Ekosystém strana 2 z 3

Podle nové studie australské národní vědecké agentury CSIRO jsou mikroplasty a nanoplasty v potravinách úplně všude. A mohou díky tomu ovlivňovat jejich bezpečnost v celosvětovém měřítku. Výzkum vyšel v časopise Trends in Analytical Chemistry.

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto ve volných vodách zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, zahájily projekt přeměny rozsáhlých ploch monokultur na pestré lesy druhového i věkového složení. Šetrné a přírodě blízké hospodaření zajistí novou generaci lesa bez nutnosti holosečných těžeb. Nově vytvořené ekosystémy budou stabilnější, budou lépe odolávat škůdcům, větru i sněhu a vysoká zvěř tam nenapáchá tak velké škody. Navíc zadrží víc vody.

Téměř polovině zvířat a zhruba třetině rostlin ve Spojených státech hrozí vyhynutí. Vyplývá to ze zjištění výzkumné skupiny zabývající se ochranou přírody NatureServe, podle které je 41 procent amerických ekosystémů na pokraji kolapsu.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

V kanadském Montrealu začala dvoutýdenní konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15), kde má být přijat nový strategický dokument Globální rámec pro biodiverzitu. Cílem setkání je, aby se země světa dohodly na tom, jak zajistí, aby v roce 2030 bylo na světě víc zvířat, rostlin a ekosystémů než nyní, píše agentura Reuters.

Zoologická zahrada v americkém městě Knoxville je součástí programu, který se pokouší dát naději nejohroženější psovité šelmě světa – vlkovi rudohnědému. Plány kazí farmáři i pytláci.

Počty volně žijících živočichů na planetě se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny a obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i kvůli stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu. Vyplývá to ze zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jejíž autoři v pravidelných intervalech zkoumají vývoj populací více než pěti tisíc druhů obratlovců, zveřejněné ve čtvrtek. Nejcitelněji se počty živočichů snižují v Jižní Americe a Karibiku, od roku 1970 o 94 procent, a ke zvláště ohroženým patří vodní živočichové, jejichž populace se zmenšily o čtyři pětiny.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.

Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se postupně představují soutěžní snímky letošního ročníku. V sobotu byl ve světové premiéře uveden litevsko-francouzsko-belgický snímek Vesper, se kterým do Česka přijel také britský herec Eddie Marsan. Toho mohou lidé znát například z filmů o Sherlocku Holmesovi. Vesper je dílo o světě, kde je nedostatek potravin, ale i nedostatek naděje. Marsan v rozhovoru pro ČT naznačil, že naděje je dnes v mladých lidech.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na Twitteru oznámila, že odloží zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko na září. Původně to mělo být 9. června. O odklad žádali starostové na květnovém setkání s ministryní. Původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku skončí několik dní před volbami.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Glaciologové Andrea Fischerová a Martin Stocker-Waldhuber z Rakouské akademie věd zkoumají přirozené dutiny ledovce Jamtalferner poblíž obce Galtür v Rakousku. Objevily se v něm obří ledové jeskyně, které napomáhají tání rychleji, než se očekávalo. Teplejší vzduch prochází skrze ledovou masu a ta se nakonec zhroutí. Vědci se nyní snaží proces zmapovat a monitorují ledovou masu zevnitř. Průzkum jim může pomoci v pochopení, proč v posledních letech tání ledovců zrychluje. Výzkumníci ale dodávají, že k záchraně ledovce v Alpách je již pozdě a v příštích několika desetiletích zcela zmizí.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Ústřičné farmy na východním pobřeží USA jsou na pokraji bankrotu. Ekologové ale našli způsob, jak je dostat z tísně. Úlovky vykupují a vracejí je do moře. Obnovují tak rozsáhlé útesy, z nichž již zmizelo až 85 procent všech ústřic.