Chudoba strana 3 z 5

Majetek deseti nejbohatších miliardářů se během pandemie zdvojnásobil. V chudobě naopak nyní žije víc lidí než na jaře roku 2020. Upozorňuje na to charitativní organizace Oxfam. Podle organizace současná nerovnost ve světě zabíjí. S nízkými příjmy totiž denně souvisí smrt zhruba jednadvaceti tisíc lidí.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Skončilo podzimní kolo potravinové sbírky. Lidé měli možnost darovat potraviny a drogerii ve více než třinácti stech kamenných obchodech po celé republice a v jiné formě budou moct pomáhat až do konce měsíce. Jídlo a další zboží předávají regionální potravinové banky neziskovým organizacím. Ty pomáhají jak opuštěným seniorům, tak samoživitelům, ale i rodinám v krizi nebo lidem bez domova.

Ani v pořadí už třetí parlamentní volby v Bulharsku v letošním roce nemají jasného vítěze. Podle odhadů výsledků získala konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) dlouholetého premiéra Bojka Borisova 24, 8 procent hlasů. Většina politických subjektů s ní ale odmítá spolupráci. V souběžně pořádaném prvním kole prezidentských voleb podle dvou povolebních odhadů vede stávající hlava státu Rumen Radev.

Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.

Energetickou chudobou byla před aktuální krizí ohrožena přibližně desetina domácností.  Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera (TOP 09) se ale teď celkově situace ještě zhorší. „Zejména v případě zemního plynu se celosvětová krize, která vede k jeho velmi vysokým cenám, promítne do účtu domácností. A u nás tu situaci ještě zhorší to, že stát selhal,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává čtyřicet procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tímto průzkumem začalo. Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Hodnocení hospodářského stavu se stabilně zlepšuje od roku 2013.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Pobřežní chudinský slum Makoko je na dohled od moderních kancelářských budov a obchodních center hlavního města Nigérie. Lagos je v současnosti jedno z nejrychleji rostoucích měst světa. Počet obyvatel se jen složitě odhaduje, ale blíží se k hranic 20 milionů. A z nich několik milonů žije právě v Makoku. Extrémní přelidněnost tak způsobuje i mnoho sociálních problémů. Největší zátěží je vysoká míra kriminality, otřesné hygienické podmínky, chudoba a absence vzdělání. Komunitní centra před několika lety nabídla místním dětem možnost učit se hrát šachy. Nyní se ukazuje, že šlo o promyšlený krok. Tato aktivita snižuje v okolí center kriminalitu a zvyšuje dětem sebevědomí. Mnoho z nich aktivně přemýšlí, jakým způsobem získá kvalitní vzdělání. Místní charita to považuje za „malé velké vítězství“. Jěště donedávna se totiž sociální pracovníci setkávali pouze s rezignací.

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

Tradiční bojové umění thajský box je ve své rodné zemi dloudobě populární, v současnosti se ale mezi zápasníky dostávají i devítileté děti. Hlavním důvodem není radost z pohybu, ale finanční motivace, kterou v zápasech vidí jejich rodiče; mladí zápasníci dostanou za vstup do ringu dobře zaplaceno, což může pro rodinu znamenat cestu z chudoby. Na odvrácenou tvář tohoto kontaktního sportu však stále častěji upozorňuji lékaři. Děti si z boje neodnášejí jen peníze, ale zpravidla i doživotní zdravotní následky, které se v dospělosti projeví jako neurologické a psychologické poruchy.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska GERB tamního premiéra Bojka Borisova podle povolebních odhadů získala nejvyšší počet hlasů v nedělních parlamentních volbách. Podle institutu Alpha Research ji volilo 25,7 procenta voličů. Borisovova strana sice získala nejvíc hlasů, sestavit vládní koalici však zřejmě nebude mít jednoduché. Oficiální výsledky voleb v Bulharsku mají být známy do čtyř dnů.

Pandemie koronaviru udeřila i na ubytovnách pro sociálně slabé. Nákaza minulý týden zasáhla jednu v Plzni, kde skončilo v karanténě přes padesát lidí. Přeplněné ubytovny, kde spolu obyvatelé sdílejí společné toalety i sprchy, byly přitom dlouho na okraji zájmu. V místy až nepředstavitelných podmínkách žijí ti nejchudší. Kvůli pandemii navíc přicházejí o poslední možností výdělku. O situaci v Kladně, které je nevyhovujícími ubytovnami nechvalně známé, natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti se s pandemickými uzávěrami některých oborů ocitli zcela mimo pozornost politiků i většiny společnosti. Sociálním systémem mnozí zcela propadli, úřady jim nepřiznaly nárok takřka na nic. Bez práce teď nemají kde bydlet ani co jíst a čekají ve frontách před potravinovými bankami. Ty jsou nyní více než o polovinu delší, než byly ještě v polovině minulého roku. O lidech čekajících na jídlo z potravinových bank natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Spojené státy čeká kvůli současné pandemické situaci těžká zima a Američané musejí vystupňovat své úsilí a po téměř roce „války s virem“ vydržet ještě několik měsíců boje. S takovým vzkazem vystoupil v předvečer Dne díkůvzdání nastupující americký prezident Joe Biden. Obyvatele Spojených států znovu vyzval, aby dodržovali hygienická doporučení, a ujišťoval je, že „tohle nepotrvá věčně“.

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.

Města v Moravskoslezském kraji se snaží zkrotit obchod s chudobou. Za poslední rok přibylo v kraji dalších devět takzvaných bezdoplatkových zón, tedy oblastí, ve kterých nově příchozí nájemníci nemají nárok na doplatek na bydlení. Podle některých odborníků ale opatření komplikuje například sociální začleňování.

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.