Chudoba strana 4 z 5

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

V Indii rapidně přibývá nakažených koronavirem, vysoký nárůst nemocných zaznamenávají úřady hlavně díky velkému testování, kdy každý den odeberou vzorky až milionu lidí. Denně tam přibývá i více než 75 tisíc nově potvrzených případů nákazy. Nejhorší situace je ve slumech ve velkých městech. Testování na vybraném vzorku obyvatel slumů v Bombaji ukázalo, že v chudinských čtvrtích má protilátky proti covidu-19 až 57 procent lidí. Počet nakažených ve druhé nejlidnatější zemi světa tak může být mnohonásobně vyšší, než uvádí oficiální statistiky.

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

V krizích se stávají existující trendy více zřejmými. Dosud nevýznamné může být nově akcentováno, dříve zásadní je relativizováno. Vše je předmětem interpretace, stejná skutečnost může být vykládána odlišně podle pozice a názorů daného aktéra. Krize je soubojem mezi různými pohledy na konkrétní jevy, to, která interpretace převáží, má pak zásadní dopady.

V Číně se otevřela diskuse o úspěšnosti boje s chudobou, který je hlavním programem vlády.  Podle slibu měla být vymýcena do konce letošního roku. Současnou debatu vyvolal premiér Li Kche-čchiang, když přiznal, že přes 40 procent lidí zápasí o přežití. Veřejnost se teď ptá, jestli kabinet svůj závazek stihne splnit.

Karanténa a začínající hospodářská krize tvrdě dopadají na chudé americké rodiny. Uzavření škol také přerušilo státem dotovaný program stravování pro žáky a studenty z nemajetných rodin. V hlavním městě Spojených států nemá dost peněz na kvalitní jídlo každá pátá domácnost.

Příjmy domácností v Česku rostly. Předloni měla průměrná česká domácnost k dispozici na osobu 195 100 korun čistého. Je to zhruba o 12 700 korun víc než v roce 2017, tedy o téměř sedm procent. I přesto v zemi přibývá lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Loni to byla desetina obyvatel, tedy asi 1,06 milionu. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o víc než šedesát tisíc. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V únoru začali statistici opět zkoumat, jak se žije různým českým domácnostem. Lidí se ptají třeba na výši příjmů nebo typ bydlení. Český statistický úřad (ČSÚ) tak získá možnost srovnávat Česko s dalšími evropskými zeměmi. Průzkum probíhá od roku 2005.

Když je člověk bohatý, dožije se v průměru o devět let víc, než když je chudý. Jeho život je navíc téměř prostý bolesti, zjistili vědci v rozsáhlém výzkumu, který probíhal na obou stranách Atlantiku.

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Proč se lidé dělí na chudé a bohaté a proč se propast mezi nimi stále zvětšuje? Odpovědi hledal Fokus Václava Moravce s podtitulem „Chudá bohatá planeta“. Pozvání k diskusi tentokrát přijali evangelický farář Miloš Rejchrt, lékařka Kristina Höschlová, ekonomové Filip Matějka a Zuzana Šmídová, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.

Devadesát pět procent lidí se zdravotním handicapem žije v Etiopii v chudobě. V lepším případě jsou odkázáni na pomoc rodiny, v tom horším žebrají. Hrozivou bilanci se snaží změnit projekt na inkluzi nevidomých dětí. Prvním dvaceti žákům se zrakovým postižením ve škole v Addis Abebě na nutné učební pomůcky přispělo i Česko, které jinak dotuje rozvojovou pomoc ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi hluboce podprůměrně.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců a v pondělí by ji měla projednat vláda. V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíc obyvateli a v roce 2006 kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Agentura pro sociální začleňování bude od ledna příštího roku působit při ministerstvu pro místní rozvoj namísto současného Úřadu vlády. Její přesunutí na svém úterním jednání odsouhlasil kabinet. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů se změnou nesouhlasí, nepřipadá jim koncepční a bojí se seškrtání agendy.

V Ústí nad Labem po desítkách ubývají lidé, kteří pobírají doplatek na bydlení. Jde zřejmě o důsledek vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území města. Radnice si krok, kterým obhajuje boj proti obchodu s chudobou, chválí. Pozitivně opatření vnímají politici i z dalších měst, kde bezdoplatkovou zónu vyhlásili. Nevládní organizace ale upozorňují, že se problém jenom přesouvá jinam.

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Mezi keři na kraji žižkovského nákladového nádraží bývala ještě nedávno osada známá jako Dýmová hora. Bezdomovci v ní pálili kabely, aby z nich získali měď. Osudy tohoto místa a jeho „obyvatel“ sledoval víc než pět let výtvarný umělec vystupující pod pseudonymem Epos 257. Sociálně-umělecký projekt vyústil ve výstavu v Muzeu hlavního města Prahy.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Praha využívala evropské peníze určené na boj s chudobou a sociální začleňování. Konstatoval, že je téměř polovina podpořených projektů neefektivní a celkově nejsou jasné přínosy – i proto, že radnice nestanovila kritéria úspěšnosti. Město závěry NKÚ důrazně odmítlo a zpochybnilo práci kontrolorů.

V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich přes 20 tisíc dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Necelé čtyři týdny od chvíle, kdy vedení Ústí nad Labem prohlásilo celé město za bezdoplatkovou zónu, toto rozhodnutí míří k soudu. Podnět podala k ústeckému krajskému soudu opoziční zastupitelka Karolína Žákovská (PRO!Ústí). Vedení města s žalobou nesouhlasí, opatření mělo podle něj pomoci v boji proti obchodu s chudobou.

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.