Na hranici chudoby žije půl milionu seniorů. Ohrožují je mimo jiné rostoucí ceny energií

Nahrávám video

V Česku momentálně žije přes dva miliony seniorů. Se stárnutím populace jejich počet roste. Většina je odkázaná jen na starobní důchod a má obavy z vysoké inflace. Životní úroveň tak u starších lidí často výrazně klesá. Na hranici chudoby jich podle odhadů žije půl milionu.

„Obecně by se dalo říct, že důchody jsou nižší. Vyžaduje to po člověku, aby měl vedle toho ještě nějaký zdroj financování, ať už mu pomáhá rodina, nebo si naspořil nebo si investoval. Velmi těžká situace nastává, když člověk žije sám a žije v nájemním bytě, kde se zvyšuje nájem a platby za energie,“ vysvětluje ředitel organizace Život 90 Jaroslav Lorman.

Právě vysoké ceny energií, ale i potravin a dalších základních potřeb, teď senioři řeší nejčastěji. „Samozřejmě i toto na ně dopadá, obavy o to, jak to bude dál, jestli zvládnou zaplatit všechno, co zaplatit mají, jestli zvládnou zaplatit třeba všechny léky,“ vyjmenovává Lorman.

Starší lidé mají přitom omezené možnosti přivýdělku. Důvodem jsou jejich zdravotní i jiná omezení. Nejen proto patří k nejohroženějším skupinám. Podle odhadu odborníků žije na hranici chudoby zhruba půl milionu českých seniorů. „Velká část, asi dvě třetiny seniorů v energetické chudobě, jsou starší sedmdesáti let,“ vysvětluje analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Jsem na tom bídně, svěřuje se senior

Ema Hrachová bydlí s manželem na pražské Pankráci. Zažila dobu, kdy dělníci sídliště teprve stavěli. Svůj větší byt před lety vyměnili se synem za garsonku. „Chtěli jsme, aby syn bydlel ve stejném domě jako my, což jsme teď uvítali, protože jsme hodně zestárli, mně už je 89 let, manželovi je 94,“ vypráví Hrachová.

Žijí z důchodů a peníze jim zatím stačí na vše potřebné. Do budoucna se ale dívají s obavami. „Manžel je ležák, tak to denně běží pračka a sušit a žehlit. Tak mám starost, jak to bude s elektřinou,“ zvažuje Hrachová.

Karel Pánek bydlí v pražském bytě sám. Také jeho jediným příjmem je starobní důchod, už teď má finanční potíže. „No já nic neušetřím, já jsem na tom tak bídně, že jsem rád, že prolezu s penězi,“ stěžuje si Pánek.

Neplatí to ale pro všechny seniory. Osmasedmdesátiletá Věra Nováková z Pardubic žije stále aktivně. Pracovala jako učitelka hudební výchovy, němčiny a ruštiny. Doteď k ní chodí žáci na soukromé hodiny. Učí i ukrajinské děti česky. Navíc zpívá ve sboru a navštěvuje divadlo. I ona se ale doma snaží co nejvíc šetřit. Díky aktivitám a možnosti přivýdělku se o svou budoucnost nebojí.

Kapacity domovů seniorů nestačí

Ne každý senior je ve stáří soběstačný a často se uchylují k životu v domovech seniorů. Zajistit si místo v podobném zařízení sociální péče ale není snadné, kapacity jsou napříč republikou nedostatečné.

Nová zařízení sociální péče sice vznikají, ale jsou většinou nízkokapacitní, obvykle do stovky lůžek. Největší šanci na umístění mají senioři v Karlovarském kraji, velkému náporu naopak čelí zařízení ve středních Čechách. Kromě nedostatečného počtu míst vedení domovů musí řešit i nedostatek personálu a rovněž vysoké ceny energií.

V Domově pro seniory Kobylisy mají přes čtyři sta zájemců, čekají měsíce až rok. Když je volné místo, vedení je kontaktuje telefonicky. „Kolikrát jsme slyšeli z druhé strany, že ještě nechtějí, že si to sem dali opravdu na horší časy. Takže potom voláme těm žadatelům, co jsou další v pořadí,“ říká ředitel zařízení Ondřej Šimon.

Osmaosmdesátiletá Libuše Heincová na umístění do domova čekala čtyři měsíce. „Šla jsem z nemocnice po operaci. Přišla na mě řada brzy, protože jsem bydlela v Praze 8 a tady je to také Praha 8,“ pochvaluje si.

Heincová je v domově seniorů víc než rok a půl. Účastní se všech akcí a o společnost také nemá nouzi. Chodí za ní rodina a navštěvuje se i s dalšími obyvatelkami domova. „Scházíme se na kafi nahoře, v prvním patře. Vždycky jdeme do kavárny a sejde se nás tam i pět, šest,“ popisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 2 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 2 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 4 hhodinami

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami
Načítání...