Energetická politika

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

Schodek rozpočtu 286 miliard korun chceme udržet, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že se budoucí koalice nechce pouštět do rozpočtového provizoria. S Motoristy i SPD je prý shoda na konsolidaci veřejných financí. Dle Havlíčka je šance, že vláda vznikne v prosinci, ideálně v první polovině tohoto měsíce. Zmínil také, že věří, že předseda hnutí Andrej Babiš do té doby vyřeší svůj střet zájmů.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.