Benátky strana 2 z 5

Devětasedmdesátý ročník filmového festivalu v Benátkách představil program. Ukážou se tam nové snímky režisérů Alejandra G. Iñárritua, Martina McDonagha nebo Darrena Aronofského. Ve výběru je i očekávaný životopis Marilyn Monroe, kterou si zahrála Ana de Armasová, nebo nový film íránského režiséra Džafara Panahího, který musí v zemi na šest let do vězení. Ve vedlejší soutěžní sekci Orizzonti je nový film Oběť režiséra minisérie ČT Podezření Michala Blaška. Akce se bude konat od 31. srpna do 10. září.

Severní Itálie zažívá v těchto týdnech nejhorší sucho za více než sedmdesát let. Řeky i pole vysychají, snižují se taky zásoby podzemních vod nebo hladiny v přehradách a jezerech. Z Alp už přitom nepřitéká řekami téměř žádná voda a kromě občasných bouřek (doprovázených sice prudkými, ale krátkými dešti) nepadá voda ani z nebe.

Italské Benátky zahájily díky dárcům rozsáhlou rekonstrukci synagog v židovské čtvrti. Ta se jako první na světě začala nazývat ghettem. Podle odborníků může být název zkomolenina italského slova geto, což byl tehdejší výraz pro slévárnu, v jejímž okolí se Židé usadili. Nejstarší modlitebna pochází z roku 1528.

V Benátkách začala mezinárodní přehlídka výtvarného umění. Prestižního bienále se letos účastní také designér Rony Plesl. Jeho skleněnou instalaci Stromy rostou z nebe zařadil deník Financial Times do výběru nejlepších expozic na benátském bienále. Plesl svým dílem zároveň představí novou technologii umělecké práce se sklem.

Houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník se vydali společně na Cesty. Nejen ty hudební. Na stejnojmenném albu pátrali po místech, která se zapsala do hudební tvorby čtyř českých skladatelů dvacátého století: Martinů, Janáčka, Schulhoffa a Kleina. Z jejich tvorby vybrali dua pro housle a violoncello. A k nahrávce přiložili pro posluchače i mapu.

Italské Benátky vynaložily miliardy eur na vybudování tří bariér, které mohou dočasně oddělit lagunu obklopující město od Středozemního moře. Cílem bylo, aby tento systém nazvaný MOSE zastavil rostoucí riziko povodní. Vědci teď ale upozornili, že bariéry blokující přílivovou vodu, která způsobuje záplavy, brání také tomu, aby slané bažiny v laguně dostávaly životně důležité sedimenty. A to může v důsledku způsobit, že se historická metropole neudrží nad stále stoupající hladinou moře.

Italská vláda podle serveru The Local zaplatí odškodné 57,5 milionu eur (bezmála 1,5 miliardy korun) kvůli zákazu výletních lodí v centru Benátek. Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun od srpna na základě výnosu italské vlády nesmí využívat benátský kanál Giudecca a nemohou proplout ani poblíž náměstí svatého Marka. Místo toho jsou odkloněny do průmyslového přístavu Marghera. Proti rozhodnutí v létě protestovali poskytovatelé námořních a lodních služeb.

Zlatého lva, tedy hlavní cenu 78. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, získalo francouzské drama L'Événement režisérky Audrey Diwanové, které vzniklo podle autobiografické předlohy Annie Ernauxové. Vypráví o mladé ženě, která chce jít ve Francii na počátku 60. let na potrat, což bylo tehdy nezákonné. V hereckých kategoriích bodovala Penélope Cruzová za snímek Paralelní matky a John Arcilla za film On the Job: The Missing 8.

Italské Benátky se oficiálně pyšní zrestaurovaným mostem Rialto. Práce na jedné z tamních nejslavnějších památek trvaly několik let a stály zhruba pět milionů eur. Během slavnostního ceremoniálu převzal most benátský starosta. Ten mimo jiné prosazuje, aby v budoucnu turisté za vstup do Benátek platili.

Nový film Pedra Almodóvara otevřel 1. září filmový festival v Benátkách. Jeho Paralelní matky jsou zároveň jedním z jednadvaceti snímků v hlavní soutěži. Mimo soutěž patří k očekávaným titulům například nová adaptace sci-fi příběhu Duna. Nejstarší filmová přehlídka na světě potrvá letos do 11. září.

Benátské náměstí svatého Marka se v noci na úterý ocitlo až metr pod vodou. V létě se to děje výjimečně, obvykle trápí město záplavy na podzim a v zimě. Radost z neobvyklého jevu měly především děti, turisté si zase pořizovali fotografie brodících se lidí s botami v rukou.

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Po necelém roce a půl více či méně přísných opatření proti šíření pandemie se znovu zvolna rozjíždí podnikání, které mělo do covidu obrat skoro třicet miliard dolarů ročně. Plavby obřích výletních lodí. Už opět navštívily Benátky a v úterý jedna poprvé přistála u španělské pevniny.

