Ekosystém strana 2 z 3

Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se postupně představují soutěžní snímky letošního ročníku. V sobotu byl ve světové premiéře uveden litevsko-francouzsko-belgický snímek Vesper, se kterým do Česka přijel také britský herec Eddie Marsan. Toho mohou lidé znát například z filmů o Sherlocku Holmesovi. Vesper je dílo o světě, kde je nedostatek potravin, ale i nedostatek naděje. Marsan v rozhovoru pro ČT naznačil, že naděje je dnes v mladých lidech.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na Twitteru oznámila, že odloží zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko na září. Původně to mělo být 9. června. O odklad žádali starostové na květnovém setkání s ministryní. Původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku skončí několik dní před volbami.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Glaciologové Andrea Fischerová a Martin Stocker-Waldhuber z Rakouské akademie věd zkoumají přirozené dutiny ledovce Jamtalferner poblíž obce Galtür v Rakousku. Objevily se v něm obří ledové jeskyně, které napomáhají tání rychleji, než se očekávalo. Teplejší vzduch prochází skrze ledovou masu a ta se nakonec zhroutí. Vědci se nyní snaží proces zmapovat a monitorují ledovou masu zevnitř. Průzkum jim může pomoci v pochopení, proč v posledních letech tání ledovců zrychluje. Výzkumníci ale dodávají, že k záchraně ledovce v Alpách je již pozdě a v příštích několika desetiletích zcela zmizí.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Ústřičné farmy na východním pobřeží USA jsou na pokraji bankrotu. Ekologové ale našli způsob, jak je dostat z tísně. Úlovky vykupují a vracejí je do moře. Obnovují tak rozsáhlé útesy, z nichž již zmizelo až 85 procent všech ústřic.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Izrael rozšířil pátrání po lodi, z níž před několika dny nedaleko jeho břehů unikla ropná látka a znečistila pláže od jižního Libanonu až po jih Izraele. Původně byl v podezření řecký ropný tanker Minerva Helen, na nějž Izrael poslal vyšetřovací tým. Ministerstvo ochrany životního prostředí ale oznámilo, že tato loď za ekologickou zkázu odpovědná není.

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), což je organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, chce, aby vědci změnili své chování vůči primátům. Žádají je, aby se vyvarovali společných snímků s nimi, aby na Instagram nedávali fotky, jak se s orangutany drží za ruce ani jak se „přátelí“ se šimpanzi.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Politici i odborníci po celém světě hledají cestu, jak se vypořádat s dopady klimatických změn. V boji proti suchu hraje zachytávání vody v krajině klíčovou roli. Mokřadů, které představují přirozený přechod mezi vodním a suchozemským ekosystémem, ovšem zásadním způsobem ubývá. Obnovit křehkou rovnováhu soužití člověka s přírodou se společnými silami snaží britští vědci a farmáři.

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

Tisíce a tisíce želv se ve Středozemním moři každý rok zapletou do rybářských sítí, zhruba třetina se v nich udusí. Tato zvířata jsou přitom zásadní pro ekosystémy moří. Zlepšit jejich ochranu se snaží vědci zapojení do evropského programu Life Euroturtles. Díky němu funguje i jediné záchranné centrum pro želvy v Řecku.

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

Vlci jsou považováni za nebezpečné šelmy, kolují o nich hrůzostrašné historky. Ve skutečnosti jsou ale na mnoha místech na předních příčkách seznamu ohrožených druhů. Vůbec nejvíc ohroženi jsou vlci rudohnědí a mexičtí. Ochránci proto pracují na speciálních programech odchovu vlčích štěňat i na vzdělávacích programech, které mají šelmy zbavit pověsti krvelačného zvířete a zdůraznit jejich nezastupitelnou úlohu v ekosystému.