Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci dubna na 192 miliard korun z březnových 125,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku Česka. Na konci loňského dubna byl schodek 93,8 miliardy korun.
Schodek rozpočtu ke konci dubna stoupl na 192 miliard korun
Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o 26,2 miliardy na 441,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 21,7 miliardy na 374,6 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 72,1 miliardy na 633,8 miliardy korun.
MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s koronavirem šlo od loňského března do konce letošního dubna 313,1 miliardy korun. Přímá opatření např. v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 202,3 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 26,9 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 83,9 miliardy korun. Za letošní leden až duben MF celkovou pomoc vyčíslilo na 95,1 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo ke konci dubna meziročně o zhruba dvě miliardy na 88,2 miliardy korun. „Čistě za měsíc duben bylo inkaso na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 10,5 miliardy korun,“ upozornilo MF.
Hlavními příčinami jsou podle úřadu mimořádný propad inkasa v dubnu 2020 v důsledku propuknutí pandemie, vyšší počet pracovních dní v roce 2021 a také faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021.
Výběr daně z příjmu fyzických osob meziročně klesl o 13,9 miliardy korun na 25,5 miliardy korun. Důvodem je podle MF především vliv daňových změn účinných od letoška, tedy například snížení zdanění a zvýšení slevy na poplatníka.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila na to, že dosavadní data zatím neukazují, že by se snížení daně z příjmů fyzických osob promítlo do růstu spotřeby. „Výběr DPH i spotřebních daní naopak zaostává za plánem. Zrušení zdaňování superhrubé mzdy se tak z pohledu veřejných financí opět ukazuje jako zásadní chyba,“ uvedla.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích vydal stát ke konci dubna 595 miliard korun, meziročně o 73,2 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 1,1 miliardy na 38,8 miliardy korun. „Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku,“ uvedlo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 234,8 miliardy korun, meziročně o 11,8 miliardy více. Z toho na důchody šlo 178,7 miliardy korun.