Po vynucené více než roční přestávce, způsobené pandemií covidu-19, vyplula v sobotu z italských Benátek poprvé velká výletní loď. Obnovení turistických okružních plaveb provází protesty místních, kteří požadují trvalé vykázání několikapatrových lodí z městské laguny kvůli bezpečnosti i životnímu prostředí. Demonstranti podle agentury DPA pronásledovali výletní loď na malých člunech vyzbrojeni vlajkami a transparenty a skandovali: „Velké lodě z laguny!“.

V době, kdy se svět již druhým rokem potýká s koronavirem, na Benátky nejčastěji vzpomeneme v souvislosti s karanténou, která má své počátky v tomto městě. Karanténa – quarantina, čtyřicet dní izolace, ohraničuje prostor a čas. Podobně ohraničovalo prostor ghetto, které má také počátek v Benátkách, kde na rozdíl od zbytku Itálie byla situace Židů příznivější. Tolerantnější a rozumná politika provázela více než tisíciletou historii samostatných Benátek. Byly to i Benátky, kde poprvé v dějinách roku 1573 umělec, manýristický malíř Paolo Veronese, obhájil právo svobodné tvorby před inkvizicí.

Parné léto, zmrzlina, památky, sklárny, karnevalové masky, líně se pohupující gondoly, romantická zákoutí vodních kanálů a zástupy turistů. Asi málokdo si při slově Benátky vybaví místo prázdninové pohody nebo rejů karnevalu spíš raný středověk, stěhování národů, nájezdy barbarů na Řím, plenění osad a rozsáhlé mokřady. Přitom přesně tak vypadala doba, kdy se fenomén Benátek zrodil.

New Orleans a Rio de Janeiro. Dělí je od sebe přes sedm a půl tisíce kilometrů vzdušnou čarou, přesto mají společnou jednu zásadní věc. V předpostní době tu vrcholí karnevaly. Průvod Mardi Gras v prvním případě a přehlídka v rytmu samby v druhém patří k výkladním skříním těchto měst. Letos se ale tyto dva vrcholy karnevalové sezony kvůli covidu zrušily. Stejně tak dopadl i karneval v Benátkách. V Austrálii, kde je koronavirová situace příznivější, naopak s velkým finále Mardi Gras, průvodem za práva LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), počítají.

Zatímco propad turistického průmyslu za minulý rok spočítali statistici přesně, jeho budoucí vývoj je naopak značně nejasný. Nicméně existují scénáře a úvahy, kam se situace může vyvinout, na co se připravit. Včetně toho, co by mu mohlo pomoci či které segmenty mají šanci na rychlejší oživení než jiné. Startovní pozice je přitom zřejmá: nejhlubší dno za dobu samostatného Česka.

Vedení hlavního města začne vyjednávat s dopravci o zavedení nových nočních železničních spojení. Dohoda by se měla týkat měst, která jsou od Prahy vzdálena 800 až 1500 kilometrů, tedy například německého Frankfurtu nebo italského Milána. Sdělil to náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

O víkendu zasáhla Benátky obávaná „acqua alta“  neboli vysoká voda. Tento příliv, který bývá nejsilnější právě na podzim, způsobuje ve městě značné škody. Ty měly být i tentokrát masivní, podle předpovědí se mohla hladina laguny zvednout v některých částech Benátek až o 130 centimetrů. Jenže se nestalo nic, voda město nezaplavila. Zabránil jí v tom systém Mojžíš.

Zlatého lva na 77. filmovém festivalu v Benátkách v sobotu večer získal snímek Země nomádů (Nomadland) americké režisérky čínského původu Chloé Zhaové. Oznámila to australská herečka Cate Blanchettová, která letos předsedala porotě. Nejlepší herečkou se stala Britka Vanessa Kirbyová, cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal Ital Pierfrancesco Fabino. Benátský festival byl první velkou filmovou přehlídkou, která se konala od začátku pandemie.

První velkou mezinárodní filmovou přehlídkou, která se od počátku pandemie covidu-19 nekoná on-line, je festival v Benátkách. Na ostrově Lido začíná 2. září. Protikoronavirová opatření ale do sedmasedmdesátého ročníku nejstaršího filmového festivalu na světě přece jen zasáhnou. Přivítá méně hostů i méně návštěvníků. A také program více sází na evropské, tedy zeměpisně bližší tituly.

S úbytkem turistů se potýká také Itálie. Ještě loni přitom slavné Benátky řešily, jak zabránit masovému přílivu návštěvníků. Teď jich je málo a město zjišťuje, že bez turistů mu hrozí ekonomický kolaps. Na cestovní ruch je totiž navázáno 90 procent tamních podniků a služeb.