké. O automatickém spuštění by měly rozhodovat data z úřadů práce o počtu nezaměstnaných a vývoj počtu zakázek, který sleduje Český statistický úřad, domnívá se Zamrazilová. 

Mechanismus lze příští roky upravovat

Příslušný zákon by měl podle ní platit od listopadu, ale připraven by měl být již dříve, aby zaměstnanci věděli, co mohou očekávat. Předsedkyně NRR dodala, že je přece možné v něm udělat případné změny příští rok, kdy se ukáže, jestli byl nastaven mechanismus moc nízko nebo moc vysoko. Z hlediska lidské psychiky si myslí, že je lepší začít s přísnějším nastavením, a to pak případně novelizacemi uvolňovat, než obráceně, tedy být štedřejší a pak odebírat. 

Důležité také je, jak by kurzarbeit zatěžoval státní rozpočet. Pokud by to byly čtyři miliardy měsíčně, jak zmiňuje navržená maximalistická varianta, tak jí to přijde příliš.  

Smysl zákona vidí v tom, že je výhodný pro odvětví, které má sice perspektivu, ale je dočasně oslabeno. Zákon tedy nezavádí „trvalou strukturální změnu v ekonomice.“

Zaměstnancům by kurzarbeit umožnil neztratit práci, pracovní návyky a kvalifikaci. Výhoda pro zaměstnavatele by spočívala v tom, že po odeznění přechodné nepříznivé situace by nemusel nikoho shánět na trhu práce a zaškolovat nové pracovníky. Zákon tak zavádí dočasné opatření.

Rouškovné nemá ekonomické opodstatnění

V další části pořadu se mluvilo o „rouškovném,“ tedy jednorázovém příspěvku pro důchodce ve výši pěti tisíc korun. Ten chce vláda prosadit v parlamentu tak, aby byl vyplacen ještě letos do Vánoc. Vládní koalice ANO a ČSSD to zdůvodňuje vyšším růstem spotřebitelských výdajů důchodců oproti ostatním skupinám obyvatel, stresem z koronovirové pandemie či mezigenerační solidaritou.

Zamrazilová se domnívá, že pro jeho vyplacení není ekonomické opodstatnění. Vyšší růst cen pokryla loňská valorizace v průměru o sedm procent, uvedla. Navíc se domnívá, že inflační vrchol má ekonomika již za sebou. A dodala, že „existují-li důvodné obavy ohledně životní úrovně seniorů, pojďme se bavit o valorizačním vzorci“.

Ekonomka nesouhlasí také s argumentem o mezigenerační solidaritě. Uvedla, že lidé narození v 80. a 90. letech (a zřejmě i mileniálové) budou žít v prostředí, kdy na jednoho seniora budou podle demografické projekce vydělávat pouze dva lidé (dnes je poměr 1 : 3). „Budou pod finančním tlakem. Jednak proto, aby živili nás seniory, ale potom nebude dostatek  pracovníků, aby oni měli takovou úroveň důchodů, jaká je dnes.“

Z pohledu mezigenerační solidarity proto Zamrazilová téma nahlíží opačně. Připomněla i to, že minulé generace Čechům odkázaly relativně nízkou úroveň zadlužení, a tak by současníci měli nést tento étos a odkázat veřejné finance následujícím generacím také ve slušném stavu.

Podle ní je potřeba – v případě neprosaditelnosti jiné důchodové reformy – soustředit se na průběžný způsob financování (důchodů) a učinit ho udržitelným. Domnívá se také, že stát bude muset v budoucnu přistoupit – při hledání dodatečných zdrojů pro financování důchodů – například ke zdanění aktiv, majetku, firem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
před 1 hhodinou

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
před 11 hhodinami

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
včera v 07:00‌‌

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
7. 11. 2026‌‌

Češi mění plány na vánoční dovolenou. Výrazně vzrostl zájem o Hanoj

Zájem Čechů o exotické dovolené přes Vánoce a Nový rok zůstává vysoký, mění se ale výběr destinací. Zatímco Blízký východ kvůli konfliktu ztrácí klienty, roste zájem o Vietnam, Thajsko nebo Zanzibar. Prodej letenek do Hanoje meziročně vzrostl o 47 procent.
7. 11. 2026‌‌

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
6. 11. 2026Aktualizováno6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.