Dělostřelectvo strana 2 z 2

Pro ukrajinské obránce představuje klíčovou zbraň těžké dělostřelectvo. Zejména samohybné houfnice dodané ze Západu, ale i ty sovětské výroby dokážou rychle a účinně udeřit a ihned se skrýt před hrozícím protiúderem. Taktiku, která účinně vyvažuje ruskou přesilu, ale komplikují podzimní deště, které přinášejí záplavu bahna. Na frontové linii natáčel štáb stanice Svobodná Evropa.

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Poblíž Chersonu postupuje ukrajinská armáda i díky úsporné dělostřelecké taktice závisející na přesném zacílení ruských jednotek. Na bojišti poblíž strategického jihoukrajinského města natáčel zpravodaj David Miřejovský se štábem České televize.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažení ukrajinských jednotek z města nahrává dalším krvavým bitvám na Donbasu, pád Lysyčansku totiž Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v neděli prohlásil, že Západ má právo poskytnout Ukrajině k obraně jaderné zbraně. Zdůvodnil to tím, že Rusko porušilo Budapešťské memorandum, jímž Ukrajina získala bezpečnostní záruky výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Podle Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy však v současnosti hrozí riziko použití jaderných zbraní na Ukrajině pouze v extrémních a nepravděpodobných případech. „Prohlášení bývalého polského ministra je ovšem mimořádně zásadní, a pokud by k něčemu takovému došlo, určitě by to Ruská federace nenechala bez reakce,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24.

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.