Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci dubna na 192 miliard korun z březnových 125,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku Česka. Na konci loňského dubna byl schodek 93,8 miliardy korun.
Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o 26,2 miliardy na 441,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 21,7 miliardy na 374,6 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 72,1 miliardy na 633,8 miliardy korun.
MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s koronavirem šlo od loňského března do konce letošního dubna 313,1 miliardy korun. Přímá opatření např. v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 202,3 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 26,9 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 83,9 miliardy korun. Za letošní leden až duben MF celkovou pomoc vyčíslilo na 95,1 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo ke konci dubna meziročně o zhruba dvě miliardy na 88,2 miliardy korun. „Čistě za měsíc duben bylo inkaso na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 10,5 miliardy korun,“ upozornilo MF.
Hlavními příčinami jsou podle úřadu mimořádný propad inkasa v dubnu 2020 v důsledku propuknutí pandemie, vyšší počet pracovních dní v roce 2021 a také faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021.
Výběr daně z příjmu fyzických osob meziročně klesl o 13,9 miliardy korun na 25,5 miliardy korun. Důvodem je podle MF především vliv daňových změn účinných od letoška, tedy například snížení zdanění a zvýšení slevy na poplatníka.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila na to, že dosavadní data zatím neukazují, že by se snížení daně z příjmů fyzických osob promítlo do růstu spotřeby. „Výběr DPH i spotřebních daní naopak zaostává za plánem. Zrušení zdaňování superhrubé mzdy se tak z pohledu veřejných financí opět ukazuje jako zásadní chyba,“ uvedla.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích vydal stát ke konci dubna 595 miliard korun, meziročně o 73,2 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 1,1 miliardy na 38,8 miliardy korun. „Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku,“ uvedlo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 234,8 miliardy korun, meziročně o 11,8 miliardy více. Z toho na důchody šlo 178,7 miliardy korun.
