Pandemie koronaviru udeřila i na ubytovnách pro sociálně slabé. Nákaza minulý týden zasáhla jednu v Plzni, kde skončilo v karanténě přes padesát lidí. Přeplněné ubytovny, kde spolu obyvatelé sdílejí společné toalety i sprchy, byly přitom dlouho na okraji zájmu. V místy až nepředstavitelných podmínkách žijí ti nejchudší. Kvůli pandemii navíc přicházejí o poslední možností výdělku. O situaci v Kladně, které je nevyhovujícími ubytovnami nechvalně známé, natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.
Covid se šíří i na ubytovnách. Situaci sociálně slabých ztěžuje chybějící práce
168 hodin: V ráji ubytoven (zdroj: ČT24)
Nedostatek práce a brigád pociťuje obyvatelka jedné z ubytoven. „Já si myslím, že pět až šest tisíc minimálně mi určitě uteklo. A to je u mě hodně znát,“ řekla. Její zkušenost potvrzuje i další žena. „Abych řekla pravdu, na živobytí toho moc nemáme. Ale musíme si nějak prostě stáhnout opasky,“ podotkla.
Kvůli nedostatku peněz přibývá od lidí z kladenských ubytoven žádostí o potravinovou pomoc. „Denně je to třeba patnáct lidí, co mi volají,“ uvedl terénní pracovník tamního Nadačního fondu pomoci Šimon Suk.
Podle terénní pracovnice kladenské pobočky Člověka v tísni Jany Odvárkové jsou nejčastějším příjmem těchto lidí brigády. Pracovní smlouvy jim chybí, a tak pokud se dostanou do karantény, nemají nárok na nemocenskou. „Tím, že je nikdo netestuje, tak se to vlastně nedozví. A často, když asi pozitivní jsou, nebo by měli být v karanténě, tak mají strach. Bojí se, asi oprávněně, i o to, že nebudou schopni uživit rodinu, a tak to pak zatají a do práce stejně chodí,“ popsala Odvárková situaci.
O nakažených nechtějí navíc podle sociální pracovnice Azylového domu Kladno Dariny Černé mluvit ani majitelé ubytoven. Město od míst dává ruce pryč. „Tady bychom asi apelovali na ty majitele, protože oni mají peněz dost. A na to, abychom se jim my v podstatě starali o klientelu a oni z toho brali peníz, tak to nevím, jestli úplně seriózní,“ řekl primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno).
Chybějící prevence i informace
Podle majitele jedné z největších kladenských ubytoven Jaroslava Blažka je za hygienu zodpovědný každý ubytovaný. „Jako každý člověk, který běhá po Kladně,“ poznamenal.
Na ubytovnách platí zákaz návštěv. Ve společných prostorách se musí nosit respirátory. Jsou tam ale běžné společné toalety i sprchy. Místní organizace se tak obrátily přímo na hygienu. „To směřovalo k tomu, jaký postup momentálně máme konat, aby to bylo nějakým způsobem kontrolovatelné. Aby se mohlo předejít ohnisku nákazy, kdyby náhodou. Je to prevence, která by tam měla být už před rokem. Bohužel nepřišla,“ zdůvodnil Suk.
Podle mluvčí hygieny Středočeského kraje Dany Šalamounové do ubytoven jezdí mobilní odběrové týmy, a to ve chvíli, kdy hygiena zaznamená jednoho nebo více pozitivních. To už se také stalo. Prý jde jen o jednotky případů.
Lidem na ubytovnách se ale informace nedostávají. „Bylo řečeno, že u nás měl být covid, ale nikdo o tom nevěděl. Proto člověk potom už vůbec nechtěl vycházet. Je naštěstí na druhé části baráku, ale i tak. Já jsem se vlastně dozvěděla náhodou, že u nás je,“ popsala obyvatelka jedné z ubytoven.
Obchod s chudobou
V otřesných podmínkách žije ubytovně v Jutské ulici na osmdesát lidí. Na každé patro připadají jedny společné toalety i sprchy. Platí se na osobu, zhruba 4,5 tisíce na měsíc. Děti mají slevu. Početná rodina ve dvou malých pokojích bez sociálního zařízení zaplatí 15,5 tisíce. Ubytovnu podle katastru nemovitostí vlastní Jiří Liška. Ten ji ale prý jen pronajímá a za její stav ručí vedoucí provozu, tedy manželé Kulichovi. Ty ale reportéři v kanceláři nezastihli.
„Obyvatelé se jich většinou bojí, protože vědí, že nemají jinou možnost bydlení. Takže pronajímatelé si dovolují cokoliv, co chtějí. Různé zákazy, pravidla. Úplně nesmyslné,“ nastínila Černá z Azylového domu Kladno. Například za dítě na chodbě hrozí pokuta od 500 do tisíce korun.
Náhradníků na bydlení je navíc celá řada. „Zaplať, anebo jdi pryč. Prostě sežeň si něco jiného, místo tebe máme další čekatele,“ popsala obyvatelka jedné z ubytoven. Zpoždění s platbou pak mnohdy znamená okamžitý vyhazov. Vysoké nájmy, které nejchudší nemohou splácet, majitelům ubytoven hradí stát doplatkem na bydlení.
Na normální podnájem lidé z ubytoven nedosáhnou. Často kvůli vysokým kaucím nebo neochotě majitele. V Kladně je ubytoven nejméně 22. Zůstává tak městem, kde kvete obchod s chudobou. Pandemie koronaviru ho ještě umocnila.
„Vy se ptáte na město a já bych to dal na stát. Víte, města, co to nemají, tak to nevědí, neřeší a vůbec jim to nevadí. Města, co to mají, tak o tom vědí, chtějí to řešit, ale nemají téměř žádný nástroj a je to tak trochu neřešitelné,“ reagoval primátor Volf.