Chudoba strana 4 z 4

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Proč se lidé dělí na chudé a bohaté a proč se propast mezi nimi stále zvětšuje? Odpovědi hledal Fokus Václava Moravce s podtitulem „Chudá bohatá planeta“. Pozvání k diskusi tentokrát přijali evangelický farář Miloš Rejchrt, lékařka Kristina Höschlová, ekonomové Filip Matějka a Zuzana Šmídová, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.

Devadesát pět procent lidí se zdravotním handicapem žije v Etiopii v chudobě. V lepším případě jsou odkázáni na pomoc rodiny, v tom horším žebrají. Hrozivou bilanci se snaží změnit projekt na inkluzi nevidomých dětí. Prvním dvaceti žákům se zrakovým postižením ve škole v Addis Abebě na nutné učební pomůcky přispělo i Česko, které jinak dotuje rozvojovou pomoc ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi hluboce podprůměrně.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců a v pondělí by ji měla projednat vláda. V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíc obyvateli a v roce 2006 kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Agentura pro sociální začleňování bude od ledna příštího roku působit při ministerstvu pro místní rozvoj namísto současného Úřadu vlády. Její přesunutí na svém úterním jednání odsouhlasil kabinet. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů se změnou nesouhlasí, nepřipadá jim koncepční a bojí se seškrtání agendy.

V Ústí nad Labem po desítkách ubývají lidé, kteří pobírají doplatek na bydlení. Jde zřejmě o důsledek vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území města. Radnice si krok, kterým obhajuje boj proti obchodu s chudobou, chválí. Pozitivně opatření vnímají politici i z dalších měst, kde bezdoplatkovou zónu vyhlásili. Nevládní organizace ale upozorňují, že se problém jenom přesouvá jinam.

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Mezi keři na kraji žižkovského nákladového nádraží bývala ještě nedávno osada známá jako Dýmová hora. Bezdomovci v ní pálili kabely, aby z nich získali měď. Osudy tohoto místa a jeho „obyvatel“ sledoval víc než pět let výtvarný umělec vystupující pod pseudonymem Epos 257. Sociálně-umělecký projekt vyústil ve výstavu v Muzeu hlavního města Prahy.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Praha využívala evropské peníze určené na boj s chudobou a sociální začleňování. Konstatoval, že je téměř polovina podpořených projektů neefektivní a celkově nejsou jasné přínosy – i proto, že radnice nestanovila kritéria úspěšnosti. Město závěry NKÚ důrazně odmítlo a zpochybnilo práci kontrolorů.

V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich přes 20 tisíc dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Necelé čtyři týdny od chvíle, kdy vedení Ústí nad Labem prohlásilo celé město za bezdoplatkovou zónu, toto rozhodnutí míří k soudu. Podnět podala k ústeckému krajskému soudu opoziční zastupitelka Karolína Žákovská (PRO!Ústí). Vedení města s žalobou nesouhlasí, opatření mělo podle něj pomoci v boji proti obchodu s chudobou.

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.

Italský kabinet se vydal do boje s chudobou. Jeho ambiciózní projekt s názvem občanský příjem odstartoval tento týden a má za cíl rychle snížit alarmující počty lidí s dlouhodobými sociálními potížemi. Země se přitom sama potýká s vysokou zadlužeností a podle kritiků může náročný sociální program přinést další, ještě hlubší finanční problémy.

V Brně se osvědčil projekt Bydlení především, stát do něj chce investovat a ministerstvo práce ho podpořilo 150 miliony korun z evropských fondů. Nicméně podle sociálního antropologa Petra Vašáta nemá smysl upnout se na sociální bydlení jako na spásotvornou myšlenku, která v Česku vyřeší bezdomovectví. Považuje to za stejný fetiš, jako že lanovky ukončí chudobu ve slumech. Hlavní příčinou bezdomovectví u nás i ve světě jsou podle něj nízké platy.

Ústí nad Labem se od pondělí stalo prvním krajským městem v Česku, které na celém svém území zakázalo vyplácení doplatku na bydlení. Vedení města doufá, že opatření pomůže v boji proti obchodu s chudobou. Neziskové organizace ale varují před diskriminací těch nejchudších.

V Česku panují nejnižší příjmové rozdíly ze zemí Evropské unie. Příjem pětiny nejbohatších je tu 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, zatímco v osmadvacítce dosahuje průměrný rozdíl pětinásobku. Česko je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V Unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Výše mediánu nominálních příjmů v Česku však dosahuje jen necelé poloviny průměru evropské osmadvacítky.

Americký politolog a publicista Fareed Zakaria se v příspěvku Ať žijí elity – Radostný pohled na pochmurnou náladu (Respekt, č. 6/2019, str. 11) snaží uklidnit čtenáře, že je na světě vlastně vše v pořádku. V komentáři pro ČT24 mu oponuje publicista Radovan Dluhy-Smith:

Na vyústění sporu o vládu nad Venezuelou netrpělivě čekají nejen velmoci, ale především sami obyvatelé kdysi bohaté země Jižní Ameriky. Kvůli pronásledování a stále se zhoršujícím ekonomickým podmínkám Venezuelu opustily miliony lidí. Těm, kdo zůstali, hrozí bída a hlad. S lidmi v zemi zmítané kriminalitou a nepokoji mluvil štáb CNN.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval před možným kolapsem kapitalismu v případě, že se bude dál prohlubovat ekonomická nerovnost ve světě. Zároveň vyzval skupinu předních vyspělých zemí G7, aby zvážila stanovení jednotné minimální daně z firemních zisků a řešila sílu obrovských nadnárodních společností.

Migranti a uprchlíci směřující do Evropy se obecně těší dobrému zdraví, hrozí jim ale, že onemocní na cestě nebo v nové zemi kvůli špatným životním podmínkám. Uvádí to zpráva, kterou v úterý zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Existuje přitom pouze malé riziko, že nově příchozí budou šířit nakažlivé nemoci, vyvrací ve své zprávě rozšířené přesvědčení WHO.

Další dvě bezdoplatkové zóny vzniknou do konce ledna v Karviné. Město se tak snaží dostat pod kontrolu především problémy v sousedském soužití a obchod s chudobou. Podobné lokality existují už v desítkách měst a obcí po celém Česku. Doplatky na bydlení se i proto v zemi za poslední rok snížily o čtvrtinu.