Dělostřelectvo strana 2 z 3

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Švédsko oznámilo, že se dohodlo s Velkou Británií na prodeji 14 kusů svého dělostřeleckého systému Archer. Londýnu nákup umožní darovat Ukrajině několik desítek starších samohybných houfnic AS90. Osm systémů Archer poputuje ze Švédska také přímo na Ruskem napadenou Ukrajinu, informovala agentura AFP s odvoláním na vládu ve Stockholmu.

Ukrajinskou armádu trápí stav vojenské dělostřelecké techniky z dob Sovětského svazu. Zbraně postupně docházejí, mají vysokou poruchovost a často chybějí náhradní díly. Na opravy musejí vojáci čekat i dlouhé týdny. Ukrajinci věří, že se situace zlepší s dodávkami modernějších zbraní ze Západu.

Ruská armáda přešla před několika lety na takzvaná praporní úkolová uskupení (BTG). Zkušenosti z doby před loňskou obnovenou invazí na Ukrajinu naznačovaly, že si tyto jednotky vedou velmi dobře. Ale nové zprávy z Ukrajiny ukazují, že nyní narazily – a Rusko se je pokouší nahradit jinými útvary.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Pro ukrajinské obránce představuje klíčovou zbraň těžké dělostřelectvo. Zejména samohybné houfnice dodané ze Západu, ale i ty sovětské výroby dokážou rychle a účinně udeřit a ihned se skrýt před hrozícím protiúderem. Taktiku, která účinně vyvažuje ruskou přesilu, ale komplikují podzimní deště, které přinášejí záplavu bahna. Na frontové linii natáčel štáb stanice Svobodná Evropa.

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Poblíž Chersonu postupuje ukrajinská armáda i díky úsporné dělostřelecké taktice závisející na přesném zacílení ruských jednotek. Na bojišti poblíž strategického jihoukrajinského města natáčel zpravodaj David Miřejovský se štábem České televize.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažení ukrajinských jednotek z města nahrává dalším krvavým bitvám na Donbasu, pád Lysyčansku totiž Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v neděli prohlásil, že Západ má právo poskytnout Ukrajině k obraně jaderné zbraně. Zdůvodnil to tím, že Rusko porušilo Budapešťské memorandum, jímž Ukrajina získala bezpečnostní záruky výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Podle Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy však v současnosti hrozí riziko použití jaderných zbraní na Ukrajině pouze v extrémních a nepravděpodobných případech. „Prohlášení bývalého polského ministra je ovšem mimořádně zásadní, a pokud by k něčemu takovému došlo, určitě by to Ruská federace nenechala bez reakce,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24.

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.